1227
České silnice přerostly vlastní dohled. Českou republiku dnes křižuje přes 500 kilometrů dálnic. S každým novým úsekem přibývá kilometrů, které je potřeba hlídat, řídit, kontrolovat a čistit po nehodách.
Jenže počty policistů zůstávají na úrovni doby, kdy byla dálniční síť poloviční. Na mnoha úsecích slouží v jednu chvíli jen několik lidí, kteří pokrývají i více než stovku kilometrů.
Ministerstvo vnitra samo přiznává, že v Policii ČR chybí několik tisíc lidí, a právě dopravní a dálniční služba patří mezi nejvíce poddimenzované. Není to tajemství – resort to uvádí v oficiálních materiálech i v rozpočtových vyjádřeních. Problém je kombinací dlouhodobého náborového propadu a ztráty zkušených policistů, kteří odcházejí do civilu nebo na méně stresující pozice.
Dálniční policie: doprava plus všechno ostatní
Dopravka, tedy klasická dopravní policie, má jasně vymezený rámec: řeší nehody, přestupky, dohlíží na plynulost provozu a provádí kontroly. Její práce je náročná, ale alespoň poměrně čitelná. Hlavní nápor přichází v dopravních špičkách, při svátcích a na rizikových úsecích. I tady chybějí lidé, ale systém ještě funguje – policisté zvládají dělat to, pro co jsou určeni: dopravu.
Úplně jiný příběh se odehrává u dálniční policie. Ta má v popisu práce nejen dopravní agendu, ale i majetkovou a trestnou činnost.
Policisté na dálnici musí řešit také:
- Sprejerství a vandalismus
- Újezdy od čerpacích stanic bez zaplacení
- Fyzické konflikty mezi řidiči při kolizích
- Krádeže z vozidel a přestupky spojené s majetkem
Jinými slovy – kombinují práci dopravky, pořádkové i kriminální policie.
A to všechno často ve dvou lidech na desítky kilometrů dálnice, kde se běžně pohybují tisíce vozidel denně.
Není divu, že právě na dálnici policisté mluví o největším vyčerpání. Když přijde kolize, vandalismus na odpočívadle a ještě újezd od pumpy, musí se rozhodovat, kam jet dřív. Ne proto, že by byli pomalí – ale protože reálně chybějí ruce i čas.
Dopravní statistiky vypadají na první pohled optimisticky. Počet obětí nehod v roce 2024 klesl na 438 osob, nejméně od 60. let. Jenže objem práce policie zůstává obrovský. Každý incident znamená dokumentaci, měření, fotky, řízení dopravy, hlášení. Zatímco prevence funguje, operativa jede na hranici kapacit.
Byrokracie a nízké ohodnocení
Policisté se stále více potýkají s administrativou. Každý úkon znamená zápisy do několika systémů, které se mezi sebou nepropojují. Tam, kde by stačila digitalizace nebo automatické přenosy dat, tráví hlídky hodiny papírováním.
Moderní nástroje – tablety, drony, elektronické protokoly – existují, ale jejich nasazení je nerovnoměrné a často závisí na místním rozpočtu. Efektivita je přitom klíčová: každá minuta u počítače znamená minutu chybějící v provozu.
V porovnání s civilními profesemi s menším rizikem a stabilní pracovní dobou to prostě není motivující. A pokud se k tomu přidá noční provoz, stres a odpovědnost za životy lidí v hustém provozu, není překvapivé, že zkušenosti odcházejí a mladí váhají.
Co říkáte na současnou motivaci?
Ministerstvo vnitra opakovaně přiznává, že policie ztrácí konkurenceschopnost na trhu práce, přestože se tabulky služebních příjmů v posledních letech lehce upravily.
Nástupní služební příjem policisty bez praxe a se středoškolským vzděláním s maturitou se pohybuje kolem 31.500 Kč hrubého měsíčně – to je částka, kterou nováček dostává během základního zaškolení v prvním roce služby. Plat se poté zvyšuje zhruba o 1500 korun každé tři roky praxí.
V reálném provozu tak běžný policista – ať už dopravní, dálniční nebo obvodní – s několika lety zkušeností vydělává přibližně 35.000 Kč hrubého měsíčně, včetně směn, přesčasů a rizikových příplatků. Dalších 150 hodin ročně navíc policisté musí dělat do takzvaného nenárokového fondu a to zcela bez odměny.
Oficiální průměrný příjem příslušníků Policie ČR za rok 2024 sice činil 56.308 Kč hrubého, avšak tato hodnota zahrnuje i vyšší funkce z krajských ředitelství či policejního prezidia. Mediánový příjem řadových policistů je proto výrazně nižší.
Možná zlepšení
Dopravní i dálniční policie dnes zvládá zásahy podle stanovených priorit a krizových scénářů, ale rezervy jsou v podpoře systému, který by jim práci zjednodušil a zrychlil.
Pomohla by hlubší digitalizace agend, automatické sdílení dat a odstranění zbytečné administrativy, aby policisté trávili víc času v terénu. Připravované reformy – od digitalizace až po náborové příplatky – by měly pomoci, ale výsledek se projeví až za několik let.
Současně je potřeba spravedlivěji nastavit odměňování – tak, aby směnnost, psychická zátěž a rizikovost služby odpovídaly realitě. Bez toho zůstane udržení zkušených lidí v terénu čím dál složitější, a noví uchazeči budou přicházet jen pomalu.
Zvláštní uznání by si podle nás zasloužili především zkušení policisté s praxí deset a více let, kteří vedle vlastní služby neustále zaškolují nové kolegy – často s menší připraveností a slabší motivací než dřívější generace.
Autor: Jan Faltýsek
Zdroje: Besip, MDČR, NOS PČR, PČR,
foto: auto.cz