1227
V kabinách vozů jsou možnosti komunikace omezené, a řidiči si proto v průběhu desetiletí vytvořili vlastní nepsaný kodex. Krátké probliknutí využíváme k poděkování za vpuštění do pruhu, k varování protijedoucích aut před nehodou či policejní hlídkou, ale i k upozornění na nerozsvícená světla za šera nebo zapnuté mlhovky v koloně. Na dálnicích se však z dálkových světel bohužel stává také nástroj psychologického tlaku, kterým spěchající šoféři nutí pomalejší auta k uvolnění cesty.
Ačkoliv včasné a slušné upozornění může zvýšit plynulost dopravy a předejít kolizi, neformální světelná signalizace nese značná rizika. Tím největším je chvilkové, ale kritické oslnění řidiče přes zpětná zrcátka, zejména v nočních hodinách.
Druhým problémem je nejednoznačnost: to, co vysílající myslí jako zdvořilé gesto, může příjemce pochopit jako agresi nebo kritiku.
A v neposlední řadě je tu samotné agresivní vyblikávání z bezprostřední blízkosti, které u méně zkušených řidičů vyvolává paniku a vede k nebezpečné zbrklosti.
Paragraf 31 a jedno krátké bliknutí
Z pohledu práva je situace jednoduchá. Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v § 31 jasně stanovuje, že světelné výstražné znamení smí řidič použít výhradně k odvrácení hrozícího nebezpečí, či k upozornění řidiče předjížděného vozidla (a to i v obci).
Probliknutí dálkovými světly slouží k okamžitému varování směrem dopředu (např. před zvěří), k ostatním varováním slouží oranžová výstražná světla. Ta varují všechny účastníky silničního provozu za vozidlem, nejčastěji při prudkém brzdění nebo nečekaném dojezdu do kolony na dálnici.
A kolikrát smíte probliknout? Zákon v § 31 odst. 2 doslova zmiňuje „krátké přerušované rozsvícení dálkového světla“, takže samotný způsob provedení v legislativě existuje. Předpisy ale posuzují účel, nikoli délku nebo intenzitu.
Pokud probliknete pro poděkování, z pozdravu nebo při pouštění auta z vedlejší silnice, jde z čisté litery zákona o přestupek. Policie sice takové prohřešky v praxi lidsky toleruje, žádnou oficiální výjimku v zákoníku pro ně ale nenajdete.
Od 1500 Kč po trestné body a soudy
Výše případného trestu zásadně závisí na tom, jakým způsobem a v jaké situaci dálková světla použijete:
Běžné neoprávněné bliknutí (např. varování před radarem či poděkování): Posuzuje se jako méně závažný přestupek. Na místě lze situaci vyřešit domluvou nebo blokovou pokutou do 1500 Kč. Ve správním řízení hrozí pokuta 2000 až 5000 Kč bez přídělu trestných bodů.
Agresivní vyblikávání spojené s nedodržením vzdálenosti či ohrožením: Pokud se šofér tlačí na nárazník auta před sebou a vyblikáváním si vynucuje průjezd, policie situaci posuzuje jako ohrožení. Podle aktuálního bodového systému za ohrožení hrozí na místě bloková pokuta 1500 až 2000 Kč (ve správním řízení 2000 až 5000 Kč) a 4 trestné body do karty řidiče. Při překvalifikování na porušení zákazu předjíždění se částka na místě vyšplhá na 4500 až 5500 Kč (ve správním řízení 7000 až 25.000 Kč) s přídělem 6 trestných bodů.
V Německu je agresivní vyblikávání spojené s těsným najížděním posuzováno jako trestný čin vynucování (Nötigung). Proviněnému řidiči hrozí soudní dohoda, astronomické pokuty v řádech tisíců eur i dlouhodobé zadržení řidičského průkazu.
V Rakousku je použití dálkových světel striktně omezeno na bezprostřední nouzi a jakékoliv jiné blikání je pokutováno. Ve Velké Británii a ve Francii platí podobně přísný metr.
Autor: Jan Faltýsek
Zdroje: BESIP, Bezpečné cesty, Simopt, Zákon č. 361/2000 Sb. (o provozu na pozemních komunikacích)