1227
Na řadě míst v Česku se objevilo náledí či ledovka, která řidiče zaskočí právě tím, že často přichází lokálně a bez zjevného vizuálního varování. Zatímco sníh bývá čitelný, ledová vrstvička se může jevit jako „pouze“ mokrá vozovka. Realita se ale připomene radikální ztrátou adheze, která vede k výrazně nižší ovladatelnosti vozidla a častému smyku.
Ledovka vzniká typicky při mrznoucím dešti nebo mrholení, kdy vozovka zůstává podchlazená po předchozích mrazech. Ačkoliv se teplota pohybuje kolem nuly, kapalné srážky dopadají na podchlazený povrch a okamžitě vytvářejí souvislou vrstvu ledu.
Pro řidiče je rozdíl podstatný hlavně z hlediska vizuální identifikace. Ledovka často přichází v časově úzkém okně při konkrétním meteorologickém scénáři, náledí se naopak může objevit „ostrůvkovitě“ i tehdy, kdy zbytek vozovky vypadá nevinně. V obou případech však platí, že přilnavost může klesnout natolik, že i nízké rychlosti přinesou problém se zastavením nebo udržením směru.
Nejnebezpečnější je přitom tenká, často průhledná vrstvička ledu, která může vypadat jako mokrý asfalt. Za tmy a v protisvětle ji řidič mnohdy nerozezná, a právě proto se používá pojem „černý led“. Nejčastěji se vyskytuje na mostech, nájezdech a sjezdech, protože konstrukce se ochlazují rychleji než okolní terén. Rizikové jsou dále zastíněné úseky, zejména v lesích, a také údolí, kde se drží chlad. Tyto pasáže bývají často označené modrými směrovými sloupky či modrými odrazkami na svodidlech či u středové čáry.
Na ledu se nevyplácí řešit situaci až ve chvíli, kdy se něco děje. Principem je minimalizovat požadavky na pneumatiku. Klíčové je zpomalit dřív, než začne auto klouzat, výrazně zvětšit odstup od vpředu jedoucích aut a plynule zpomalovat před zatáčkou i kopcem dolů, ideálně s využitím brzdění motoru na nízkém převodu. Je však na místě opatrnost - motor brzdí jen hnací nápravu, kdežto provozní brzdy obě nápravy. Zde mají výhodu auta s manuální převodovkou nebo automatem se sekvenčním režimem. Veškeré pohyby volantem musí být minimální a co nejplynulejší.
Moderní auta mají sice spoustu jízdních asistentů, ani ty však fyziku neobejdou. Při minimální adhezi spásu nepřinesou, protože nedokážou „vyrobit“ přilnavost tam, kde prakticky není. Zároveň však mohou pomoci udržet ovladatelnost a napomoci rychlejšímu obnovení adheze, například tím, že ABS brání zablokování kol a stabilizační systém koriguje pohyby vozu. Vždy ale záleží na správném postupu řidiče.
Když dojde ke smyku, dodržují se stejné základní principy, přičemž se zohledňuje koncepce pohonu náprav. U manuální převodovky je vhodné vyšlápnout spojku, u automatu ubrat plyn a nechat auto znovu nabrat přilnavost.
Pozor na mýtus týkající se všespásnosti pohonu všech kol. Ten pomáhá především při rozjezdu a akceleraci, protože rozděluje hnací sílu na obě nápravy. To však neznamená, že auto na ledovce lépe zastaví nebo zatočí. Přilnavost je limitující pro všechny manévry, kde rozhoduje kvalita pneumatik a správné zásahy asistenčních systémů, nikoli počet hnaných kol.
Ledovka vytváří úplně jiné podmínky než sníh a mokrá vozovka a je z této trojice nejzrádnější. Sníh, zejména ujetý, obvykle poskytuje vyšší přilnavost než čistý led, zároveň je však velmi proměnlivý podle vyjetých kolejí. V nich se střídá pevný ujetý povrch s různě rozbředlými vrstvami, vytvářejícími odlišné odpory na kola. To může vést k nestabilitě a „táhnutí“ vozu na jednu či druhou stranu. Pod zmrzlým sněhem se může objevovat ledová podkladová vrstva.
Silně mokrá vozovka se vyznačuje nejvyšší přilnavostí, ale je třeba dávat pozor na kaluže stojící vody nebo vodu ve vyjetých kolejích. Ty jsou v kombinaci s vyšší rychlostí a pneumatikami s opotřebeným vzorkem častou příčinou aquaplaningu, kdy pneumatika ztratí kontakt s vozovkou. Auto začne „plavat“ a v tu chvíli je vhodné ubrat plyn, držet směr s minimálními zásahy a bez použití brzdy nechat kola znovu získat kontakt se silnicí.
Připomínáme důležitost prevence, která začíná mnohem dříve než za volantem. Kromě kontroly kondice vozu se doporučuje seznámit se s předpovědí počasí a výstrahami pro plánovanou i náhradní trasu a podívat se na potenciálně rizikové úseky. Případně zvažte odložení jízdy na jiný den a nešetřete časovou rezervou.
Autor: Mario Rychtera
Zdroj: ADAC, Autodrom Sosnová, BESIP, ČHMÚ, Goodyear, Policie ČR I , auto.cz