1227
Haló, slečno, stalo se vám něco?“ voláme na mladou ženu ležící na podlaze. Vzhledem k tomu, že nereaguje ani na zatřesení a evidentně nedýchá, voláme linku 155 a začínáme se srdeční masáží. V tu chvíli přibíhá obsluha pumpy a přináší malou krabičku, která začíná mluvit – právě jsme přistoupili k záchraně života pomocí defibrilátoru.
Dnes to naštěstí není naostro – jen se účastníme školení pracovníků čerpacích stanic MOL. Právě tato síť se totiž rozhodla zakoupit na desítky svých provozoven zařízení, které může rozhodnout o životě a smrti člověka s náhlými srdečními obtížemi.
To už obsluha benzinky a nyní náš spoluzachránce poslouchá postup, který zařízení hlasitě předčítá: „Odstraňte všechen oděv z hrudníku pacienta. Podívejte se na obrázky na elektrodách. Přiložte je a nedotýkejte se pacienta. Probíhá hodnocení srdečního rytmu,“ hovoří hlasitě elektronický hlas defibrilátoru. Inu pracovat na benzince už dávno není jen o vybírání plateb za palivo. Dnes musí čerpadlář kromě všemožných školení na obsluhu, vaření kávy a teplých jídel zvládat i záchranu lidského života. U stanic MOL se prý budou zdokonalovat každý rok.
Vražedné léto
Podle neoficiálních údajů každoročně za volantem zahynou desítky řidičů bez vnějšího zavinění. Příčina? Většinou právě infarkt – jeden z nejčastějších důvodů úmrtí v České republice. Právě v letním období je přitom podle odborníků organismus více zatěžován. Při nedostatku tekutin totiž dochází i k nadměrnému namáhání srdce. A když se k tomu přidá střídání teplot při vystupování z přechlazeného auta, samotný kolaps už může být na dosah.
„V lidském organismu dojde ke zrychlenému kmitání srdečních komor, které se nestačí plnit krví a pumpovat ji do oběhu k životně důležitým orgánům. Nejcitlivější je lidský mozek, který přestává fungovat již po několika vteřinách bez dodávky kyslíku. V řádu minut pak dochází k jeho trvalému poškození,“ vysvětluje Tomáš Vymazal, přednosta oddělení ARO v pražském Motole. A právě defibrilátor, zkráceně označovaný AED, zvládne srdeční rytmus rozpoznat, vyslat elektrický výboj a ovlivnit tím arytmii.
Na hlavních tazích
Rozmístění takových defibrilátorů podrobně znají třeba na lince 155. Je přitom nutné jednat co nejrychleji – i proto nyní řetězec čerpacích stanic přistoupil k jejich instalaci především na hlavních tazích nebo místech s nadprůměrným výskytem motoristů. „Časový interval mezi kolapsem a příjezdem záchranné služby je ve většině oblastí mezi pěti a osmi minutami. Během této doby je ale již možné zahájit resuscitaci a použít automatizovaný externí defibrilátor, na čemž často závisí přežití. S každou minutou prodlevy totiž klesá naděje na záchranu asi o deset procent. Včasná defibrilace dokáže zamezit až třem čtvrtinám úmrtí,“ upozorňuje Barbora Truksová Zuchová, lékařka a tisková mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje.
Jak říká v rozhovoru, při použití automatického defibrilátoru nejde nic zkazit. Život ale zachránit můžete – ať už jiným motoristům, nebo třeba kolemjdoucím. Sami po zkušenostech z tréninku můžeme říct, že nejde o nic složitého.
Co je infarkt?
Jde o poškození srdeční tkáně vlivem nedostatečného okysličení. Ročně u nás postihne na 30.000 lidí, výrazně častěji pak mužskou populaci. Příčinou nedostatku kyslíku je špatný průtok krve. Pokud není včas obnoven, dochází k nevratnému poškození srdečního svalu. Akutní infarkt je zásadním ohrožením lidského života a už při prvních příznacích je třeba vyhledat lékařskou pomoc.
Jak poznat infarkt?
Typickým příznakem je dlouhotrvající bolest na hrudi, přetrvávající (10 a více minut) i v klidovém stavu. Často vystřeluje do levého ramene, krku až k dolní čelisti, do zad nebo břicha. Postižený se dále výrazně potí, pociťuje nevolnost, slabost, závratě a dušnost. Podobné pocity může způsobit blokáda v oblasti hrudní páteře, tady ale se bolest soustředí do jednoho konkrétního místa, kdežto u infarktu se projevuje po celém hrudníku, je tupého rázu, a navíc se objevují i další příznaky, způsobené drážděním „bludivého nervu“.
Tři otázky pro Barboru Truksovou Zuchovou ze Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje
Jak postupovat třeba v případě, že narazíme na evidentně kolabujícího řidiče?
Vždy nejprve zavolejte na tísňovou linku 155, nebo použijte aplikaci Záchranka. Operátorka zjistí, co se děje, a ihned vyšle na místo pomoc. Také začne pomáhat s takzvanou telefonicky asistovanou neodkladnou resuscitací. Po telefonu začne říkat, jak postupovat. Zároveň zjistí, jestli není v okolí defibrilátor.
Mluvíte o tom, že je nutné ihned začít resuscitovat. Ale co to vlastně znamená?
Nejprve musíme zjistit, jestli je člověk v bezvědomí a zdali dýchá. Jestliže ne, začíná se stlačovat střední část hrudníku ve frekvenci 100 až 120 za minutu. Pokud jste proškoleni, ochotni a umíte to, můžete po třiceti stlačeních také dát dva vdechy. V opačném případě bude člověka operátorka tísňové linky navádět pouze ke stlačování hrudníku.
Řada lidí se záchrany a defibrilátoru bojí…
Defibrilátorem nemůžete člověku nijak ublížit. Přístroj sám rozhodne, jestli je vhodné podat výboj. Není potřeba mít z toho strach. Navíc dojezd záchranky trvá v průměru kolem osmi minut, a to už může být na oživování pozdě. Proto prosíme, aby lidé ihned zavolali. I když třeba mají strach, vždy to s operátorem dají dohromady. Jediný, kdo v tu chvíli rozhoduje o přežití, je laický zachránce. Paradoxně je to hozené na někoho, kdo to nikdy nedělal. Ale právě on je jedinou šancí postiženého člověka.
Zdroj: auto.cz