1227
Pesticidy ve vodě
Ročně se na česká pole rozpráší tisíce tun chemických látek, aby ochránily rostliny před různými chorobami či škůdci. Pesticidy zvyšující efektivitu produkce však rovnou z pole putují do podzemní vody. A podle studie Státního zdravotního ústavuse nacházejí v 75 procentech kohoutkové vody. Přitom pesticidy mají řadu nežádoucích účinků včetně rakovinotvorných.
Působí na centrální nervovou soustavu, ovlivňují imunitní a hormonální systém člověka. I když povolené limity překročilo minimum vzorků, odborníci i tak varují. Nikdo totiž netuší, jak přesně působí koktejl různých pesticidů, které do sebe člověk denně dostává, ani jak se vzájemně ovlivňují.
Navoněné fosfáty
Podle mnohých studií nás lahodnější sousto stojí častější kardiovaskulární problémy, zažívací potíže a hyperaktivitu dětí. Nejohroženější skupinou jsou lidé s poruchami ledvin. Pozor by si měli dávat i milovníci colových nápojů, za jejich typickou štiplavou chuť může kyselina fosforečná. Vysoké dávky fosforečnanů mohou narušit rovnováhu mezi vápníkem a fosforem v těle a výsledkem je nedostatek vápníku v organismu.
Mnohé látky, které prokazatelně škodí zdraví, se do jídla nedostávají omylem, ale zcela úmyslně. Dělají jídlo chutnější, hezčí, voňavější. Jako například fosfáty. Do jídla se přidávají jako kypřicí prostředky či stabilizátory mléčných disperzí a největší uplatnění najdou u masných výrobků, protože dokážou vázat vodu.
Dusitany v mase
Dalším zlepšovákem jsou dusitany, které se přidávají do masa, protože zachovávají jeho růžovou barvu, podporují chuť a chrání ho před některými bakteriemi. Jenže typická uzená chuť není zadarmo.
„Principem je zabránění oxidaci svalového barviva myoglobinu a uzenina zůstane růžová i po tepelné úpravě. Dusitan je toxickou látkou, u níž navíc při reakci s aminokyselinami v těle hrozí vytváření karcinogenních nitrosaminů. Světová zdravotnická organizace zařadila uzeniny, jako je šunka, slanina či párky, na seznam prokázaných karcinogenů. A je známo, že Česká republika drží prvenství v oblasti rakoviny tlustého střeva,“ varuje dietoložka Hana Mojžíšová.
Zrádné barvičky
Častým zlepšovákem, který má za úkol nalákat zejména dětské zákazníky, jsou barviva. Přitom jejich škodlivost je dlouhodobě prokázána a v mnoha zemích se dokonce používat nesmějí. Tak například žluť, tu na etiketách najdete pod názvem E110. Používá se k dobarvování nealkoholických nápojů, sladkostí, hořčic a instantních polévek.
Může způsobit alergické a astmatické reakce, bývá dávána do souvislosti s dětskou hyperaktivitou, průjmem i zvracením. Proto je třeba ve Švédsku, Finsku a Norsku zcela zakázána a Evropská unie u ní před časem snížila povolenou denní dávku. Podobně je na tom potravinářská červeň, která se přidává do kečupů, cukrovinek, marmelád či limonád.
Zdroj: idens.cz/onadnes