Zákon o silničním provozu mluví jasně. Mimo obec se na komunikaci se dvěma a více pruhy v jednom směru jezdí výhradně v pravém pruhu. V rychlém dálničním provozu tak levý i prostřední pruh slouží primárně k jedinému účelu – k předjíždění a objíždění překážek. Jakmile řidič tento manévr dokončí, má povinnost se bezprostředně vrátit doprava. Mimo dálnice pak zákon rozšiřuje využití více pruhů ještě o odbočování nebo otáčení.
Mezi mnohými českými řidiči přesto přežívá představa, že pokud jedou maximální povolenou rychlostí 130 km/h, nemají důvod uhýbat doprava, protože rychleji než oni by ostatní auta stejně jet neměla. Policie však tento argument razantně odmítá.
Povinnost uvolnit levý pruh platí bez ohledu na rychlost ostatních vozidel. Kontrola a vymáhání rychlostních limitů přísluší výhradně policistům, nikoli řidičům. Za bezdůvodnou jízdu vlevo či uprostřed hrozí na místě pokuta do 1500 korun a ve správním řízení 2000 až 5000 korun.
„Pravidlo“ 20 sekund a tři pruhy
Nejčastější dilema řidičů brzdičů zní: Mám se zařazovat do pravého pruhu i v případě, že o kus dále vidím další pomalejší auto nebo kamion? Česká legislativa přesné stopky neobsahuje, dopravní experti i dálniční policie se však v praxi opírají o osvědčené německé pravidlo dvaceti sekund, což je jasné a praktické vodítko.
Pokud po předjetí vozidla vidíte, že byste v pravém pruhu dokázali plynule pokračovat alespoň dvacet vteřin, aniž byste museli brzdit nebo měnit rychlost kvůli dalšímu kamionu, máte jednoznačnou povinnost se vrátit doprava.
Při dálničním limitu 130 km/h ujedete za dvacet sekund vzdálenost přes 700 metrů. Pokud je tedy mezera mezi kamiony v pravém pruhu delší než půl kilometru a vy dál držíte levý pruh jen proto, že někde na horizontu vidíte další auto, držíte se vlevo nelegálně. Je však nutné upozornit, že i 20 sekund je poměrně dlouhá doba, za niž vás může zvládnout předjet několik vozidel, která chtějí jet rychleji. V praxi tak je vhodné uhýbat do pravého pruhu mnohem dříve.
Odstupňování pruhů způsobuje chaos hlavně na tříproudých úsecích, jako jsou dálnice D1 nebo D11 u Prahy. Většina lidí podlehne dojmu, že pravý pruh je vyhrazen výhradně pro nákladní auta, a z prostředního pruhu si udělají svou osobní cestovní dráhu. I pro prostřední pruh ale platí úplně stejná pravidla jako pro levý – slouží výhradně k předjíždění.
Co když pomalejší neuhne?
Bezdůvodně jedoucí řidič v levém či prostředním pruhu riskuje pokutu do 5000 korun bez bodového postihu, řidič, který ho podjede zprava, se dopouští nedovoleného předjíždění. Za to hrozí na místě bloková pokuta 4500 až 5500 Kč a k tomu příděl 6 trestných bodů. Ve správním řízení potom až 7000 až 25.000 Kč.
Z legislativního i bezpečnostního hlediska tak rychlejšímu řidiči nezbývá nic jiného než obrnit se trpělivostí a počkat. Zákon sice umožňuje z bezpečné vzdálenosti dát jedno krátké světelné znamení dálkovými světly k upozornění předjížděného řidiče, jakékoliv nebezpečné lepení se na kufr nebo zběsilé blikání už ale policie posuzuje jako agresivní vynucování přednosti.
Komplikace nastávají i v dálničních stoupáních, kde se vpravo často přidává pruh pro pomalá auta (tzv. stoupací pruh), na který upozorňuje modrá obdélníková značka. Pokud v tomto pruhu jedete stovkou a v běžném pruhu dojedete nepozorného řidiče jedoucího devadesátkou, nesmíte ho podjet zprava.
Legální předjetí vyžaduje přejetí z úplně pravého pruhu přes střední až do levého a pak se složitě vracet. Pro auta s přívěsem nad 7 metrů délky pak nastává patová situace – podle zákona totiž do nejlevějšího pruhu na tříproudé dálnici nesmí vůbec. Takovému řidiči nezbývá než spoléhat na to, že pomalejší auto před ním bude ohleduplné a samo uhne do stoupacího pruhu.
Autor: Jan Faltýsek
Zdroje: Asociace autoškol ČR, Policie ČR, Zákon o silničním provozu (č. 361/2000 Sb.), auto.cz
1227