Kdo a jak může vlastně využívat vyhrazené pruhy?

Když poskakujeme ranní zácpou na pražském Smíchově, běží nám v hlavě primátorčina slova o zhýčkaných Pražanech, kteří nic nevydrží. Říci to a následně uzavírkami zastavit půlku města byla skutečně neomluvitelná drzost. My už dvacet minut postáváme, zatímco vpravo od nás je volný preferenční pás pro hromadnou dopravu.

Najednou se jím prořítí dodávka s oranžovým majáčkem. Za ní si to frčí pár osobáků, taxi a pak poloprázdný autobus. Policisté na trase občas jsou, většinou ale jen nečinně přihlížejí. Pravda – kolem projíždějících autobusů není málo, jenže snad za každým z nich nás míjí hned několik neposlušných řidičů. Množství různé „havěti“, která se v pruzích pohybuje, nás překvapuje, stejně jako tempo, kterým pruhy v Praze přibývají. Vždyť za posledních deset let se jejich délka téměř zpětinásobila! 

Je to už nějaký čas, kdy analýza Světa motorů ukázala, jak se to s pruhy má: za sledované období jsme ve špičce napočítali průjezd 293 motorových vozidel. Z toho připadlo jen pět na linkové autobusy MHD a jedno taxi. V zácpě přitom poctivě vystálo kolonu 246 aut v jediném pruhu. Osmatřicet dalších omezení nerespektovalo. Podle statistiky se tudy během patnácti minut přepravilo v autech 373 osob a v MHD 325.

Modrá, nikoliv oranžová 

Kdo jsou vlastně ti privilegovaní, kteří se mohou zácpě vyhnout? „Vyhrazené pruhy se navrhují v konfiguraci bus + taxi + jízdní kolo (pokud jde o pravý jízdní pás). Dále v něm smí jezdit městská policie a vozy integrovaného záchranného systému,“ vypočítává schválená vozidla Filip Drápal z organizace Ropid, která je za vyznačování pruhů z velké části zodpovědná. Jenže o taková auta se v našem případě očividně nejedná.

Čtenáře, který nás k tématu přivedl, konkrétně rozčílil vůz technických služeb s oranžovým majákem. Jenže ani takový by ve vyhrazeném pruhu neměl co dělat. „Zákon o provozu na pozemních komunikacích stanovuje, že řidiči vozidel se zapnutým výstražným světlem modré barvy, případně i doplněným zvukovým znamením, vyhrazené jízdní pruhy mohou využívat. Ostatní ne,“ vysvětluje Drápal.

Nestavíme, natočíme

Aby se tam skutečně neoprávněná auta nevyskytovala, to kontroluje policie. Pravidelně vídáme městské, ale především státní policisty, jak v pruzích číhají. „Problematika nepatří mezi naše priority, systematicky se na ni nezaměřujeme. Počty odhalených přestupků jsou v řádu desítek ročně za celou MP.

V porovnání s výsledky dopravních útvarů Policie ČR jde o zanedbatelné množství,“ podotýká Irena Seifertová z městské policie. „Na kontrolu jízdy ve vyhrazených jízdních pruzích se skutečně soustředíme. Na místa vyjíždíme i na základě stížnosti občanů a řidičů hromadné dopravy,“ potvrzuje její slova Jan Daněk z pražského ředitelství Policie ČR.

Problematické jsou podle něj právě smíchovské ulice Plzeňská a Vrchlického, dále Podbabská či Roztocká. Také prý není vždy nutné, aby policisté chytali hříšníky přímo na místě: „Pokud by je hlídka zastavila, mohlo by to dále zkomplikovat dopravu, čemuž se chceme vyhnout. Z toho důvodu je takové jednání většinou dokumentováno na videokameru a pak oznamováno na Magistrát hlavního města Prahy,“ popisuje princip pražský policejní mluvčí.

Prostě to postavíme

Intenzita dopravy nejen v hlavním městě stoupá, dokončení zásadních dopravních staveb přitom nadále zůstává v nedohlednu. A tak není překvapením, že magistrátem protežovaná hromadná doprava bude vyžadovat další ústupky.

Mluvčí Ropidu slibuje, že automobilistů by se měly dotýkat co nejméně, naše obavy tím však zcela neuhasil. Na zajímavý úkaz totiž před časem upozornil člen komise pro dopravu z Prahy 8 Martin Jedlička. Domnívá se, že vyhrazený pruh u stanice Ládví vznikl neoprávněně – podle něj dokonce nelegálně. Jak Jedlička dokazuje, pruh nechal vyznačit magistrát pouze jako dočasný. „Jenže je evidentně vyznačen natrvalo. Jde tedy o místní, trvalou úpravu. Přitom v dokumentech je časově omezen jen do konce srpna 2018. To už není jen šlendrián, ale normální porušování předpisů,“ zlobí se politik.

