Vykácejme aleje! Do stromů bourají hlavně mladí řidiči

Zatímco ochránci přírody a ekologové stromy podél silnic obhajují, experti zabývající se bezpečností silničního provozu by nejraději všechny vykáceli. Řidiči se přiklánějí na obě strany.

 

Aleje k našim silnicím patří. Jejich počátky lze vysledovat až v dobách vlády Marie Terezie. Tehdy samozřejmě poskytovaly jen výhody. Některé přetrvaly, jiné se s rozvojem společnosti a motorismu staly diskutabilními. Ve zmíněné době měly stromy například chránit koňská spřežení či pěší vojsko před sluncem. V zimě zase stromy zabraňovaly zavátí silnice sněhem.

Ochránci přírody a obhajovatelé alejí ale mají i celou řadu jiných argumentů, k čemu jsou přínosné. Jedním z nich je, že patří k českému kulturnímu a přírodnímu dědictví, navíc v nich nalézá útočiště mnoho druhů ptáků. To ale může být motoristům fuk.

Bourají nejen mladí

Že nehody, při nichž dojde ke střetu vozidla se stromem, patří k nejtěžším, je už desítky let jasné. Strom se totiž nepohybuje a jeho kmen je prakticky nedeformovatelný. To znamená, že při nárazu vše záleží na karoserii vozidla a potažmo deformační zóně. Vinou značné setrvačnosti tak dochází k velkému zatížení posádky. Dle statistik je riziko smrti při nárazu vozidla na strom či sloup více než osminásobné v porovnání s tím, když dojde k vyjetí volně do pole. Z německých zkušeností vyplývá, že pokud by podél silnic byly namísto stromů keře, riziko usmrcení by bylo dokonce desetinásobně nižší než u stejné komunikace se stromořadím.

Nehody, při nichž dojde ke střetu vozidla, se statisticky stávají zejména mladým řidičům. Třeba ÚAMK uvádí, že téměř každý pátý šofér ve věku 18-24 let zemře při nárazu do pevné překážky u silnice. Podle německého autoklubu ADAC je dokonce více než třetina nehod, které zaviní mladí řidiči vyjetím mimo vozovku.

 Přesto by bylo krajně zavádějící se domnívat, že tyto karamboly se stávají jen zmíněné úzké skupině řidičů, jakkoliv ta má pro jejich vznik určité „předpoklady“. Bohužel taková nehoda se může stát i těm, kteří běžně neporušují dopravní předpisy, zejména rychlost. K tomu stačí defekt pneumatiky či pouhé vyhýbání se protijedoucímu vozidlu.

Zmíněné potvrzuje také Michael Vafek z dopravního inspektorátu v Prostějově. „V současné době jsou s odstraněním stromů v okolí silnic nemalé problémy především se zástupci životního prostředí. Ti tvrdí, že stromy nezabíjejí a že se účastníci silničního provozu na silnicích zabíjejí sami. Proto není nutné stromy ze silnic odstraňovat – včetně těch rostoucích v krajnici silnic (nejedná se o dřeviny chráněné, ale i obyčejné ovocné stromy), ačkoliv dle zákona o pozemních komunikacích tvoří pevnou překážku v silničním provozu. Nehody, při nichž vozidlo narazí do stromu, se nestávají pouze mladým řidičům v rychlých autech, nýbrž i starším občanům. A ti dopravní předpisy běžně neporušují. Bohužel ani tento argument, jakkoliv objektivní, nikterak nepomáhá.“

Bourá se nadvakrát

Úhel vyjetí vozidel ze silnice je obyčejně velice malý, zhruba do 30 stupňů. Nasměrovat jej mezi stromy se ale obvykle řidiči nepodaří. Výsledkem je škrtnutí auta o strom, po čemž následuje plný náraz do kmene dalšího stromu. Zejména na starších silnicích jsou odstupy stromů od vozovky velice malé. Někdy dokonce tak, že kořeny zvedají krajnici. Jistým řešením by mohla být svodidla. Ta však potřebují určitou účinnou šířku, a tu nelze dodržet, pokud jsou stromy velice blízko vozovky.

