Během vývoje automobilů se zlepšuje nejen jejich konstrukce (hlavně ve jménu bezpečnosti) jako taková, ale přibývají i užiteční pomocníci. Ti se zpravidla jako první objeví v těch nejluxusnějších automobilech (velmi zkušeným průkopníkem je například Mercedes-Benz třídy S), aby se postupem času dostaly i do běžných aut za rozumnou cenu mimo prémiový segment.
V našem výběru jsme ani zdaleka nemohli obsáhnout všechny, ukázalo se totiž, že vybrat deset nejlepších pomocníků je skoro nadlidský úkol. Nakonec jsme se však v redakci shodli na této desítce. Nevešly se do ní i tak příjemné věci jako odvětrávaná sedadla nebo trojblik. V širším výběru se ocitlo i samostmívací zpětné zrcátko, což je trochu paradoxní, protože se objevilo i v článku 10 zbytečných pomocníků (který mimochodem vzbudil velký ohlas). Podmínkou je jeho užití v autě bez ztmavených oken, jinak může být situace za vámi v noci opravdu trochu nepřehledná. Jací pomocníci by rozhodně nechyběli ve vašem výběru?
Ranní škrábání ledu nemá rád asi nikdo z nás. Vyhřívané čelní okno nejenže výrazně ulehčí každodenní zimní rituál se škrabkou a rozmrazovacím sprejem, navíc zabraňuje následnému zamlžování. I policejní stíhací speciály je v zadávací specifikaci měly. I když tam je otázkou, jak to vlastně celé bylo.
Automat v autech umí být skvělým společníkem, tedy pokud nenarazíte na nepovedený robotizovaný manuál. Moderní automatická převodovka rychle reaguje na vaše podněty, učí se přivyknout specifickému jízdnímu stylu a dovolí vám plně se věnovat řízení. V posledních letech začínají automatické převodovky vytlačovat manuály i z těch nejsportovnějších aut. Jak to tak vypadá, budoucnost bude automatická.
Ve zpětných zrcátkách existuje takzvaný mrtvý úhel, ve kterém se vůz jedoucí ve vedlejším pruhu těsně za vámi může celý ztratit a vy jej neuvidíte ani ve vnitřním, ani ve vnějším zpětném zrcátku. A to může být problém. Vhodně umístěnými čidly však lze tento problém účinně odstranit a řidiče včas na ukryté auto varovat.
Jednadvacáté století přineslo do automobilového odvětví spoustu výborných věcí, když však ponesete tašky s nákupem a klíče od auta budete mít někde hluboko v batohu, bude vám bezklíčový vstup (a start) připadat jako ta úplně nejdůležitější z nich. Otevírání kufru reagující na pohyb nohy pod nárazníkem je zatím nejnovější způsob, jak odemknutí vozu a naložení věcí ještě dále usnadnit.
Volant s tlačítky je opravdu chytrá věc, zvyšující bezpečnost provozu i uživatelský komfort. S ním už nemusíte sundávat ruce z volantu, abyste přeladili rádio, ztlumili jej, přijali hovor či nastavili tempomat. Navíc jdou tyto činnosti, s trochou praxe, provádět zcela poslepu.
Dlouhé dálniční výlety jsou se zařízením, samočinně udržujícím stálou rychlost jízdy, o poznání pohodovější. A to už od roku 1958, kdy se tempomat poprvé objevil v Chrysleru Imperial. Ještě propracovanější je tempomat adaptivní, schopný přizpůsobit rychlost auta okolnímu provozu.
Zkušení řidiči vědí, že bez posilovače brzd a řízení by v dnešních, stále těžších a těžších autech, nebyla jízda žádný med. Nebo vy si dovedete představit křehkou dámu, ovládající Audi Q7 bez posilovačů řízení a brzd? Nebezpečím u posilovače řízení je občasný sklon držet volant jako americký rapper, což určitě není optimální.
Díky parkovacím senzorům (ty lepší mají i grafický výstup) a parkovacím kamerám nejenže už nikdy „Pražákovi nenačechráte sloupek“, ale bude se vám lépe couvat do stísněných parkovacích míst. Ty nejšikovnější kamery navíc umí nakreslit, kam přesně (v závislosti na natočení volantu) máte při couvání namířeno. Pozor na sloupky či tenké tyče, některé parkovací senzory s nimi mají problém.
Mobilní telefon naším spojením s okolním světem, často i za volantem musíme řešit pracovní záležitosti nebo zkonzultovat s manželkou, co že to máme koupit v supermarketu. Díky modrozubu nemusíme mít telefon v ruce, stačí stisknout tlačítko (většinou na volantu) a můžeme vesele hovořit s volajícím bez hrozby pokuty.
O tom, že stabilizace zachránila velký počet životů, asi není pochyb. Schopnost bleskově vyhodnotit nebezpečnou situaci a přibrzďováním jednotlivých kol auto stabilizovat se už z principu musí zařadit na první místo v našem seznamu. Nezapomínejme však na to, že ani ESP není všemocné a fyziku neošálí, proto se na něj neučme spoléhat.
Umění přerušovaného brzdění nechybělo v dřívějších dobách v rejstříku žádného dobrého řidiče, protože zablokovaná kola (logicky) příliš zatáčet nemohou. Dnes již řidičům pomáhá protiblokovací systém, který dovoluje zachovat ovladatelnost vozu i při plném brzdění.
Zdroj: auto.cz