1227
Poslanci v lednu schválili novelu zákona o pozemních komunikacích, která řeší snadnější odtahování autovraků. Čeká na souhlas senátu a podpis prezidenta. Podle mnohých konečně přibližuje Česko k civilizované Evropě, kde se za to dávají tučné pokuty. Podle jiných však brutálně sahá na soukromé vlastnictví majitelů vozidel.
Novela řeší základní otázku: Co je vrak? Jasně zřetelný šrot mohly obce z ulic likvidovat už teď. Jenže mnohem víc je trápila auta, která mají značky, všechna kola a vypadají celistvě. Jenom s nimi nikdo měsíce nepohnul ani o centimetr.
Nově se tak vedle vraků zařadí takzvaná „nezpůsobilá vozidla“, která budou mít nezjistitelné výrobní číslo VIN nebo půlrok propadlou STK. A vlastníci komunikací budou moci nahlížet do registru kvůli dohledávání majitelů.
Obecní zoufalství
Napříč obcemi zaznívá, že na novelu čekaly jako na smilování. Do zákona o pozemních komunikacích ji navrhl ještě předminulý ministr Dan Ťok společně s kolegy za ANO Zuzanou Ožanovou a Milanem Ferancem. Dalších poslaneckých připomínek ale bylo jako máku. A v jednu chvíli vedle sebe paralelně putovaly dvě podobné novely téhož zákona.
Například lidovec Marián Jurečka požadoval, aby byl informován i nejbližší žijící příbuzný majitele kvůli dlouhodobě nemocným. Padl i návrh TOP 09 na zkrácení propadlé STK z 6 na 3 měsíce. „Čtvrtrok se nám zdál být málo, jak navrhovali někteří kolegové, protože může být majitel třeba nemocný. Půlrok je myslím tak akorát. Zpravidla jde beztak o vozy s propadlou STK minimálně rok až dva,“ řekl nám ke schválené novele poslanec Milan Feranec.
To podstatné ze záměru ale zůstalo – rozšířila se definice vraku. Dnes ho zákon o pozemních komunikacích definuje jako silniční vozidlo, které je trvale technicky nezpůsobilé a není opatřeno státní poznávací značkou. Nebo které je zjevně trvale technicky nezpůsobilé k provozu. Obnova by si vyžádala výměnu, doplnění nebo opravu podstatných částí mechanismu nebo konstrukce. „Jenže neexistuje žádný výklad, co se považuje za podstatnou část mechanismu nebo konstrukce vozidla. Protože neoprávněným odtažením, nebo dokonce likvidací vraku by město majiteli tohoto „vraku“ způsobilo škodu, musí být velice opatrné a pečlivé,“ vystihuje radnice ve Frýdku-Místku, co způsobovalo potíže.
Co lze ještě spravit?
Radnice se tedy tolik obávaly pozdějších právních sporů s majiteli vraků, že nechávaly verdikt na odborných posudcích. Třeba strážníci v Hořicích na Královéhradecku pak vysvětlují, že „zkorodovaný blatník, prázdná pneumatika, rozbité světlo nebo jiné obdobné poškození vozidla není znakem jeho zjevné technické nezpůsobilosti, jelikož to jsou závady opravitelné. Zda je vozidlo užíváno, nebo na parkovišti dlouhodobě stojí, není v tu chvíli podstatné.“
A to přesto, že ombudsmanka Anna Šabatová už před dvěma lety konstatovala, že si obce legislativu vykládají špatně. Již tehdy upozornila na orientační vodítko propadlé STK. „Vozidla bez platného osvědčení o technické prohlídce sice nemohou být automaticky považována za vraky, ale nemohou být ani dlouhodobě odstavena na pozemní komunikaci. A to ani na parkovišti alias místě určeném k dopravě v klidu. Propadlé osvědčení má vliv na právo obecného užívání pozemní komunikace,“ konstatovala Šabatová.
Se starosty to ale nehnulo. Až loni v březnu přišel případ „nevysvětlitelně“ levitujících aut v pražských Řeporyjích…
Asi mimozemšťané
Někdejšímu bulvárnímu novináři a současnému starostovi Řeporyjí Pavlu Novotnému nelze upřít, že zastrčenou městskou část zviditelnil pro celou zemi. Konečně totiž nahlas řekl, že pokud obce chtějí efektivně řešit odstavená auta, musejí z nich „udělat“ překážku provozu. V takových případech už je totiž policie musí ze zákona odtáhnout. Pochopitelně to ale není legální!
