Nastalo období takzvaného zimního času, kdy se řidiči vrací z práce za silného soumraku či za tmy. A za několik dní budeme na silnice ráno za tmy i vyjíždět. Mnozí jsou přitom ještě rozježdění z doby, kdy panoval letní čas. Jenže jízda za mlhy, deště a šera vyžaduje větší pozornost řidiče a nižší rychlost. Jinak často končí vážnou nehodou.
S nastupujícím tmavým obdobím roku radí experti pravidelně kontrolovat vnější osvětlení aut, ale také často přehlíženou čistotu skel a stav stěračů.
„Více než kdy jindy je nyní třeba ctít zásadu „vidět a být viděn“. Špatně seřízené světlomety mohou dohled řidiče zkrátit až o třicet metrů, či naopak až dvacetkrát zvýšit riziko oslnění protijedoucích řidičů,“ upozornil Roman Budský z Platformy Vize 0.
Nezapomínejte na mlhovky
Český zákon o silničním provozu jasně stanovuje, že za mlhy, sněhu či silného deště se musí používat zadní mlhovky. Problém ale je, že zákon ani v nejmenším nedefinuje, jak mlha vypadá. Každý řidič si tak může stav, kdy už je třeba mlhovky zapnout, vysvětlit jinak.
„Osobně doporučuji používat mlhová světla při dohlednosti pod sto metrů. A zhoršené viditelnosti za mlhy je také potřeba přizpůsobit rychlost jízdy, což řada našich řidičů neudělá,“ doplnil Budský.
Řidičům radí v mlhavých případech používat pomůcku, která se ujala u Němců: při dohlednosti pod padesát metrů je třeba zapnout mlhovky a současně se pohybovat rychlostí do padesáti kilometrů v hodině. To platí i pro jízdu na dálnici.
Zapnout i vypnout
Pak jsou ale řidiči, kteří volí druhý extrém a nechají zadní mlhovky zapnuté i tam, kde už není důvod. Jenže zvláště za tmy mlhovky nepříjemně oslní vzadu jedoucího řidiče.
„Ne náhodou mají v Itálii či v Polsku zákonem stanoveno, že zadní světla do mlhy se nesmějí používat, pokud je dohlednost do vzdálenosti větší než padesát metrů,“ srovnal pravidla jinde v Evropě expert na bezpečnost s tím, že ve Velké Británii platí delší vzdálenost: sto metrů. Zamyslet se nad zapnutím mlhovek by se řidiči měli zvláště při delší jízdě v koloně aut.
Pokud má auto přední světla do mlhy, používat je povinně nemusí. Zapnout by je pak řidiči měli za stejných podmínek jako světla zadní. Především dlouhodobým řidičům je podle Budského třeba připomenout, že přední mlhovky mohou rozsvítit jen tehdy, když mají rozsvícená potkávací světla. Dřívější kombinace s předními obrysovými světly, jak měli někteří řidiči ve zvyku, je dnes už nepřípustná.
„Pozorní by měli být i řidiči spoléhající na funkci automatického přepnutí světel pro denní svícení na světla potkávací. Před vjetím do mlhového oparu je nutno zkontrolovat, zda se tak skutečně stalo,“ apeluje Budský.
Pozor na smutné řidiče
A ještě jedno upozornění pro lidi za volantem: tmavé dny a nedostatek slunce negativně ovlivňují lidi s poruchami nálady. Nejčastěji se jedná o sklony k depresím, které postihují každého sedmého dospělého. Takoví lidé jsou nejen sklíčení, ale pociťují také pokles energie a snadno se unaví.
Odborníci na bezpečnost dodávají, že takoví řidiči se hůře soustředí či ovládají svou pozornost a mohou být nerozhodní. Celkově je jejich jednání buď zpomalené, nebo naopak mohou být podráždění a nevrlí.
„Řidiči se sklony k depresím by měli být velmi opatrní především během jízdy za tmy či zhoršené viditelnosti na dlouhou vzdálenost a také za silného provozu během dopravní špičky,“ dodal Budský.
Autor: Martina Procházková
Zdroj: idnes.cz