1227
Jiřímu Kroužkovi ze Sezimova Ústí v létě nabourali Škodu Superb. Vypadalo to jako banální případ, kterých se dějí tisíce. Přesto se roztočil neuvěřitelný kolotoč korespondence a písemností, který dlouho nikam nevedl. Vyřešila to až pomoc Pojišťovny právní ochrany D.A.S., která se postavila ze svého klienta.
Událost se totiž přihodila v Chorvatsku a viník byl ruské státní příslušnosti. Možná si říkáte, že se vás to netýká a při skocích za hranice žádnou další pomoc nepotřebujete. Řídíte se přece heslem: „Když své auto nabourám, tak si to také zaplatím. Pokud jiného, uhradím to z povinného ručení.“ Jenže když vám auto nabourá cizinec v zahraničí, s takovou filozofií narazíte.
Platí to dvojnásob u ruských šoférů. Vždyť i při cestách do jejich vlasti často narazíte na formulku, že tam pojištění neplatí. Pokud totiž Evropan uplatňuje právo u ruských soudů, jeho šance jsou menší než jinde. Nejen při cestách k moři. Zejména teď při výpravách na hory proto sledujte skutečné případy!
Proč nás nikdo nevzbudil?
„Událost se stala předposlední noc dovolené v půl čtvrté ráno,“ vzpomíná Jiří Kroužek na loňskou neděli 9. července. Spali tehdy s manželkou v bungalovu v areálu hotelu Laguna Park v Poreči. Teprve až ráno po probuzení se od zaměstnanců dozvěděli, že jim v noci někdo zbořil auto.
Přestože dopravní nehodu řešila tamní policie a učinila veškerou fotodokumentaci místa včetně sepsání protokolu, majitele o tom hned neinformovala. Dokonce ani nemusí bez ohledu na to, že Kroužkovi spali celou noc jen dvacet metrů blízko v bungalovu. Jejich Škoda Superb byla číslem ubytování zřetelně označena. „Manželka mě v půl čtvrté vzbudila, že slyší řinčení skla. Když se ale dál nic nedělo, zase jsme usnuli,“ krčí rameny Jiří Kroužek s tím, že tehdy si mohl včasným zásahem ušetřit spoustu starostí.
Teprve o půl sedmé zaklepal recepční na dveře bungalovu s neveselou zprávou, co se v noci přihodilo. Když manželé Kroužkovi dorazili na místo, naskytl se jim smutný pohled.
Jejich do té doby nebouraný a zachovalý superb koupený od známého měl sedřený bok, vyvrácené dveře a všude kolem byly poházeny zbytky živého plotu. Vedle stojící kombík VW Passat náraz posunul do uličky a přišel prakticky o celý kufr. Rána to tedy musela být pořádná – ruský šofér v Audi Q7 pod vlivem alkoholu nevybral křižovatku a pokračoval rovněž přes plot ubytovacího zařízení. Zranil sebe i spolujezdce. „Mladý policista nás vyzval, ať zatím k autu obehnanému páskami nechodíme. Prý nám nechá potřebné dokumenty na recepci hotelu,“ vzpomíná český motorista na pokaženou dovolenou.
V tuhle chvíli to vše ještě vypadalo celkem slibně. Až další události napověděly, že domoci se práva nebude jednoduché.
Nemáš, neodjedeš!
V Chorvatsku platí nařízení, že ze země nesmí vozidlo po nehodě vycestovat bez policejního protokolu. Tamní úřady se tak jednoduše jistí před nenahlášenými škodami. Policie ovšem nevydává protokol automaticky, ale až po zaplacení asi 20 kun/70 korun na příslušné policejní oddělení. A právě takový protokol je povinný i pro poškozené.
Příjemné v případu pana Kroužka bylo, že mu doklad policisté bezplatně nechali na recepci. Bohužel ale nedostačoval k uplatnění náhrady škody. Místo toho byl na papíru pouze kontakt na úředníka, který má agendu na starosti, s tím, že pokud chtějí Kroužkovi potvrzení o dopravní nehodě, musí zaslat písemnou žádost (ne e-mailem!) na uvedenou adresu do Poreče.
Hned po návratu si tedy sedli a sepsali dopis na policejní služebnu. Jenže bez jakékoliv reakce z Chorvatska. „Dcera potom dvakrát kontaktovala stanici, a stejně nám řekli, že nic neposkytnou. Volala proto ještě do hotelu, odkud aspoň zaslali zápis o nehodě. Dál už s námi Chorvaté odmítali komunikovat,“ krčí pan Kroužek rameny a dodává, že od policie dorazil pouze výpis z viníkovy zelené karty.
Co dělat dál?
V tu chvíli se Jiří Kroužek obrátil na nás a začal se smiřovat s opravou auta z vlastní kapsy – první odhad vyšel na více než 100.000 korun. Kromě lakování poloviny karoserie bylo nutno pořídit dvoje nové dveře, okenní lišty, těsnění a především vůz srovnat na stolici. A to musel pan Kroužek obvolat dvacet autovrakovišť, než uspěl. „Myslel jsem, jak snadno díly seženu. Jenže na dvojkový superb skoro nic není. Dveře mi sehnal až známý u Mělníka,“ říká Jiří Kroužek.