A tak zapojil do akce „ufony“, kteří během jediné loňské březnové noci dotlačili do cesty sedm aut – a ta byla následně odtažena. „Z Řeporyjí zmizelo od loňského března dvacet jedna autovraků. Příslušné ustanovení novely zákona o odpadech samozřejmě nedosahuje levelu západní Evropy, kde hrozí mimořádné pokuty, ale dává městům a obcím právo odtáhnout a následně vymáhat majitele vozidla, které je opuštěné a má půl roku po technické. Což je mimořádný posun. Jsem pyšný na Řeporyje a jejich lidi, že svou diskutabilní, ale odvážnou a správnou činností po vyčerpání všech legálních možností udělat „to“ jinak přispěli k tomu, že se věci daly do pohybu,“ radoval se Pavel Novotný minulý týden na oficiálním facebooku obce z poslanecké novely zákona.
Starý problém ponovu
Přestože Pavel Novotný dobře o nelegálnosti celé akce s ufony ví, nehodlá s tím skončit. Na facebooku Řeporyjí už zase visí fotky aut včetně registračních značek. „Nevíme, čí je ta kia, co stojí rok opuštěná v Dělené 10. Čí je ta fabia u vchodu do sokolovny na rohu Postřekovské a Jáchymovské, víme. Nějakého Martina Matějky, co ji 9. 5. na sebe napsal a od té doby zjevně nevyjel. Ani jeden z provozovatelů neporušuje platnou vyhlášku. Ale vysvětlujte to mimozemšťanům. Ti před pár okamžiky zaslali na MNV depeši, která po složitém překladu z morseovky vypadá, že je posledním varováním. Tedy MČ zdvořile upozorňuje majitele alespoň touto cestou, že má signály o tom, že by se uvedená vozidla mohla stát vraky č. 21 a 22,“ píše starosta.
Jenže takové veřejné pranýřování už se nelíbí ani některým občanům. Proč by jim měla obec sahat na majetek? A ještě je popotahovat po svém facebooku? I zde ale Novotný kontruje, že si u nových vraků zjišťuje, komu patří. Ale vyplácí se mu nejvíc řešit vše napřímo mimo oficiální cesty. Už dávno totiž zjistil, že všechna nepojízdná auta pocházejí od místních lidí. Stačí tedy vyvěsit „výhrůžky“ na sociální sítě, a mnohdy se to vyřeší samo.
A co vzkázal už loni po akci s ufony v ČT ostatním úřadům? „Starostové, co máte koule, jediná šance je v noci vyvézt vraky na ulici, označit trojúhelníkem a zavolat policii! Jestli jste ale poctiví, čekejte na nový zákon,“ uzavírá Novotný.
Změna značení
Řešení vraku obcím přináší náklady – prvotní odtah průměrně za 1500 Kč. Pokud si ho majitel na výzvu do dvou měsíců nevyzvedne, činí finální částka na likvidaci asi 1800 Kč. Za odstavení vraku se sice platí pokuta až 300.000 Kč (1.000.000 Kč pro právnické osoby), jenže se většinou nedaří majitele vypátrat a dohnat k zodpovědnosti. Jen pro ilustraci o objemu nákladů: Praha momentálně vede 227 řízení o odstranění vozidla z komunikace. Loni jich úspěšně zmizelo 132.
Jinou cestu, jak se s odstavenými vozidly vypořádat, si slibují na Praze 9 od zavedení parkovacích zón. Od loňského roku tam namalovali čáry, jenže fialové, odkud dnes nelze auta odtahovat (zatímco z modrých ano, protože jde o vyhrazené parkování pro abonenty). „Jednáme s ředitelstvím městské policie, abychom mohli odtahovat i z těchto kombinovaných zón. Pokud mezitím začne platit novela zákona, vyřeší se vše během jediného dne. Na území totiž máme sedmdesát odstavených aut, z nichž ani jediné nemá platnou STK,“ vysvětluje radní pro dopravu na Praze 9 Tomáš Holeček (ODS).