Proč by to úředníci na magistrátu dělali? „Aby se vyhnuli připomínkám občanů. Proti přechodné úpravě se nedají vznášet připomínky,“ upozorňuje Jedlička na šokující jednání.

Pro motoristy se tak evidentně na lepší časy neblýská – vždyť podle primátorky je vše v nejlepším pořádku.

Kde se letos v Praze objeví pruhy?

Ropid pracuje na zavedení pruhů v ulicích:

• Modřanská (mezi křižovatkou s ulicí Čs. exilu a Pikovickou)
• Tupolevova (úprava stávajících pruhů mezi okružní křižovatkou u Globusu a OK s Veselskou)
• Strakonická (úprava odstavného a odbočovacího pruhu před křižovatkou s ulicí K Sádkám), dále pokračuje příprava pro stavební rozšíření komunikace od zastávky Dostihová na sever
• Jugoslávských partyzánů (prodloužení od křižovatky s Velflíkovou)
• Vysočanská (prodloužení u zastávky Nad Jetelkou)

Připravovány jsou ještě další projekty. Obecně se nedá snadno říct, které budou realizované letos a které později, vždy záleží na výsledku projednání s Policií ČR a příslušnými správními úřady. Také se připravuje zrušení stávajícího pruhu před nájezdem na Barrandovský most z Modřanské od severu, nově by zde měly být dva běžné pruhy.

Jaké taxíky mohou do pruhu?

Pražské vyhrazené pruhy smějí využít i vozidla taxi, ve kterých sedí cestující. Musí však splňovat některé specifické podmínky stanovené magistrátní vyhláškou pro pruhy a vyhrazená stání. Ta říká, že musí jít o auto daného žlutého odstínu, které nesmí být starší osmi let. Má se jednat minimálně o auto střední třídy podle SDA, kterému nesmí chybět klimatizace.

Motorkáři? Smůla!

Vyhrazené jízdní pruhy obecně mohou využít pouze vozidla, pro která jsou určeny. Vrtá nám hlavou, proč do pruhu nemohou například motorkáři, kteří by žádnou zácpu nezpůsobili. „Zákon o provozu na pozemních komunikacích stanoví, že jízdní pruh nelze vyhradit pro motocykly. Z tohoto hlediska tedy doplnění motorek k dalším vozidlům, která smějí vyhrazené pruhy pro autobusy v Praze využívat, bohužel není možné,“ říká Filip Drápal z organizace Ropid.

Tři otázky pro Filipa Drápala, mluvčího městské organizace Ropid

Podle jakého klíče se vybírají úseky pro vyhrazené pruhy? 

Vyhrazené jízdní pruhy se snažíme navrhovat tam, kde dochází ke zpoždění autobusů způsobenými vyššími intenzitami zejména individuální automobilové dopravy. Při navrhování vycházíme ze systémů sledování provozu autobusů, díky kterému víme, kde ke zdržením dochází.

Dbá se při tom i na motoristy?

Individuální doprava je v procesu navrhování vyhrazených jízdních pruhů samozřejmě zohledňována, a to při samotném návrhu i projednávání s úřady, kdy se k projektu vyjadřují jak zástupci Policie ČR, tak dotčených orgánů samosprávy. Vyhrazené jízdní pruhy realizované v Praze podle nás obvykle zásadním způsobem neomezují celkovou kapacitu komunikace, protože ta je zpravidla dána nějakým kapacitním hrdlem (světelná signalizace, křižovatka…). Umožňují „pouze“ autobusům předjet kolonu vozidel čekající na průjezd hrdlem, samotný průjezd již kapacitně omezován není. Vyhrazené jízdní pruhy nejsou vedeny skrz křižovatku, typicky končí se začátkem řadicích pruhů křižovatky a po ní se případně zase objevují. Pro individuální dopravu tak vzniká v některých případech maximálně drobné zdržení dané přeřazováním autobusů zpět do průběžného pruhu. 

Ke zdržení přesto dochází, nešlo by mu nějak zabránit?

Na velmi silně zatížených komunikacích, kde je to prostorově možné, se to snažíme neřešit odebráním části vozovky ostatní dopravě, ale přidáním dalšího pruhu speciálně pro autobusy. Příkladem může být ulice Strakonická, kde postupně vzniká pruh bus úpravou odstavného pruhu a stavebním rozšířením komunikace.

Zdroj: auto.cz