Na otázku, zda kácet stromy podél silnic, či nikoliv, tak stále neexistuje jednoznačná odpověď. Dokonce se neshodnou ani redaktoři Světa motorů. A to už je co říct…

Jak to chodí u sousedů

Při řešení sporů mezi odpůrci a ochránci alejí je dobré se podívat, jaké zkušenosti s tím mají v zahraničí. Příkladem může být Braniborsko, které je protkané obrovským množstvím silnic a jen hrstka z nich není lemována alejemi. Stromy u silnic k této zemi patří, podobně jako třeba Pražský hrad k našemu hlavnímu městu. Jedná se tedy o charakteristický prvek. Spor mezi dopravními bezpečnostními experty a ochránci přírody je tady řešení kompromisem. Zahrnuje nejen omezení nejvyšší rychlosti ve vybraných úsecích na 70 km/h, nýbrž i zákaz předjíždění. Důležitým prvkem výrazně zvyšujícím bezpečnost posádek automobilů jsou svodidla. Často tvoří onu hrazdu mezi vozidlem a stromem, zejména v místech největšího rizika střetu.

Výhody a nevýhody alejí

Plusy

Minusy



Pět otázek pro Barboru Liškovou z Technické správy komunikací:

1. Jak je to vlastně s výsadbou stromů podél komunikací?

Veškerá silniční vegetace, která je součástí komunikací, nesmí ohrožovat provozní bezpečnost ani plynulost dopravy. Výsadba jakýchkoli dřevin, keřů či stromů na komunikacích musí respektovat bezpečnostní požadavky. Projektování zeleně upravují příslušné normy.

2. Jaký je podle vás hlavní důvod vysazování stromů podél silnic?

Výsadba dřevin, stromů a keřů plní celou řadu hledisek. Ta souvisejí nejen s bezpečností dopravy, nýbrž i s technikou stavby či estetikou. Každá rekonstrukce nebo stavba silnic se dělá na základě projektové dokumentace, kde se řeší i zeleň. Projektant navrhne plochy zeleně, taxony, velikost kmínku, počet kusů a spon nově vysazovaných dřevin v souladu s výše uvedenými normami. Návrh projektanta je konzultován s budoucím správcem zeleně. Výsadby dřevin představují součást zákona o ochraně přírody a krajiny.

3. Jak často probíhá údržba stromů, zeleně a keřů podél vozovek?

Údržba dřevin se realizuje pomocí řezu. Pouze konkrétní typ řezu zajistí požadovanou úpravu dřevin. Řez stromů se nedělá každoročně, ale s časovým odstupem, většinou tří let. Dle potřeby dochází u stromů k odstranění suchých, nemocných a poškozených větví či jejich částí.

4. Jak je to se stromy v otázce stárnutí? Je jasné, že takové dřeviny jsou odstraněny, avšak někdo musí odpovídat za monitorování jejich stavu.

Na základě průběžných místních šetření správce komunikační zeleně sleduje zdravotní stav dřevin. V případě zjištění jeho zhoršení žádá příslušný orgán státní správy o povolení pokácení v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny.

5. Jaký je dnes v této oblasti trend? Hodně se řeší bezpečnost silničního provozu.

Dle zákona o ochraně přírody a krajiny vyplývá pro správce zeleně povinnost nahradit každý pokácený strom novou výsadbou. Příslušný orgán státní správy v rámci řízení o povolení kácení dřevin předepíše správci zeleně druh, obvod kmínku a určí termín výsadby i místo, kde bude náhradní výsadba realizována.

Zdroj: ato.cz , Svět motorů

X
1227 logo
Položky označené hvězdičkou (*) jsou povinné.