Okrajová část Prahy na metru je vraky doslova zaplevelena, jen v ulici Na Břehu jsme na sto metrech napočítali pět zaprášených karoserií na vypuštěných pneumatikách. Dvě z nich dokonce stojí u krajnice v místech, kde už nějakou dobu platí zákaz zastavení – celkem zachovalý sportovní Peugeot 106 GTI bez značek a zjevně nepojízdná felicia se slovenskými tabulkami. „Jenže ani tak je nesmíme odtáhnout, protože vedle nich zůstal průjezdný třímetrový pruh. Dokonce už jsme u jednoho řešili i únik provozních kapalin, kdy pouze dorazili hasiči, rozhodili sorbent, zametli a vrak tam zůstal,“ krčí rameny nad patovou situací radní Holeček.
Sklad na kolech
Poslanecká novela zákona by měla vyřešit i speciální kategorií vraků – takzvané sklady na kolečkách. Po hlavním městě takových vozů-skladů lze najít spoustu, zejména v blízkosti vietnamských večerek a obchodů s potravinami. Patrně ten do očí nejvíc bijící se nachází na Praze 1 v Masné ulici. Vydali jsme se tam na průzkum a našli snad nejposprejovanější vozidlo na světě. „Parkovacích míst je tu nedostatek. Kdyby s tím majitel aspoň jezdil. Už několik let se však nepohnul na vzdálenost delší než dvacet metrů,“ stěžuje si paní Buláková, jež zde bydlí. I my jsme (minimálně) po tři roky při pravidelných obchůzkách nezaznamenali, že by se dodávka zhyzděná stovkami graffiti hnula. „Majitel vozu to dělá velmi šikovně. Vlastní více vozidel, čili po určité době vždy jen prohodí jejich pořadí,“ uvádí bezradně Buláková s tím, že jediné využití bílé dodávky představuje skladování čehosi. Což dokládá i několik zámků na dveřích.
Dá se s tím vůbec bojovat? Tážeme se mihnuvších se strážníků městské policie. Platné parkovací oprávnění na zdejší modré zóně vlastník auta má, zjišťují. Přestože identifikují poškozená světla, posprejovaná skla, de facto celkově dost bídný technický stav, o vrak se podle nich (správně) nejedná. Jako poslední položku kontrolují platnost STK. Ta je propadlá již od roku 2016!
Právě tento bod by se změnou legislativy mohl napomoct s vymýcením podobně nemobilních automobilů z ulic. A stačilo by k tomu podstatně méně než čtyři roky prošlá „technická“, a to šest měsíců.
Nastane ovšem problém kam s odtaženými auty, která budou muset ještě další měsíce čekat na konec správních lhůt před sešrotováním. Akce „Vrak“ proto zase takovým šmahem neproběhne…
Víte, že…
... za špatné parkování vám strážníci městské policie mohou udělit na místě pokutu do výše dvou tisíc korun?
Když auta blokují místa
Vrak s SPZ - neodtahují
Na začátku stojí podnět obvykle od občanů na městskou část nebo obecní policii. Pokud je vozidlo vyhodnoceno (strážníkem nebo pověřeným pracovníkem, v Praze technikem Správy služeb) jako vrak, potom je na jeho okno vylepena výzva majiteli, aby uvedl vozidlo do náležitého stavu. Nebo ho do dvou měsíců odstranil, jak mu zákon nařizuje. Když má vozidlo registrační značku, strážníci ho lustrují v databázi a majitel je písemně vyzván, aby vrak uvedl do náležitého stavu. Jestliže majitel výzvu převezme a ve lhůtě dvou měsíců jí nevyhoví, potom v souladu s dikcí zákona přistupuje organizace k odstranění vraku a jeho předání firmě zajišťující ekologickou likvidaci. Pokud si majitel výzvu nepřevezme, je zveřejněna na vývěsce příslušného městského úřadu. Po uplynutí zákonné lhůty je vozidlo následně předáno firmě zajišťující ekologickou likvidaci.
Vrak bez SPZ - neodtahují
Výzva k odstranění vozidla je umístěna na veřejné desce příslušného úřadu městské části Prahy, kde byl vrak objeven. Následuje otevření vozu za účelem získání identifikace majitele prostřednictvím značení VIN a vyžádání lustrace majitele. Po vyzvání majitele a uplynutí dvouměsíční lhůty je vozidlo odstraněno a po uplynutí zákonné lhůty ekologicky zlikvidováno.
