1227
Česká republika podle nich pouze následuje trend vyspělých západoevropských zemí, kde se zvýhodňování bateriových vozů (BEV) také postupně ořezává. „Elektromobilita už dnes nestojí na pobídkách, ale na nízkých nákladech provozu a servisu čistě bateriových aut. Současně se jejich pořizovací cena přibližuje běžným spalovacím vozům. O budoucnost elektroaut proto nejsem vůbec nervózní,“ říká generální ředitel AURES Holdings Petr Vaněček.
Co se změní od 1. ledna 2026
Od začátku příštího roku vstoupí v platnost několik změn, které se dotknou majitelů bezemisních aut. V Praze skončí možnost parkovat elektromobily se značkou EL zdarma. „Nově budou majitelé bateriových elektromobilů a vodíkových vozidel platit za rezidentské parkování polovinu běžného tarifu, totéž bude platit pro platby přes aplikaci v oranžových a fialových zónách. Plug-in hybridy ovšem žádné zvýhodnění mít nebudou. Hlavní město se tak přidá k Plzni, která už odměny pro elektromobily omezila dříve. Výhody pro elektroauta neexistují ani v Hradci Králové, Olomouci, Pardubicích, Zlíně nebo v Ústí nad Labem,“ vysvětluje Petr Vaněček.
Na dálnicích budou mít elektromobily a vodíková auta i v příštím roce pravděpodobně stále nulové mýtné, plug-in hybridy budou jezdit za čtvrtinu ceny. Už nyní se však počítá s tím, že vláda chce tuto výhodu od roku 2027 úplně zrušit. Ani v roce 2026 nebudou k dispozici přímé nákupní dotace pro běžné motoristy, určité příspěvky však půjde čerpat například na pořízení domácího nabíjecího wallboxu.
Podle Petra Vaněčka ale tyto změny zájem o elektroauta zásadně neovlivní: „Jen kvůli parkování si bateriové auto ve skutečnosti nekupuje skoro nikdo. Úspora několika tisíc korun ročně za dálnici nebo emisní kontrolu před STK nehraje při pořizovací ceně kolem půl milionu zásadní roli – a to ani v horizontu deseti let.“
Západní Evropa: ústup dotací, ale ne zájmu
To, co nyní zažívá Česká republika, je jen mírnější odraz výraznějších změn v západní Evropě. V zemích jako Německo, Norsko, Švédsko či Francie dochází k masivnímu omezování finanční podpory elektromobility s argumentem, že bateriové vozy už jsou běžnou součástí automobilového trhu. V Norsku dnes například tvoří elektromobily 98,3 % nově prodaných aut.
Česko je sice zatím výrazně pozadu, přesto statistiky ukazují rychlý růst. Na našich silnicích aktuálně jezdí zhruba 56 tisíc osobních elektromobilů. Jen od začátku roku do konce listopadu přibylo 12 587 nových bateriových aut, což znamená meziroční nárůst o 26 %. Podíl elektromobilů na trhu nových vozů stoupl z loňských 4,7 % na současných 5,54 %.
Významně sílí i sekundární trh. Za prvních 11 měsíců letošního roku se v Česku prodalo 12 396 ojetých elektromobilů. Jejich podíl na všech prodaných ojetých vozech se tak zvýšil z loňského 1 % (7 813 kusů) na současných 1,6 %.
Opačný trend u cen: ojeté elektromobily zlevňují
Zatímco počty elektromobilů na silnicích rostou, jejich ceny jdou dolů. V listopadu loňského roku stál průměrný ojetý BEV 734 446 korun, letos ve stejném měsíci to bylo 683 574 korun – tedy o zhruba 7 % méně.
„Velkým lákadlem je také věk ojetých elektromobilů. V průměru jsou staré jen okolo čtyř let a mají najeto necelých 60 tisíc kilometrů, takže jde fakticky o poměrně mladé vozy. Navíc se ukazuje, že degradace trakčních baterií probíhá pomaleji, než předpokládali i ti největší optimisté,“ dodává Petr Vaněček.
Nabídka ojetých elektromobilů je podle něj už velmi široká: „Jen v síti AAA AUTO máme momentálně téměř 300 detailně prověřených elektrických aut. U nejprodávanějších Tesel Model 3 už navíc ceny klesly pod hranici půl milionu korun,“ doplňuje.
Hlavní trumf elektroaut: provozní náklady
I bez speciálních bonusů dává bateriová mobilita ekonomický smysl. „Matematika je v tomhle neúprosná. Pokud žijete v rodinném domě, dostanete se s dnešními cenami energií na zhruba třetinu ročních nákladů na pohonné hmoty v porovnání se spalovacím autem. S fotovoltaikou na střeše můžete klidně spadnout i na šestinu. A i když bydlíte v bytovém domě a nabíjíte výhradně na veřejných stanicích, jste stále přibližně na polovině nákladů,“ říká elektromobilní expert AURES Holdings Jan Dedek.
To vše platí navzdory tomu, že fosilní paliva jsou nyní relativně levná, zatímco cena elektřiny dlouhodobě klesá. Poměr mezi provozními výdaji BEV a srovnatelného vozu se spalovacím motorem tak zůstává stabilně ve prospěch elektromobilu.
