EU zakazuje prodej ojetých aut? Hlavně klid, Unie jen definuje, co je vrak

Prodej starších automobilů prochází zásadní proměnou. Zatímco v minulosti bylo možné nabídnout k prodeji prakticky jakkoli poškozené či nepojízdné vozidlo a ponechat na kupujícím, jak si s ním poradí, nová evropská legislativa přináší striktní pravidla.
 
Prodej starších automobilů prochází zásadní proměnou. Zatímco v minulosti bylo možné nabídnout k prodeji prakticky jakkoli poškozené či nepojízdné vozidlo a ponechat na kupujícím, jak si s ním poradí, nová evropská legislativa přináší striktní pravidla.

V prvé řadě je potřeba zdůraznit, že staré auto ještě není a ani dle nových EU pravidel nebude autovrak. Právě naopak! Klíčovým pojetím je přesná hranice mezi tím, co je ještě ojetým autem a co už se z právního i ekologického hlediska stává autovrakem.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/1738 zavádí přísné požadavky na cirkulární ekonomiku v automobilovém průmyslu a nakládání s vozidly s ukončenou životností. „Cílem této úpravy je zamezit nelegálnímu obchodu s autovraky, předcházet environmentálním škodám a zamezit vývozu nebezpečného odpadu do třetích zemí pod záminkou prodeje běžných ojetin,“ píše se v odůvodnění ke vzniku nových pravidel.

Chybějící motor nebo moc drahá oprava

Základním stavebním kamenem celého nového systému je objektivní posouzení technického a ekonomického stavu vozidla. „Auto se stává neopravitelným vrakem v momentě, kdy naplní přesně stanovená technická kritéria. Jde především o situace, kdy má automobil strukturálně zničené nebo deformované nosné prvky karoserie či podvozku do té míry, že je nelze bezpečně opravit v souladu s normami výrobce. Stejný status získává vozidlo zasažené rozsáhlým požárem, který zničil motorový prostor nebo kabinu, anebo automobil zcela zatopený vodou nad úroveň přístrojové desky, kde dochází k trvalému poškození elektroinstalace a bezpečnostních řídicích systémů,“ stanovuje EU.

Za vrak se považuje také auto, kterému chybí zásadní konstrukční prvky, jako je motor, převodovka nebo nápravy, případně vozidlo s tak rozsáhlým poškozením bezpečnostních prvků, že již nemůže splnit homologační požadavky pro bezpečný provoz.

Vedle čistě technických parametrů vstupuje do hry rovněž rozměr ekonomický. „I v případě, že by bylo vozidlo z technického hlediska opravitelné, je považováno za vrak, pokud odhadované náklady na díly, klempířské práce, lakování a celkovou opravu přesáhnou jeho reálnou tržní hodnotu před vznikem poškození,“ vysvětluje EU ve svém nařízení. V takový moment se z pohledu práva automobil mění z běžného zboží na odpad. Zjednodušeně řečeno platí, že pokud je auto v takovém stavu, že by jeho oprava a zprovoznění vyšly na víc peněz, než je jeho tržní hodnota, jde o vrak.

Změna právního statusu má pro majitele i prodejce zásadní důsledky. Jakmile je vozidlo klasifikováno jako autovrak, je přísně zakázáno ho dál prodávat jako ojetý vůz nebo ho vyvážet mimo Evropskou unii.

Jedinou zákonnou možností zůstává jeho odevzdání do autorizovaného zařízení pro zpracování autovraků. Toto zařízení následně vydá potvrzení o převzetí, které je nezbytným podkladem pro trvalé vyřazení automobilu z registru vozidel.

 

Při běžném prodeji či přeshraničním převodu starších ojetin tak v praxi vzrůstá význam doložení řádného technického stavu a platné technické kontroly. Nový systém podle EU zajišťuje, že se na silnicích objeví méně nebezpečných neprovozuschopných vozidel a že recyklace cenných surovin bude probíhat pod přísnou kontrolou.

 

 

Autor: Anna Russová

Zdroj: idnes.cz

X
1227 logo
Položky označené hvězdičkou (*) jsou povinné.