S prudkými změnami počasí se houfy motorkářů na silnici někdy vyrojí doslova ze dne na den - jako třeba právě letos. Po několika zimních měsících, kdy vozovky patřily výhradně automobilům, se dynamika provozu mění a klade na pozornost řidičů zvýšené nároky.

Motocyklů se na silnicích pohybuje každým rokem víc, což potvrzují nové registrace - v roce 2016 jich bylo něco přes 16 tisíc, v roce 2024 už přes 30 tisíc. S počtem motorek narůstá i počet dopravních nehod, jichž se účastní a v nichž bohužel více než řidiči osobních vozů umírají.

Člověk, který sám na motorce nikdy neseděl, dokáže jen těžko předvídat některá specifika jízdy v jedné stopě. Chování motorkáře se mu pak může jevit jako nepochopitelné, leckdy i bezohledné. Aby řidič dokázal jezdci porozumět, potřebuje především informace o tom, jaké zvláštnosti se s motorkou pojí. Tohle jsou ty hlavní:

Rychle se rozjíždí, pomalu brzdí

Motocykly jsou oproti autům mimořádně lehké stroje a jezdec daleko ve zpětném zrcátku se v příští vteřině zhmotní těsně za vámi. Totéž platí pro motorkáře, který se blíží v protisměru, což je dobré mít na paměti hlavně při odbočování vlevo. Nedání přednosti je nejčastější příčinou tragických střetů mezi autem a motocyklem.

Naopak brzdná dráha je u motorek oproti autům delší, neboť v kontaktu s vozovkou jsou pouze malé plošky dvou pneumatik namísto čtyř poměrně velkých ploch u automobilu. Každý soudný motorkář si hlídá bezpečnou vzdálenost, přesto ho řidič auta může překvapit nenadálým manévrem, na který není v lidských silách zareagovat. Vidíte-li ve zpětném zrcátku motocyklistu, vyhněte se prudkému brzdění, pokud není nezbytně nutné.

Potřebuje celý jízdní pruh

Přestože v městských zácpách motorkáři s oblibou projíždějí mezi frontami aut, při běžné jízdě potřebují celou šířku jízdního pruhu. Sama o sobě je sice motorka úzká, v zatáčkách však potřebuje klopit a volit ideální stopu, která nutně nevede středem pruhu. Mnohem více než auto je také motorka citlivá na povrch vozovky, jezdec se proto úzkostlivěji vyhýbá výmolům, kalužím i nánosům hlíny či štěrku.

Motorkáře tedy předjíždějte jen tehdy, když máte možnost využít protisměrný pruh, stejně jako kdybyste předjížděli automobil. Řiďte se přinejmenším stejným pravidlem jako u jízdních kol a nemíjejte motorkáře v těsné blízkosti - pouhá tlaková vlna může způsobit rozkolísání stroje a následnou nehodu.

Zatáčí pomaleji

Pomineme-li lovce adrenalinu, kteří vítají každou možnost brousit kolenem o asfalt, obecně je motocykl v zatáčkách pomalejší než auto. Příčinou je opět omezenější přilnavost pneumatik a větší náchylnost ke smyku.

Důvodů, proč se motorkáři do zatáček neženou, je ale více - svižné zatáčení vyžaduje mnohem více umu a zkušeností, které ne každý motorkář má. Ne každý motocykl je zase konstrukčně stavěný na prudké změny směru a v kopci mu může chybět i výkon. A v neposlední řadě: zvládnout v zatáčce krizovou situaci je na motorce mnohem těžší než v autě, není tedy divu, že do ní příčetný jezdec najíždí uvážlivě. Zvláště po několika měsících, kdy motorka odpočívala v garáži.

Zrcátka jsou malá a blinkry se nevypínají

Představovat si, že má motorkář o dění kolem sebe stejný přehled jako řidič auta, by bylo bláhové. Boční zrcátka pokryjí jen zlomek okolí, zpětné zcela chybí. Vzhledem k tomu, že dráha motocyklu je do značné míry určována pohledem jezdce, není pro něj jednoduché se dlouze rozhlížet vůkol. Rozhodnete.li se motorkáře předjet, vyvarujte se prudkých manévrů a dopřejte mu šanci zaznamenat váš pohyb, včas blikejte a předjíždějte plynule.

Blinkry jsou Achillovou patou nejednoho motorkáře, neboť se na rozdíl od auta většinou po dokončení manévru samy nevypnou. Odpovědnost za chybné blikání samozřejmě leží zcela na bedrech motocyklisty, přesto se hodí, když řidiči automobilů o této skutečnosti vědí. Přinejmenším mohou upozornit motorkáře, který nelogicky bliká na rovině. Rozhodně to ocení.

Motorka neochrání

Přestože jde o tisíckrát omletý fakt, je třeba ho omílat dál. Motorkář a řidič auta jsou si na silnici z hlediska zákonů rovni, jakoukoli nehodu ale první jmenovaný odskáče neporovnatelně hůř. Bez ohledu na to, kdo udělal chybu. Vezměte v potaz jeho zranitelnost a berte na něj ohledy. Účastníkem tragické nehody se totiž nikdy nechcete stát, byť byste v tom byli nevinně.

Autor: Viola Procházková 

Zdroj: denik.cz