Kdy se projedeme po Pražském okruhu? Ještě si počkáme

dyž jsme před více než třemi roky napsali o Pražském okruhu naposledy, počítalo Ředitelství silnic a dálnic s počátkem výstavby prvního chybějícího úseku do konce roku 2022, zcela hotovo mělo být do roku 2028. Dnes je ale všechno jinak a termíny se znovu přesunuly na vzdálenější data.

Dálnici D0, tedy Pražský okruh, přitom stát považuje za prioritní stavbu. „Je to dluh, který musíme urychleně splatit,“ vyzdvihuje význam stavby ministr dopravy Martin Kupka.

Zahájení dostavby Pražského okruhu se však téměř s železnou pravidelností odsouvá. Stavbu protahují komplikované legislativní procesy i odpor různých občanských sdružení. Přes časovou náročnost ŘSD veřejný dialog vítá, ale pod podmínkou konstruktivnosti. Sdružení mnohdy nesouhlasily s konkrétními podobami předložených projektů a dosahovaly rušení již schválených územních plánů. To pak často vedlo k přepracování projektů se zahrnutím připomínek a snahou o maximální shodu. Tento koloběh se opakoval několikrát, stavbu tak zásadním způsobem zdržoval a prodražoval.

O pětinu více

V kontrastu s posledními roky nečinnosti přesto ŘSD během příštích několika let počítá s rozsáhlou výstavbou. Už tento rok by se totiž po více než třináctileté pauze od otevření zatím poslední části měl začít stavět chybějící úsek 511, spojující dálnici D1 s částí postavenou na východě města už na konci minulého tisíciletí. Díky tomu z jihu města zmizí poslední část tranzitní dopravy a obyvatelé přilehlých částí si konečně budou moci oddychnout. „Už děláme vše, co ze zákona můžeme, abychom stavbu měli na konci příštího roku připravenou k zahájení,“ řekl k zahájení stavby na brífinku vedoucí komunikace ŘSD Jan Rýdl. Jde zejména o výkupy pozemků a kompenzační opatření okolí stavby. „Zároveň máme požádáno o stavební povolení a budeme vypisovat výběrové řízení na zhotovitele,“ dodal Rýdl.

Zbývající tři části na severu města, které propojí východní část s koncem okruhu u Ruzyně, chce ŘSD začít stavět nejpozději v roce 2027. Předcházet tomu mají rozsáhlé přípravné práce, stavba několika křižovatek umožňujících připojení stávajících dálnic a silnic. Část uvažované trasy ale bylo v uplynulých letech nutné několikrát přepracovat. I proto se předpokládané dokončení celého okruhu od zmíněného posledního článku posunulo o dva roky, otevřít veřejnosti by se měl do roku 2030.

Stávající východní úsek by se v mezičase měl navíc dočkat rozšíření, stejně jako nejvytíženější a zároveň nejstarší úsek u Ořechu, kterým denně projede na sto tisíc aut.

Za poslední tři roky se také zvedla uvažovaná cena za dostavbu severní části. Ještě v roce 2020 počítalo ŘSD s cenou lehce přesahující 44 miliard, nyní už se počítá s částkou o jedenáct miliard vyšší. Právě kvůli nutnosti vysokých investic uvažuje Ministerstvo dopravy do dostavby okruhu zapojit i soukromé investory ve formě projektů PPP.

Spojnice pro město

Pro zajištění co nejmenšího negativního vlivu dopravních staveb na prostředí však je součástí příprav i proces EIA. Ten dopad vyhodnocuje a rovněž navrhuje potřebné kompenzační úpravy. Díky implementaci EIA už Ministerstvo dopravy a Ředitelství silnic a dálnic shodně odmítají jakékoli změny trasy. „Navržená trasa vychází ze Zásad územního rozvoje hlavního města Prahy,“ vysvětluje Studecký a upozorňuje, že nyní už se může měnit jen samotné řešení stavby. „Umístění územní varianty odpovídá nejvhodnější kombinaci dopravně-inženýrských efektů a možnosti průchodu územím,“ doplňuje Filip Medelský, zástupce tiskového mluvčího Ministerstva dopravy. Severní varianta by navíc byla delší a vzdálenější od Prahy, neměla by tedy podle něj tak významný efekt na odlehčení komunikací na území metropole.

Jak to tedy bude?

Pokud se na provozní a plánované úseky podíváme pouze optikou délky, není okruh postavený ani z poloviny. Otevřené úseky totiž jen lehce přesahují délku čtyřiceti kilometrů, zatímco dokončit jich zbývá ještě téměř čtyřicet dva. Hotové nejsou ani radiály, které mají propojit Pražský a městský okruh (který také není dokončený), jehož dostavba přímo souvisí s rozvojem okruhu vnějšího.

Bohužel stejně jako ve vzpomínaném tři roky starém článku proto nemůžeme skončit úplně optimisticky. Nezdá se realistické, že by se tři náročné úseky na severu Prahy, dohromady tvořící více než třetinu celkové délky a vedené náročným terénem s množstvím mostů a tunelů, podařilo vystavět v tak krátkém čase, abychom se po okruhu skutečně mohli koncem desetiletí projet. Přes ujišťování zúčastněných organizací to vypadá, že vzhledem k dosavadnímu postupu a teprve chystanému jednání a stanovisku EIA si na kompletní okruh budeme muset počkat ještě o něco déle.

Jak okruh vznikal

Pokud pomineme období ve čtyřicátých letech, kdy se o okružní silnici kolem Prahy krátce uvažovalo, začaly první plány na dálniční obchvat města vznikat až v 70. letech po několika změnách v dopravně-inženýrském systému.

První dokončený úsek, mezi Slivencem a Třebonicemi, se veřejnosti otevřel v roce 1983. Spojoval dálnici D5 a ulici K Barrandovu, na kterou sváděl tranzitní dopravu. Na úsek navázala v roce 2000 část do Řep ke Karlovarské ulici a o rok později i úsek do Ruzyně, plynule přecházející do dálnice D7. Na východní straně města mezitím ve dvou etapách vznikla část okruhu mezi Běchovicemi a Satalicemi.

Dalšího prodloužení se okruh dočkal až v roce 2010. Tři nové úseky do jednoho celku propojily okruh od začátku dálnice D7 až k dálnici D1 u Říčan. Tím ale výstavba významného projektu na dlouhou dobu skončila.

Autor: Matouš Waller

Zdroj: auto.cz