Koncem června roku 2014 byla ustavena pravidla, která se týkají infrastruktury nezbytné pro zavedení systému nouzového volání eCall. Ta v členských státech EU vstoupila v platnost před několika dny, přesně 1. října letošního roku. Celý koncept je ale ještě mnohem starší.
Využijte Galileo!
Úplně poprvé se začalo v Evropě mluvit o systému, který by umožnil automobilu po havárii samočinně zavolat pomoc posádce, už na sklonku 90. let. Stalo se tak v souvislosti s představením evropského navigačního systému Galileo, který je z pohledu technologie obdobou amerického GPS/Navstar, stejně jako ruského GLONASS. A zatímco GPS a GLONASS jsou pozůstatky Studené války, kdy měly původně sloužit k navádění raket s plochou dráhou letu na cíl, byl systém Galileo od začátku zamýšlen primárně pro civilní použití.
Po četných dohadech mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie byl nakonec základní koncept systému eCall přijat v roce 2013. Některé automobilky, jmenovitě BMW, PSA a Volvo, však nabízely toto zařízení, respektive službu coby příplatkovou výbavu, již o něco dříve. Konkrétně třeba Citroën už od roku 2010 v luxusní C6. Dnes už je situace jiná. Například u Škody Auto se stal systém eCall součástí standardní výbavy u modelů Superb a Kodiaq. Jako mimořádná výbava je v rámci služby Škoda Connect dostupný pro všechny ostatní modely s výjimkou Citigo, kde zatím vůbec k dispozici není.
Na „stodvanáctku“
Jak vlastně celý systém eCall funguje? Základem, nebo chcete-li mozkem celého systému, je elektronická telematická jednotka, například u PSA nazývaná autonomní telematická jednotka (označují ji BTA - Boîtier Télématique Autonome). Její vlastností je, že dokáže komunikovat jak v síti mobilních operátorů GSM, tak přijímat data z navigačního systému (GPS, Galileo) a dále je vybavena vlastním napájecím zdrojem.
Telematická jednotka systému eCall musí být ve vozidla umístěna tak, aby splňovala dvě základní podmínky. Jednak musí být dobře chráněná před účinky různých druhů nárazů vozidla a dále musí být zajištěn dobrý příjem/vysílání signálu. Z toho důvodu ji nelze uložit třeba mezi přední sedadla na podlahu vozidla. Tady by sice byla v bezpečí, avšak se signálem by bylo obtížnější. Třeba u některých vozů skupiny PSA ji najdete v horní části palubní desky, kde je přístupná po demontáži přístrojového štítu.
Systém eCall dokáže pracovat buď zcela samočinně na základě vstupních údajů z vozidla, nebo po zásahu posádky auta. Ta jej aktivuje po stlačení tlačítka SOS. Aby se zaručilo použití systému opravdu jen v nouzi, je třeba tlačítko SOS držet po dobu několika sekund. Tím je vyloučeno aktivování systému třeba v případě, že o něj nechtíc zavadíte rukou. A protože se tlačítko obvykle nachází v oblasti vnitřního zpětného zrcátka, respektive osvětlení kabiny, je to jenom dobře.
Samočinná aktivace eCall přichází v úvahu po dopravní nehodě, kdy posádka není schopná sama přivolat pomoc. Systém je díky datové sběrnici CAN napojen na snímač aktivace airbagu spolu se signálem o záporném zrychlení (zpomalení). Dále systém bere v potaz údaje z bezpečnostních pásů. Z nich jednotka BTA pozná, kolik pasažérů je na palubě havarovaného auta.
Pokud eCall aktivuje řidič či někdo z posádky, dovolá se vždy na tísňovou linku 112, neboli integrovaný záchranný systém. Tam může operátorovi sdělit, co se stalo a proč systém aktivoval. Centrála pro Evropu se nachází v Holandsku, přičemž systém je řešen tak, aby se eliminovala jazyková bariéra mezi operátorem a posádkou vozidla v nouzi. Celé je to založeno na mezinárodně kompatibilní automatizované zprávě doručované GSM bránou.
V rámci zprávy o stavu nouze je současně odeslán soubor dat, obsahující čas nehody, aktuální polohu havarovaného auta a směr jízdy. To poslední je důležité zejména na silnicích dálničního typu. Nechybí ani počet zapnutých bezpečnostních pásů, z nichž záchranáři určí, kolik osob je v havarovaném autě. Rovněž se odesílá i výrobní číslo vozidla (VIN) z důvodu informace o bezpečnostních systémech auta a jejich rozmístění. Uvedené údaje má operátor k dispozici za 14 až 17 sekund. Takovým mezistupněm byly plakety s QR kódem lepené na sloupky B například vozidel Mercedes-Benz. Teprve po jejich naskenování záchranáři věděli, kde se jednotlivé systémy nacházejí.
Probuďte SIM kartu
Aby mohl systém nouzového volání eCall fungovat, potřebuje mít vlastní kartu SIM. Jde v principu o to samé, co máte ve svém mobilním telefonu. Jenže SIM v eCall je trochu odlišného ražení. Odborníci ji nazývají „spící kartou SIM”. Proč? Důvodem je její aktivace v síti mobilního operátora až v případě aktivace telematické jednotky. Teprve v tuto chvíli může operátor zavolat zpět do vozidla, navíc jen po určitý časový úsek.
Druhou zajímavostí jsou data z navigace GPS/Galileo. V telematické jednotce se ukládají vždy jen tři poslední pozice vozidla. Smyslem obou uvedených opatření je eliminace zneužití systému eCall třeba pro nedovolené sledování vozidla a tedy jeho posádky.
I z druhé ruky
V dobách, kdy nebyl tento systém zdaleka ještě tolik diskutovaný, měli mnozí kupující ojetých aut vybavených eCall obavy, zda bude systém aktivní i v případě, kdy již auto nevlastní původní majitel. Třeba u vozů skupiny PSA (Peugeot-Citroën) tomu tak je. Noví majitel vozidla pouze musí navštívit autorizovaný servis, kde mu danou službu aktivují na základě podpisu příslušné smlouvy.
Dokonce to údajně není u francouzského koncernu oficiálně zpoplatněno. Pokud po vás bude přesto pracovník zástupce značky nějaký finanční obnos požadovat, je to čistě marže jemu (koncesionáři), nikoliv výrobci automobilu.
V loňském roce se na pozemních komunikacích v České republice stalo 98.864 nehod, při nichž bylo usmrceno 545 lidí. Dalších 2580 osob utrpělo těžké zranění. Od systému eCall si Evropa slibuje snížení počtu obětí dopravních nehod o přibližně 10 procent ročně. Tak snad se to podaří!