Díky tomu, že všechno posháněl sám, dojel si pro to, zařídil a nechal auto nalakovat u kamaráda, značně ušetřil. I tak je výsledná faktura nemalá: 59.270 korun! Materiál vyšel bezmála na dvacet tisíc, práce na totéž.
Poté, co se na nás pan Kroužek obrátil, snažili jsme se vymyslet další postup. Jako první nás pochopitelně napadlo obrátit se na českého zástupce ruské pojišťovny viníka Reso Garantia. Jenže ji reprezentovala již zaniklá agentura. Panu Kroužkovi se sice podařilo dohledat její někdejší vedení, ale dál nepochodil.
ČKP nepomůže
Pomocnou ruku podala pojišťovna Allianz, u níž má pan Kroužek povinné ručení. Aniž musela, vyslala na místo likvidátora, který škodu nafotil. To výrazně pomohlo dalšímu úspěchu. Bohužel Allianz dál případ odložil.
Nedobře dopadlo jednání na České kanceláři pojistitelů – pokud by šlo o škodu zahraničního šoféra způsobenou v ČR, pak by se ČKP angažovala. Takto se však máme obrátit na její chorvatskou obdobu. Napadlo nás jen příznačné a zlidovělé: „Sorry jako…“ S českým motoristou se totiž v Chorvatsku nikdo dál nebavil.
Nakonec jsme s žádostí o pomoc oslovili Ústřední automotoklub ČR, zda by mohl prostřednictvím ruského protějšku události popohnat. A výsledek? Rádi by pomohli, ale v Rusku prakticky nefunguje žádný jednotný autoklub všech motoristů, který by se v tom mohl angažovat. Takže zase nic.
Spásná myšlenka
Skutečně účinnou pomocnou ruku podala až pojišťovna právní ochrany D.A.S. Ukázalo se totiž, že pan Kroužek je její klient. Události pak nabraly rychlý spád – po doložení dokumentace a seznámení s případem oslovila česká pobočka spolupracujícího chorvatského advokáta.
V tu chvíli bylo zřejmé, že lze uplatnit nárok na náhradu újmy. „Chorvatský zákon o odpovědnostním pojištění myslí na situaci, ve které se ocitl čtenář. Chorvatská národní kancelář coby obdoba ČKP je oprávněna některé z chorvatských pojišťoven nařídit, aby uhradila čtenáři vzniklé škody za ruského viníka,“ vysvětlila nám vedoucí oddělení likvidace zahraničních škod D.A.S. Hana Botová s tím, že vyzvaná pojišťovna už musí jednat. Pokud bez důvodu odmítne, může být hnána k soudu. A stejně tak by chorvatská pojišťovna regresem vymáhala poskytnuté plnění po ruském protějšku.
Chorvatský advokát byl sice připraven poskytnout právní pomoc v případě soudu, ale nakonec k tomu nemuselo dojít, stačilo mimosoudní vyjednávání. Požadavek náhrady škody uplatnil u tamního škodního zástupce o posledním srpnovém dni, od té chvíle začala běžet 30denní zákonná lhůta. Ani tak ještě nebylo vyhráno. „Likvidátor zpočátku tvrdil, že postačí doklady v češtině, ovšem následně na začátku listopadu doplnil požadavek ověřeného překladu,“ říká Hana Botová. Ten stál v překladu 1622 korun, které uhradila D.A.S. A po pár dnech mohl pan Kroužek slavit triumf – byla vyplacena požadovaná škoda včetně nákladů na překlad.
Skoro se nevyplatí
Bohužel se potvrdilo, že je nutné vyjednávat z oficiální pozice prostřednictvím advokáta. Dokud pan Kroužek postupoval po vlastní linii, ničeho nedosáhl. Náklady na právní pomoc ale nebyly malé, a pokud by neměl sjednánu právní pomoc, u komerčních advokátů by se to vzhledem k přeshraniční práci ani nevyplatilo.
Pojišťovna D.A.S. se uvolila zveřejnit, na kolik řešení takového případu vyjde. Český advokát na něm strávil čtyři úkony po 3500 korunách, tedy 14.000 Kč. Chorvatský advokát si nárokoval v přepočtu 39.000 Kč (1500 eur). Překlady vyšly na 5000 Kč. Celkem tedy dojdeme k částce 58.000 Kč. Jak vidno, náklady na právní řešení jsou skoro stejně vysoké jako škoda samotná!
Pokud by případ pana Kroužka směřoval k soudní při, náklady by se vyšplhaly ještě výše. „Havarijní pojištění a pojištění právní ochrany nejsou luxus,“ vystihla pointu příběhu generální ředitelka české pobočky D.A.S. Jitka Chizzola při naší schůzce. Podotýká, že jen blázen by se do zahraničí vydával s nepojištěným autem. Přestože vyrážíte do zemí v rámci EU, v cizině je vždy náhrada škody mnohem složitější a mnohdy neúspěšná.
