Je pojištění skla zbytečnost nebo ne? Pojišťovny se přou

Menší rozruch vzbudila První klubová pojišťovna, která ve zdánlivě běžné tiskové zprávě se základními radami pro pojištění tvrdí, že připojištění čelního skla se řidičům rozhodně nevyplatí. „Pravděpodobnost takové události je velmi malá,“ tvrdí Marek Orawski z První klubové pojišťovny. „Připojištění skel se vyplatí v případě, že toho vážně hodně najezdíte, víc než asi 50 tisíc kilometrů ročně. Anebo když máte opravdu extrémní smůlu.“ Pojišťovna tvrdí, že podle specialistů z autoservisů se nějaký defekt na skle stane po zhruba 100 000 ujetých kilometrech a tři čtvrtiny všech prasklin nebo jamek umějí servisy s pomocí moderních technologií zacelit. Taková oprava vyjde na 500 až 1 500 korun.

„Nehoda, po které je skutečně nutné vyměnit celé sklo, se vám tedy pravděpodobně stane po najetí 400 tisíc kilometrů. To je jako desetkrát objet rovník,” uvedl Marek Orawski. Čelní sklo stojí podle něj podobně jako lepší smartphone, v průměru 8 tisíc korun, na rozdíl od něj sklo ale vyměníte jednou za 25 let, pokud ročně na tachometru natočíte kolem 15 tisíc kilometrů. Za tu dobu můžete na pojistném zaplatit až padesát tisíc, výměna skla však průměrně vyjde na 8 tisíc. „Takže i kdybyste započítali tři menší defekty, vaše náklady na opravy a výměnu skla budou za 25 let bez pojištění někde mezi 12 a 14 tisíci. Když si budete tisícikorunu, kterou byste jinak zaplatili za připojištění skel, ukládat na spoření, je to určitě mnohem rozumnější investice,“ stojí si na svém Orawski.

Pojistka se vyplatí, radí pojišťovny

Velké pojišťovny však s takovouto konstrukcí nesouhlasí. Na jednu stranu je to logické, protože z připojištění mají peníze navíc, takže ani z podstaty věci nemůžou o svém produktu říct, že není potřeba. Na druhou stranu ale předkládají i argumenty.

„Zbytečné to není,“ říká třeba tisková mluvčí České spořitelny Ivana Buriánková. „Ročně řešíme kolem dvou set tisíc škod z pojištění motorových vozidel z havarijního pojištění a povinného ručení. A z toho je kolem 50 000 škod na čelních sklech. Jedná se tak o jednu z nejčastějších příčin pojistných událostí v autopojištění. Rizikové jsou zejména zimní měsíce, kdy jsou silnice nezřídka posypány pískem či štěrkem. Výjimkou nejsou ani případy, kdy jeden motorista musí během roku škodu na čelním skle řešit více než jednou.“

Potvrzují to i zástupci Allianz pojišťovny, jež ročně řeší zhruba 30 tisíc škod na čelních sklech a motoristům nabízí čtyři pojistné balíčky, z nichž u dvou je připojištění čelního skla součástí nabídky. „Klientům se snažíme nabídnout co největší šanci k výběru, současně je ale nechceme zahltit stovkami detailů, které nejsou schopni vnímat. Proto čtyři balíčky,“ říká tiskový mluvčí Václav Bálek. „Ten, kdo jezdí málo a pohybuje se s autem hlavně po městě, kde se navíc nejezdí moc rychle, nemusí vidět v pojištění skel žádnou přidanou hodnotu, protože šance na to, že při popojíždění mezi semafory od nějakého auta odletí kamínek, který sklo poruší nebo rozbije, je mizivá. Ale ti, kteří jezdí často, naopak pojištění skel považují za věc důležitou.“

Že výměna čelního skla není úplně banální závada, potvrzují i čísla od automobilek. Třeba domácí Škoda loni ve své servisní síti vyměnila 32 263 poškozených čelních skel. Česká Kia při 10 439 prodaných nových vozech vyměnila ve svých servisech 1082 čelních skel.

Proč platit dvakrát

Platíme zbytečně? Jako každé pojištění je i pojištění čelního skla hrou na riziko. Většinu pojištěných smůla nepotká a platí zbytečně. Stejně tak jako většina domů nevyhoří ani na ně nespadne letadlo...

Když už se něco stane, je třeba se dívat na následky: dům po požáru je velkou ranou pro finanční zdraví domácnosti, zatímco oprava drobně poškozeného čelního skla auta se dá zaplatit v rámci běžných výdajů. A i kompletní výměnu skla většina lidí zvládne z rezervy jedné či dvou výplat.

Samozřejmě záleží na typu auta i na tom, zda je či není přední sklo vyhřívané, případně vybavené dalšími moderními technologiemi, tudíž o dost dražší.

U čelního skla se také občas uvádí argument, že si ho řidič platí vlastně dvakrát, jednou jako připojištění, podruhé v rámci havarijního pojištění se spoluúčastí.

Ivana Buriánková z České pojišťovny ale upozorňuje, že k tomuto argumentu je třeba ještě dodat další fakta: „Motorista může sklo řešit z havarijního pojištění, má-li ho sjednané a rozhodne-li se ho uplatnit. Zde však musí zvážit, zda se mu oprava tímto způsobem vyplatí vzhledem ke zvolené spoluúčasti a ztrátě bonusu.“ Většinou se nevyplatí.

Oprava rozbitého skla může být hrazena z povinného ručení vozidla, od kterého kamínek prokazatelně odlétl. Onen kamínek úrazu je v tom slově „prokazatelně“. Prokázat někomu, že právě od jeho auta odlétl kamínek ničitel, je totiž skoro nemožné. 

A jestli vás teď napadlo, že se domluvíte s kamarádem, který řekne, že tím viníkem je jeho auto, sice to nejspíš projde a pojišťovna z jeho povinného ručení škodu zaplatí, škrtne mu však bonusové měsíce a on bude mít vyšší pojistné. Navíc je to pojistný podvod.

Autor: Martin Šidlák

Zdroj:idnes.cz