1227
Jak upozorňují experti, auta se spalovacími motory plnícími emisní normu Euro 7 nakonec pošle ze silnic neúspěšná emisní kontrola.
Neustále se zpřísňující nároky na čistotu spalin a často až nesmyslná pravidla aktivace a přítomnosti bezpečnostních prvků v autech všech kategorií nutí výrobce automobilů k produkci vozidel přeplněných velmi drahými technologiemi. A to bez ohledu na velikost auta. Přestože výroba velkého a malého auta (vzhledem k jejich povinné výbavě) nakonec automobilku stojí téměř stejné peníze, jejich prodejní ceny se na trhu musí lišit výrazněji. Zkrátka, menší auto musí být výrazně levnější, jinak se pro něj nerozhodne dostatečný počet zákazníků a jeho výroba se automobilce nevyplatí. S nástupem stále přísnějších emisních norem tak z trhu postupně mizí malá a jednoduchá auta. Zatímco v minulosti se tento problém týkal spíše malých aut, analytici upozorňují, že Euro 7 proředí téměř všechny segmenty bez rozdílu. Je zde však ještě jeden problém.
Elektromobily nemusí, spalovací motory ano
Zajímavý je pohled nové legislativy na udržitelnost sledovaných environmentálních parametrů pro elektromobily a auta se spalovacími motory. Zatímco elektromobilům může kapacita a využitelnost trakčních baterií během 8 let klesnout o celou třetinu (přitom jde o důležitý environmentální ukazatel související s životností a recyklačním cyklem nejdůležitější součástí auta), spalovacím motorem legislativa opět utáhla kohoutky a musí mát stejné emise i po deseti letech provozu. “Zkusme si představit, že auto se spalovacím motorem by mohlo mít za 8 let o třetinu menší výkon,” nešetří kritikou připravovaných pravidel Milan Smutný ze spolku českých vědců a expertů.
Analytici a konstruktéři upozorňují, že u nové metodiky měření je dosáhnout takové stability velmi náročné a zákazník za takto modifikované vozidlo nakonec zaplatí výrazně více. Několik automobilek jim už veřejně vzkázalo, že se mají vyjadřovat jen k věcem, kterým rozumějí. Ve svých „odborných“ analýzách totiž vůbec nezohledňovaly potřebu dalšího vývoje a testování nových protiemisních technologií, ani předpoklady, kolik takto upravených aut nakonec zákazníci koupí. Toto jsou často otazníky i pro ekonomická oddělení samotných automobilek.
Ani tak však nemusí mít zákazník naprostou jistotu. Již mnohé současné motory mají malou emisní rezervu, přičemž stačí mírné zhoršení stavu motoru (řekněme zanesením karbonem a nespálitelných zbytků z povinných biosložek v palivu) a na emisní kontrole je problém. Konstruktéři upozorňují, že při takto radikálním zpřísnění požadavků na spalovací motory (včetně přísnějšího posuzování emisí studeného motoru) se může snadno stát, že mnohé motory zkonstruované na hranici ekonomické únosnosti nakonec zákazníky vytrestají právě nestabilitou produkovaných emisí již při první emisní kontrole.
V kombinaci s připravovanými změnami chemického složení paliv a navýšením povinných biosložek se může jednat o poslední hřebík do rakve spalovacích motorů. Je tak velmi pravděpodobné, že automobilky nakonec výrazně proředí nabídku aut se spalovacími motory, které by se po úpravách staly pro zákazníky příliš „rizikové“ či cenově vzdálené. Vynucené cenové vyrovnání elektromobilů a aut se spalovacími motory tak je třeba údajně vnímat spíše touto optikou. Konstruktéři však nekritizují samotné emisní limity, ale nerovnováhu protiemisních pravidel a opětovné politické zvýhodňování jedné technologie na úkor druhé.
Autor: Vojtěch Koval
Zdroj: Reuters, ACEA, Euractiv, European Commission, autojournal.cz
Foto: Shutterstock