Nepozornost v okolí nehod se nevyplácí. Umírají kvůli ní desítky lidí

Na silnicích nečekají na řidiče jen nástrahy „klasických“ havárií. Desítky lidí ročně umírají také v následku tzv. sekundárních nehod. Jejich příčinou je často nepozornost lidí, kteří se pohybují kolem již proběhlých havárií. Často jim přitom jde snadno zabránit – stačí nezmatkovat a dávat pozor.

Primární nehody často vznikají kvůli vysoké rychlosti nebo přecenění schopností řidičů. Příčiny vzniku těch sekundárních by se pak často daly označit za hloupou chybu z nepozornosti či smůlu. Říká se tak totiž jak druhým nárazům, tedy nabourání do vozidel, která právě či před chvíli havarovala, tak i případům, kdy se řidiči nevěnují řízení, protože se dívají na následky nehody.

Takové „zevlování“ je podle dopravního experta Romana Budského z Platformy VIZE 0 nešvar, který je běžný po celé Evropě. Jakmile se na silnici něco děje, řidiči začnou zpomalovat a dívat se, o co jde. „Nejenže to narušuje plynulost dopravy a vznikají dlouhé šňůry plazících se vozidel, také je to velice nebezpečné,“ uvádí Budský.

„Některý z řidičů nemusí počítat s tím, že auta před ním tolik zpomalí. Pak stačí, aby auto před ním jen trochu víc přibrzdilo, a on do něj nabourá,“ dodává. Sekundární nehody, které se odehrají do dvou kilometrů od původní dopravní nehody, tvoří podle dat České kanceláře pojistitelů přes 4 % všech havárií na českých dálnicích.

Celkem se sekundárních nehod za rok stane na dálnicích a silnicích první třídy kolem tisícovky. Za posledních sedm let umírali lidé při 170 takových nehodách, při 560 byl někdo těžce zraněn. Odhadem při nich vznikla škoda za cca 365 milionů korun.

Může tomu přispívat i nezkušenost

Podle České kanceláře pojistitelů by k snížení počtu takových nehod pomohlo především zlepšení výuky v autoškolách. Žáci totiž podle ní neprojdou dostatečným praktickým nácvikem toho, jak se při nehodě chovat. „Svým zmateným jednáním ohrožují bezpečí sebe, i ostatních účastníků silničního provozu,“ tvrdí.

Budský však upozorňuje také na to, že podobné nehody vznikají i během jiných omezení na silnici, třeba oprav. „Je vlastně úplně jedno, jestli je to nehoda nebo stavební práce – dojde k dopravnímu omezení,“ říká. Lidé začnou zpomalovat a přestanou se věnovat řízení. „Řidiči si pak často řeknou, že jedou pomalu, a tak nemusí tolik dávat pozor. Místa, kde vázne doprava, jsou nebezpečná,“ tvrdí.

Jednotlivé státy Evropy se však podle něj nemohou shodnout na tom, jak moc ve skutečnosti omezení riziko nehody ovlivňují. Podle statistik ze zemí Beneluxu dopravní omezení navýší pravděpodobnost, že v daném místě vznikne nehoda, až pětinásobně. Britští výzkumníci zase tvrdí, že v této oblasti žádná korelace není.

 

Autor: isv, idnes

Zdroj: idnes.cz

X
1227 logo
Položky označené hvězdičkou (*) jsou povinné.