1227
Zatímco zákaz činnosti je přímým trestem za konkrétní závažný průšvih a dává šanci na předčasný návrat za volant, vybodování představuje administrativní stopku bez možnosti odpuštění jediného dne. Co všechno riskujete, když po ztrátě bodů vyjedete do provozu, a proč na tom můžete být hůře než s oficiálním zákazem od soudu?
Spletitost českého silničního práva bývá matoucí a lidé běžně házejí vybodování a zákaz řízení do jednoho pytle. Z pohledu zákonů jde ale o dvě úplně odlišné situace s odlišným režimem.
Zákaz řízení (právně zákaz činnosti) je explicitní trest. Ukládá ho buď soud v trestním řízení, nebo správní orgán za konkrétní závažný delikt – například za jízdu pod vlivem alkoholu, výrazné překročení rychlosti či ujetí od nehody. Délku trestu určuje úřad či soudce individuálně (např. na 6, 12 nebo 24 měsíců). Obrovskou výhodou pro řidiče je, že po odpykání poloviny výměry může požádat o podmíněné upuštění od zbytku trestu. Pokud seká latinu, autoškola i úřady mu mohou vrátit řidičák dříve. Do autoškoly na přezkoušení navíc musíte jen tehdy, pokud zákaz trval déle než jeden rok.
Vybodování (právně pozbytí řidičského oprávnění) naopak není trest v pravém slova smyslu, ale administrativní důsledek. Dosáhnete-li hranice 12 trestných bodů za různé drobnější i větší prohřešky, řidičské oprávnění vám ze zákona zaniká. Úřad vám nic nevyměřuje – pauza je ze zákona stanovená na přesně 12 měsíců. A co je klíčové: u vybodování neexistuje možnost požádat o odpuštění poloviny trestu. Jeden rok bez auta si musíte odstát do posledního dne a návštěvě autoškoly kvůli přezkoušení se nevyhnete – ta je zde povinná vždy.
Jízda po vybodování: Tučná pokuta, nebo rovnou trestný čin
Pokud usednete za volant v době, kdy jste vybodovaní, a zastaví vás policejní hlídka, nastává klíčový právní rozdíl. Závisí totiž na tom, zda jste o ztrátě řidičáku prokazatelně věděli.
Pokud jste o vybodování věděli: Převzali jste si úřední dopis na poště nebo se přihlásili do datové schránky (čímž systém vygeneruje přesnou časovou doručenku) a přesto jste vyjeli. V takovém případě pácháte trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí. Hrozí vám až 2 roky vězení, záznam v trestním rejstříku a nový, několikaletý zákaz řízení přímo od soudu.
Pokud jste o vybodování nevěděli (doručení fikcí na poště i v datové schránce): Dopis ležel na poště nebo zpráva ležela neotevřená v datové schránce, kde se po 10 dnech uplatnila tzv. fikce doručení. Protože jste se do datové schránky nepřihlásili ani nevzali dopis do ruky, je patrné, že jste zprávu neviděli. Pro trestný čin vyžaduje zákon úmysl – jelikož jste o vybodování fakticky nevěděli, vězení ani podmínka nehrozí a trestní rejstřík zůstane čistý. Přesto jste ale z nedbalosti spáchali závažný přestupek řízení bez řidičského oprávnění. V přestupkovém řízení se pak připravte na nekompromisní dardu. Úřady vám vyměří pokutu 25.000 až 75.000 Kč, k tomu přidají zákaz řízení na 18 až 36 měsíců a na konto vám připlácnou další 4 trestné body.
Pokud sednete za volant v době trvání zákazu řízení, policie vás téměř automaticky zpracuje pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí (§ 337 trestního zákoníku). Obhajoba, že jste o zákazu nevěděli, je u soudně či správně uložených trestů téměř nemožná.
rnitý návrat
Kromě nemožnosti zkrátit si roční pauzu na polovinu má vybodování ještě jednu nepříjemnost – cestu zpět. Zatímco u kratších zákazů řízení (pod 12 měsíců) vám po uplynutí trestu často stačí podat žádost a zdravotní posudek, po vybodování musíte splnit trojboj:
-
Dopravně psychologické vyšetření u akreditovaného psychologa
-
Lékařskou prohlídku u praktického lékaře
-
Kompletní přezkoušení v autoškole – tedy absolvovat jak písemný test z pravidel, tak praktickou jízdu s zkušebním komisařem
Vybodování je záludné – někdy o něm ani nevíte a obnova řidičáku stojí spoustu sil i peněz. Ignorování oficiálního zákazu řízení vás ale okamžitě posouvá do podstatně tvrdší kategorie trestných činů.
Nejhorší možný scénář nastává, pokud zkusíte policistům ujet. V tu chvíli se k maření úředního rozhodnutí přisypou těžké trestné činy jako obecné ohrožení.
Autor: Jan Faltýsek
Zdroje: BESIP, Správní řád, Trestní zákoník, Zákon o elektronických úkonech, Zákon o odpovědnosti za přestupky, Zákon o provozu na pozemních komunikacích, auto.cz