Odstavené auto bez STK - neodtahují
Novela zákona počítá s výzvou majiteli v případě, že se zjistí před 6 měsíci propadlá STK. Návrh původně počítal s tříměsíční lhůtou, což se ale poslancům zdálo být málo. Zákon o provozu vozidel na pozemních komunikacích zakazuje provozovat vozidlo bez STK, jenže pojem není nikde jasně definován. Nejvyšší soud ČR už před pěti lety prohlásil, že i stojící vozidlo je v provozu, dokud není vyřazeno odpovídajícím způsobem. A veřejná ochránkyně práv výslovně zmiňuje, že takové vozidlo nesmí být tedy ani dlouhodobě odstaveno na veřejné komunikaci.
Stojí na chodníku - odtahují
Poslanci navrhovali do aktuální novely zákona o pozemních komunikacích výslovně také pasáž zakazující parkování na chodníku. To přitom obecně zakazuje už zákon o silničním provozu. A dokonce za to strážníci mohou nařídit odtah.
Odtah vraku při blokovém čištění - odtahují
Obce si dříve mohly pomáhat blokovým čištěním. Pokud stál někde vrak, odtáhly ho pryč a na místo už nevracely. Když se majitel nepřihlásil, řešilo se, co s vrakem dál. Každopádně ulici už nezabíral. Jenže výrok Nejvyššího soudu nařídil auta zase vracet na místa stejná, nebo viditelná z prostoru, kde majitel zaparkoval. Je to ale mnohem dražší. Takový zpětný odtah vyjde obvykle na 3500 Kč. Pokud si majitel pospíší a stihne to ještě v den čištění, zaplatí do dvou tisíc. U vraků to pochopitelně nikdo neuhradí.
Bezohledný soused - odtahují
Na přeplněných sídlištích je nouze o parkování. A tak řidiči auta odstavují, kde se dá. Zapomínají, že strážníci mohou nařídit odtah v případech, kdy brání provozu nebo stojí v křižovatce. Mnohdy tím vznikají nepřehledné situace. Co dělat, když majitel auta na opakované domluvy nereaguje?
- „První věcí, kterou můžete učinit, je podnět podle správního řádu, kdy chcete, aby správní orgán zahájil řízení z moci úřední,“ radí advokát Štěpán Ciprýn z kanceláře CIKR.
- Správní orgán, tedy i policie, je totiž povinen podněty přijímat. A dokonce správní řád nevyžaduje ani žádné formální ani obsahové náležitosti.
- „Kdo podal podnět, může požádat, aby mu správní orgán ve lhůtě třiceti dnů sdělil, že řízení zahájil, nebo neshledal důvody k zahájení. Tohle laická veřejnost často neví, a proto se mnohdy nedozví, jak bylo s jejím podnětem naloženo. Proto doporučujeme v podnětu požádat úřad o informování, jak s podnětem naložil,“ radí advokát.
- Zjevně tak pomůže jen dlouhodobá neústupnost
Zákazníci autoservisů - neodtahují
Obyvatelé žijící v okolí autodílen musejí pod svými okny útrpně skousnout zaparkovaná auta zákazníků servisu. Pokud nejde o očividné vraky a budou mít i STK, legislativa na ně nedosáhne ani v budoucnu. Jediným řešením – byť krajním – je zavedení vyhrazených zón. Jestliže neexistuje domluva s provozovatelem servisu, zaslechli jsme i neoficiální rady „udělat“ z aut vraky, případně nechat prověřit činnost provozovny úřady.
Čtyři otázky pro Irenu Seifertovou, tiskovou mluvčí Městské policie hlavního města Prahy
Kdy mohou strážníci městské policie nařídit odtah vozidla?
Ve dvou případech: při neoprávněném parkování na vyhrazených parkovacích místech a pokud tvoří překážku silničního provozu.
Uveďte konkrétní příklady…
Co se týče Prahy, auta blokující tramvaje, stojící na přechodech, parkující na chodníku v rozporu s dopravním značením nebo omezující pohyb osob. Stejně tak může strážník nařídit odtah v zónách placeného stání, třebaže řidiči argumentují tím, že nikomu nepřekáží ani nikoho neohrožují.
Kdo přímo rozhoduje o odtahu?
Strážník na místě. Je třeba zdůraznit, že jde o jeho pravomoc, nikoli povinnost.
Kolik případů s vozy coby překážkou na pozemní komunikaci a autovraky městští policisté loni řešili?
Šlo o 2608 odtahů, nejčastěji v centrálních městských částech, tedy Praze 1, 2, 3, 4 a 7. V otázce autovraků jsme loni předali Správě služeb hlavního města Prahy, jež má tuto problematiku na starost, 929 oznámení.
Autor: Petr Slováček
Zdroj: auto.cz