Kromě toho za vás někdo řeší situace, které se běžně dějí – padělané zelené karty cizinců. Při nehodě se sice nějakou prokážou, jenže doklad je falešný, a tak se poškozený následně ničeho nedomůže. „Dnes už havarijní pojištění máme. Do ciziny přitom jezdíme třicet let, a nikdy by nás to nenapadlo,“ říká dnes s úlevou Jiří Kroužek. Prozradíme, že jeho Škoda Superb už mezitím najezdila po evropském kontinentu další tisíce kilometrů.
Co vše se muselo dokládat
1. Policejní protokol o dopravní nehodě
2. Fotodokumentace z místa nehody
3. Soupis škod od likvidátora
4. Detailní fotodokumentace poškozených částí vozidla
5. Technický průkaz vozidla
6. Vyčíslení škody
7. Fotodokumentace opraveného vozidla
8. Plná moc pro advokáta – originál poštou
Víte, že…
… oficiální protokol o dopravní nehodě byl poslán nejprve na Velvyslanectví České republiky v Záhřebu? Odtud putoval 11. 9. 2017 na Ministerstvo zahraničních věcí České republiky v Praze a poté 20. 9. 2017 byl odeslán poškozenému.
Radí právnička Hana Botová z D.A.S.: Potřebujete znát co nejvíc údajů!
Lví podíl na náhradě škody v případu pana Kroužka má právnička Hana Botová, která v D.A.S. vede oddělení likvidace zahraničních škod. Upozorňuje, že policie běžně šetří nehody v nepřítomnosti poškozeného. Dokonce ani nemusí čekat s vyšetřováním, až na místo dorazíte – v lepším případě pouze nechá kontakt na vyšetřujícího strážníka.
Co mám dělat, pokud mi v zahraničí poškodí auto?
Kontaktujte policii, potřebujete znát co nejvíc údajů o viníkovi a jeho odpovědnostním pojistiteli. Tedy takzvaném povinném ručení. Pokud s vámi policie nebude ochotná případ řešit, bude nutné požádat o asistenci někoho místního, kdo se vyzná ve zvyklostech a domluví se místní řečí. Jestliže bude nejhůř a po dobrém se nedomluvíte, nezbude než požádat místního advokáta o formální nahlédnutí do policejního spisu.
Co mám případně v policejním spisu hledat?
V první řadě je nutné ověřit, zda spis obsahuje údaj o odpovědnostním pojistiteli vozidla, které řídil viník. Je třeba si uvědomit, že policie zpravidla fotokopii zelené karty nepořizuje, místní ji dokonce ani nemusí mít ve vozidle. Pokud znáte provozovatele vozidla a registrační značku, měla by vám být schopná pomoci příslušná kancelář zelených karet.
Jak to bylo v případě našeho čtenáře?
V případě pana Kroužka se naštěstí díky spolupráci s místními podařilo zajistit protokol, který obsahoval potřebné údaje. Jednalo se o vozidlo s ruskou registrační značkou, mělo tedy povinné ručení sjednané u ruské pojišťovny. V takovém případě se klient mohl obrátit se svými nároky přímo na ruského odpovědnostního pojistitele, jenže zde by byla nutná asistence ruského advokáta. Anebo na chorvatskou kancelář zelených karet, kde ovšem byla nutná asistence chorvatského advokáta.
Co kdyby tam údaj nebyl, nebo viník neměl povinné ručení
To je horší případ. Čtenář by musel uplatnit prostřednictvím ruského advokáta svůj nárok přímo po ruském viníkovi. A pokud by mimosoudní uplatnění bylo neúspěšné, nezbývalo by než obrátit se na příslušný ruský soud.
Jaká by v Rusku byla šance na úspěch?
Jde o nejméně příznivou situaci. Vzhledem k tomu, že ruský řidič byl podle popisu v době spáchání nehody pod vlivem alkoholu, byl by možná případ projednán ve zrychleném trestním řízení. V něm by bylo rozhodnuto jednak o přestupku či trestném činu ruského řidiče a rovněž mohlo být rozhodnuto o tom, že poškozený se s nároky na náhradu škody má obrátit na příslušný civilní soud. V tomto ohledu by byla opět nutná asistence chorvatského, případně ruského advokáta.
Změnilo by situaci, kdyby viník seděl v autě z půjčovny?
Šlo by o nejsnadnější případ. Pokud by se jednalo o vozidlo z autopůjčovny s chorvatskou registrační značkou pojištěné u chorvatské pojišťovny, bylo by možné uplatnit nárok na náhradu škody po chorvatské odpovědnostní pojišťovně, případně využít institutu škodního zástupce chorvatské pojišťovny v České republice. Anebo se obrátit na chorvatskou kancelář zelených karet, která je podle místa dopravní nehody příslušná k vyřizování nároku na náhradu škody. Rozhodným právem by bylo chorvatské právo, tudíž by bylo vhodné případ konzultovat s místním odborníkem, který ví, na co všechno vzniká nárok.