Konkrétní čísla: benzín vs. elektřina
Vezměme si modelový příklad. Průměrné benzinové auto se spotřebou 6 l/100 km má při dnešní průměrné ceně benzinu 35 Kč za litr náklady asi 2,10 Kč na kilometr. U dieselu se spotřebou 5,5 l/100 km a cenou 34,50 Kč/l vychází kilometr přibližně na 1,90 Kč.
Pro srovnání vezměme nejprodávanější elektromobil na sekundárním trhu – Teslu Model 3 Long Range. Ta má v kombinovaném celoročním provozu, včetně zohlednění ztrát při nabíjení, průměrnou spotřebu okolo 20 kWh na 100 km. „Pokud budete nabíjet levnějším nočním proudem v domě bez fotovoltaiky a tepelného čerpadla, dostanete se s cenou za kilometr zhruba na polovinu proti dieselu – tedy na 0,85 Kč. Máte-li zároveň fotovoltaiku i tepelné čerpadlo, klesnete ještě asi o 10 haléřů níž. U nejpokročilejších systémů s akumulací přebytků z fotovoltaiky se dokonce můžete dostat až někam k 0,35 haléře za kilometr,“ uvádí Jan Dedek.
Nejméně příznivá je situace pro řidiče, kteří bydlí v panelovém domě a jsou odkázaní na veřejné nabíjení. I zde ale nejde o katastrofu. „Zhruba 85 % veřejného nabíjení připadá na pomalejší AC stanice, které jsou relativně levné. Medián jejich ceny je kolem 8 Kč/kWh,“ připomíná Dedek. Stejná sazba podle něj platí i pro nabíjení v síti PRE, pokud si zákazník pořídí elektromobil v síti AAA AUTO. V takovém případě vychází kilometr jízdy na přibližně 1,60 Kč.
Rychlonabíjení je dražší, ale jen doplňuje
Rychlonabíjecí stanice jsou pochopitelně nákladnější. Při ceně elektřiny odpovídající 2 až 3 Kč za kilometr se dostáváme zhruba na úroveň či lehce nad úroveň spalovacích aut. „Klíčové ale je, že rychlonabíjení představuje jen asi 15 až 20 procent všech případů dobíjení. Celoroční průměrná cena za kilometr tak vychází i při častém používání veřejných stanic hluboko pod dvě koruny,“ doplňuje Jan Dedek.
Existují přitom i pozitivní výjimky. „Například superchargery Tesly nabízejí mimo špičku 250kW nabíjení zhruba za 6 Kč/kWh, což je levnější než většina AC nabíječek. V takovém případě vyjde kilometr u námi sledované Tesly Model 3 zhruba na 1,20 Kč,“ říká.
Bez registračního tarifu se sice může cena elektřiny na dálnici pohybovat mezi 18 a 21 Kč/kWh, což by náklady vyšroubovalo na 4 až 5 Kč/km. „V praxi ale takovou sazbu nikdo při běžném ježdění neplatí, protože každý majitel elektromobilu si samozřejmě sjedná některý z výhodnějších dobíjecích tarifů. Bez toho by pořízení BEV nedávalo smysl,“ dodává Dedek.
Servisní náklady: výrazně levnější údržba
Zatím jsme mluvili jen o provozu, ale významnou roli hraje také servis. Ten je u elektromobilů citelně levnější. „U elektroaut se nemění motorový olej, odpadají výměny palivových i olejových filtrů. Vůz nemá startér, alternátor, turbodmychadlo, spojku ani klasickou převodovku či rozvodové řemeny nebo řetězy. Neřešíte ani výfukový systém včetně drahých filtrů pevných částic DPF,“ vypočítává generální ředitel „Áček“ Petr Vaněček.
Rekuperační brzdění navíc výrazně šetří brzdové komponenty. „Není výjimkou, že elektromobil ujede 120 tisíc kilometrů na původní sadu brzdových destiček,“ doplňuje Vaněček. Podle studií americké organizace Consumer Reports jsou celkové náklady na údržbu elektromobilů přibližně poloviční ve srovnání se spalovacími auty.
Bariéra v hlavách: mýty místo zkušeností
Nabízí se tedy otázka: když už u ojetých elektromobilů padla i cenová překážka a na trhu je k dispozici řada modelů s různým dojezdem i stylem, proč stále nejezdíme všichni na elektřinu?
„Největší brzdou je pořád neinformovanost a strach z mýtů, které se s elektromobily vlečou už roky. Podle průzkumu společnosti E.ON dvě třetiny Čechů v elektromobilu nikdy ani neseděly, a přesto je hodnotí negativně. To vysvětluje, proč patříme v evropském žebříčku ochoty pořídit si elektroauto k posledním,“ konstatuje Petr Vaněček.
Podle něj je nutné veřejnost dál vzdělávat a ukazovat reálné možnosti, které alternativní pohony nabízejí. „Proto už druhým rokem organizujeme po celé republice jarní a podzimní testovací jízdy pro veřejnost. Lidé si mohou zdarma a nezávazně vyzkoušet různé bateriové vozy a s našimi experty probrat vše – od reálného dojezdu přes nabíjení až po náklady na provoz a servis,“ uzavírá Vaněček.
Autor: Ondřej Daňa
Zdroj: AURES Holdings, autojournal.cz
Foto: Autojournal