Diesel, nebo benzín? Při koupi ojetiny je dilema výběru ještě složitější

Při rozhodování, jakou ojetinu koupit, hraje většinou nejzásadnější roli objem financí připravených na její pořízení.

Podle toho se kupující rozhoduje jak velké, jak luxusní a jak staré auto zakoupí. Na druhém místě jsou obvykle předpokládané náklady na palivo a volba motorizace. Až na posledním místě se většinou řeší, jaké investice budou po koupi potřeba do běžné údržby a případného servisu vozidla za dobu jeho užívání.

Přitom je velmi důležité si uvědomit, že je vždy potřeba mít rezervu na investice následující po koupi a v ideálním případě je znát předem! Dle našich zkušeností dosahují potřebné investice po koupi minimálně 5-8 tisíc korun, nejčastěji však 15 až 20.000 Kč. Někdy však i mnohem více. Přitom se nemusí jednat o vyloženě výjimečné či neočekávatelné výdaje. Nejčastěji se ojeté vozy prodávají s nájezdy kolem 120-160.000 km. Budeme-li předpokládat a před koupí si ověříme, že je to nájezd skutečný, pak bude pravděpodobně takto ojetý vůz brzy potřebovat jednu nebo spíše několik z následujících investic:

O tom, zda koupit „diesel“ nebo „benzín“ se vedou a nejspíš stále budou vést časté diskuze na papíře i u hospodských stolů. My si zde více přiblížíme a rozebereme, jak může vypadat rozvaha předpokládaných nebo pravděpodobných výdajů za palivo a potřebnou údržbu či opravy.

Podíváme-li se na toto zadání jednoduchou optikou, jaká motorizace má nižší spotřebu a levnější nákup pohonných hmot, jednoznačně to bude motor naftový. Proč by tedy volba naftového motoru nedávala ekonomický smysl vždy a u všech vozů? Částečnou nápovědu proč v některých případech volit raději benzínovou motorizaci dává již přehled možných výdajů po nákupu ojetiny uvedený výše. Pro moderní diesely zase hovoří to, že se již více než před deseti lety zbavily většiny neduhů svých předchůdců ve formě zhoršených zimních startů, občasné vyšší kouřivosti a nevyrovnaného průběhu točivého momentu (jinak řečeno nevyrovnaného tahu). Pojďme se tedy nejprve podívat, jak to vypadá s úsporou na palivu u srovnatelného vozu. V tabulce je zadán Ford Focus s obdobnými motorizacemi o objemu 1,6 l, jednou naftový s 80 kW a jednou benzínový se 74 kW. První tabulka ukazuje celkové náklady na palivo při nájezdu 15.000 km/rok, druhá při nájezdu 30.000 km/rok.

Z výpočtu pro nájezd 15tis.km/rok, což je poměrně obvyklý nájezd v ČR vyplývá, že ročně zaplatíte u benzínové motorizace o 12.225 Kč navíc oproti naftové. Kupujete-li tedy ojetinu s nájezdem vyšším než 120-150 tisíc km a nehodláte ji vlastnit alespoň čtyři roky, pak je benzínová motorizace mnohem vhodnější volbou. Budeme-li totiž počítat alespoň s jednou z běžných poruch či oprav týkajících se pouze naftových motorů v ceně kolem dvaceti tisíc korun, jako je třeba repase naftových vstřikovačů nebo výměna spojky včetně dvouhmotového setrvačníku (zde počítám pouze nárůst ceny o výměnu setrvačníku oproti benzínovému autu), pak začnete reálně šetřit až třetím rokem používání vozidla.

Máte-li průměrný roční nájezd alespoň 25-30 tisíc km, pak se Vám naftová motorizace pravděpodobně vyplatí již v druhém roce provozování vozidla, pokud nebudete mít vyloženě smůlu a neposkládá se Vám více z výše uvedených rizikových investic dohromady.

Výše uvedená úvaha platí pro vozidla, kde se dá vybírat z relativně srovnatelných naftových či benzínových motorizací, jako je v příkladu uvedený Ford Focus, nebo v ČR oblíbená Škoda Octavia 1,9TDi versus 1,6 MPI a mnohé další.

Jinou kapitolou jsou například velkoprostorové vozy. Třeba u poměrně oblíbených trojčat velkých MPV Citroën C8/Peugeot 807/Fiat Ulysse je volba v 95 % případů jasně na straně naftových motorizací. V nabídce ojetin je jich drtivá většina a navíc benzínová motorizace s rozumnou dynamikou a přijatelnou spotřebou prakticky neexistuje. Porovnáme-li si v tabulce benzínové a naftové motorizace těchto vozů, rozdíl ve prospěch dieselu je ještě výraznější než v předchozím případě:

Jak je na uvedených příkladech vidět, volba motorizace nemusí být vždy pouze volbou ekonomickou, ale může být i ovlivněna reálnou nabídkou konkrétního typu vozidla na trhu ojetin. Jedním z příkladů je další v ČR velmi oblíbený ojetý vůz, kterým je Ford Mondeo. Tohle auto lze zcela jistě doporučit s povedeným a spolehlivým benzínovým agregátem 2,0i/ 107 kW. Jedná se o dynamický a úsporný motor, který se Fordu opravdu povedl. Když ale začnete hledat zachovalý kus s poctivými kilometry, je téměř nemožné takový najít. A když už ho najdete, stojí obvykle o tolik víc než srovnatelný vůz s dieselovým motorem, že jeho výhodu vyšší spolehlivosti zcela smaže vstupní náklad v podobě výrazně vyšší pořizovací ceny.

Další hledisko, které je vyloženě subjektivní, ale dle mého názoru velmi důležité, je pocit z jízdy. Někomu vyhovuje tichý šepot benzínového motoru, vytáčení do vyšších otáček pro dosažení výraznějšího zrychlení a promine mu mírnou fistuli při dálničních 160 km/h a 4000 ot./min, jakou zakusíte např. ve výše zmiňované Octavii 1,6 MPI. Jiný naopak ocení silný zátah z nízkých otáček charakteristický pro motor turbodieselový a nevadí mu častější řazení a občasný chrapot či klapot ozývající se zpod kapoty. K těmto řidičům patřím i já. A přestože občas trochu skřípu zuby při některém z výdajů charakteristických pro naftovou motorizaci uvedených výše, užívám si zejména její výhody s vědomím, že to celkově (alespoň pro mne) stojí za to.

Ing. Aleš Zich

Autor je předním odborníkem na prověřování technického stavu ojetých automobilů a majitelem konzultační společnosti Auto AZ Consulting

Zdroj: auto.cz

X
1227 logo
Položky označené hvězdičkou (*) jsou povinné.