1227
Za posledních pár let poskočil vývoj osvětlení obrovskými kroky vpřed. Žluté světlo halogenových žárovek i studený modrý svit xenonů rychle vyklízejí pole moderním technologiím postaveným na bází diod LED a laseru. Znovu jsme si to potvrdili na technickém dni, který minulý týden pořádal v muzeu Škody v Mladé Boleslavi Osram. A neviděli jsme jen světla čerstvě používaná v nejmodernějších vozech, ale i skutečnou budoucnost.
Komu zvoní hrana?
Zatímco na počátku devadesátých let se zdálo, že halogenové žárovky vytlačí xenonové výbojky, po pouhém čtvrtstoletí modré světlo pomalu končí a halogeny přežívají jen díky novým technologiím. Nové žárovky H18 a H19 mají vyšší výkon i svítivost a dokážou se vejít do menšího prostoru než používané H4, H7 či H11. Protože jsou proti novým překotně vyvíjeným laserovým technologiím stále výrazně levnější, budou nás provázet i v dalších letech. To xenony už jen dokončí svoji poslední árii. Podle odhadů předních výrobců světelných systémů jejich éra skončí během pěti let.
Hudba budoucnosti
Možnosti využití diod LED a laseru jsou tak velké, že pokrývají netušené oblasti života vozidla i v nečekaných dimenzích. Stále více se prosazují technologie jak na bázi viditelného, tak na principu neviditelného osvětlení. Co to znamená? Viditelné najdete například na předních nebo zadních světlech či blikačích, ale i v interiérovém osvětlení nebo podsvícení přístrojů. Ostatně plně laserové světlomety můžeme už dnes nalézt na některých modelech Audi či BMW.
Neviditelné světlo naopak pomáhá detekovat překážky všeho druhu před vozidlem, hlídá odstup od ostatních aut jak směrem dopředu, tak i do strany, sleduje rovněž řidičovy reakce během jízdy, například nastupující únavu přes monitoring mhouření očí. Uplatní se ale i v lidaru, pracujícím na stejném principu jako radar. Nevyužívá ovšem rádiové vlny, ale právě laserové paprsky. To se má uplatnit zejména v technologiích autonomních vozidel. Například lidarová funkce sledování okolí ve 3D ukáže na vzdálenost 250 metrů nejen to, že je na silnici nebo v její blízkosti nějaký objekt, ale také zda se jedná o člověka, zvíře, či věc. Dnešní systémy zatím tohle zvládají s obtížemi na 50 metrů – ukážou, že tam něco je, ale už ne upřesní co. A fantazií už zdaleka není jen otevírání vozu a jeho řízení pouze přes unikátní biometrické údaje, jež se dají vyčíst například z oční duhovky nebo obličeje.
Velké změny
Dnes si jen těžko umíme představit, že by bylo například možné integrovat potkávací a dálková světla. Vyvíjené technologie ovšem dokážou část kuželu dálkového světla odstínit tak, že neoslňuje řidiče ostatních vozidel jedoucích jak stejným směrem, tak v protisměru, a to včetně odrazu světel na mokré vozovce. Do všech ostatních prostor ovšem budou nadále naplno svítit, takže dobře uvidíme chodce či zvíře v blízkosti vozovky.
Novými směry se pouští i zobrazování informací o situaci na silnici. Vznikají projekty průhledového promítání na displej před řidičem, který na čelní sklo zobrazí situaci na vozovce přímo v jeho zorném poli. Vyvíjejí se dokonce i systémy, které zobrazí údaje přímo na silnici, například předpokládanou změnu směru či aktuální rychlost a její hodnotu v místě povolenou. Tyto aplikace by se měly objevit po roce 2020.
O něco později přijdou i takové fígle, kde vůz ukáže chodci, kterého detekoval při snížené viditelnosti, že jej vidí – například rozsvícením světelného řetězu na masce.
Jen samá pozitiva?
Nové technologie na bází laseru a diod LED však mají do doby masového nasazení na silnice ještě kus cesty před sebou – v netechnické oblasti. Kromě toho, že jejich vývoj stojí obrovské prostředky a není ani rozhodnuto, které se nakonec dostanou do běžného života a které zůstanou jen v prototypech, jsou tu ještě obecná hlediska. Jak oddělit informace od ostatních vozidel vybavených stejnými systémy? Jak postupovat v případě, že technologie nebudou fungovat? Na konferenci však unisono zní, že i na těchto aspektech se už pracuje.
Zdroj:auto.cz