1227
Funkce vznikla díky spolupráci Portálu nehod, Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity (FLD ČZU) a Mapy.com. Navigace tak doplňuje dosavadní varování na rizikových místech o přesnější, časově citlivý prvek prevence, který zohledňuje i reálné chování zvěře v krajině.
Střety se zvěří tvoří výraznou část nehodovosti
Zvěř na silnicích patří k nejnepříjemnějším hrozbám pro české řidiče. Podle dat Portálu nehod tvoří nehody způsobené srážkou se zvěří dlouhodobě více než deset procent všech dopravních nehod v Česku.
Kde je situace nejhorší: vede Vysočina
Nejvyšší podíl těchto nehod vykazuje Kraj Vysočina, kde je střet se zvěří příčinou 24,8 % všech havárií. Dává to smysl: rozsáhlé lesy, řidší osídlení a hustá síť silnic nižších tříd vytváří prostředí, kde se auta se zvěří potkávají prakticky denně. Za Vysočinou následuje Středočeský kraj (17,2 %), Zlínský (17,1 %) a Olomoucký (15,7 %).
Nejrizikovější měsíce a proč právě tehdy
Z hlediska ročního cyklu vycházejí jako nejproblematičtější duben, květen, říjen a listopad. V těchto měsících se střety se zvěří podílejí na celkové nehodovosti více než 12 %, přičemž v květnu přesahují dokonce 13 %.
– Jaro znamená zvýšený pohyb zejména srnčí zvěře – souvisí s tvorbou teritorií i změnami denního rytmu. Do toho vstupuje zemědělství: zvěř se často stahuje na atraktivní plodiny, typicky na řepku, případně vojtěšku nebo jetel.
– Podzim je ve znamení říje jelenů a daňků, kdy je zvěř neklidnější a více migruje. Roli hrají i okraje silnic s plodonosnými dřevinami – zvěř lákají popadané hrušky, jablka nebo žaludy.
Denní rytmus: špičky ráno a večer kopírují světlo
Analýza Portálu nehod ukazuje, že nejvíce kolizí se zvěří nastává ráno kolem 5.–6. hodiny a poté večer mezi 17. a 22. hodinou. Jde o dobu, kdy se střídá světlo a tma a zvířata přecházejí mezi lesy, poli a okolím komunikací. Na jaře může riziko vrcholit už kolem 4. ráno, zatímco v zimě se posouvá až po 7. hodině. Podle Jana Chalase ze společnosti DataFriends (provozovatele Portálu nehod) zvýšená nehodovost prakticky kopíruje východ a západ slunce – mění se roční období, ale vzorec zůstává: nejhorší je rozbřesk a stmívání.
Proč i malé zpomalení může zachránit auto i posádku
Smysl časově přesného varování je jednoduchý: řidič dostane impuls zpomalit a zvýšit pozornost právě ve chvíli, kdy to má největší efekt. Zásadní je především přiměřená rychlost a připravenost na prudké brzdění. I snížení rychlosti o 10–20 km/h může znamenat rozdíl mezi drobným poškozením a totální škodou. Nejrizikovější jsou střety s divokými prasaty nebo jeleny – jejich hmotnost se může blížit váze menšího auta a energie nárazu je obrovská. Zvlášť nebezpečné je, když zvíře po nárazu proletí čelním sklem do kabiny.
Jak varování v Mapy.com funguje
Mapy.com v reálném čase vyhodnocují, zda se řidič blíží k rizikovému úseku ve „správném“ čase, tedy v období, kdy podle dat a modelů hrozí nejvyšší pravděpodobnost střetu se zvěří. Pokud ano, navigace zobrazí upozornění.
– funkce je součástí navigace a není potřeba nic nastavovat,
– varování se objeví automaticky při používání navigace,
– díky podpoře Android Auto i Apple CarPlay se upozornění promítne i na displej infotainmentu.
Výsledkem je navigace, která kromě běžných dopravních informací (kolony, uzavírky) pracuje i s prediktivním modelem rizika – nejde tedy jen o „mapovou značku“, ale o prevenci citlivou na denní dobu i roční období.
Věda v pozadí: data z GPS obojků a mezinárodních projektů
Do vývoje se výrazně zapojila FLD ČZU, která se dlouhodobě věnuje behaviorální ekologii volně žijící zvěře. Vědci pracují i s daty z mezinárodních projektů Eurodeer a Euroboar, které pomocí GPS obojků sledují pohyb jelenů, srnců a divokých prasat – migrační trasy, denní aktivitu, sezónní změny i reakce na lidské aktivity (doprava, zemědělství, výstavba).
Pro vyhodnocení přechodů zvěře přes silnice bylo analyzováno chování:
– 1 070 srnců obecných,
– 325 jelenů evropských,
– 412 prasat divokých.
Data byla převedena na počty přechodů v jednotlivých hodinách a měsících a vzniklá „heatmapa“ se stala jedním ze zdrojů pro určení časů se zvýšeným rizikem. Pro každý měsíc byla stanovena průměrná aktivita zvěře a rizikové časy byly vymezeny na základě hodnot nad tímto průměrem. FLD ČZU zároveň sestavila model sezónní a denní aktivity jednotlivých druhů, který zohledňuje také počasí, teplotu, vegetaci a světelné podmínky. DataFriends tyto parametry integrovala do algoritmu Mapy.com, který pak určuje, kdy je v konkrétním úseku riziko nejvyšší. Poprvé se tak podařilo propojit dopravní statistiky s ekologickými a biologickými modely a dát upozorněním vědeckou oporu.
Navázání na spolupráci, která běží už od roku 2023
Nové varování je dalším krokem ve spolupráci Portálu nehod a Mapy.com, která začala v roce 2023, kdy Mapy.cz (dnes Mapy.com) začaly v mapě zobrazovat riziková místa dopravních nehod. Cílem je, aby data o nehodovosti nezůstávala ve statistikách, ale dostala se přímo k lidem, kteří je mohou využít – tedy k řidičům.
Jak to použít krok za krokem
– Stáhnete si aplikaci Mapy.com do telefonu.
– V aplikaci spustíte navigaci.
– Naplánujete trasu a zapnete ji tlačítkem „Navigovat“.
– Při průjezdu rizikovým úsekem se zobrazí varování – jen tehdy, když jedete v denní době, kdy je v daném místě riziko střetu se zvěří podle dat nejvyšší.
Portál nehod: co je jeho rolí
Portál nehod (portalnehod.cz) vznikl s cílem posilovat bezpečnost silničního provozu a prevenci nehod. Nabízí informace pro veřejnost, novináře i samosprávy a jeho výrazným prvkem je interaktivní mapa rizikových míst, možnost plánovat trasu přes nehodové úseky a také videa ze zásahů. Portál vznikl za podpory fondu zábrany škod a ve spolupráci s Českou kanceláří pojistitelů (ČKP). Autorem a provozovatelem projektu je společnost DataFriends.
Mapy.com: co služba nabízí
Mapy.com jsou původně česká mapová služba dostupná na webu i jako aplikace pro Android a iOS, včetně podpory CarPlay a Android Auto. Nabízí mapové podklady celého světa (např. turistické, zimní i letecké vrstvy), vyhledávání adres a míst, plánování tras pro auto, veřejnou dopravu, kolo i chůzi, hlasovou navigaci a možnost stahování offline map.
ČZU: stručně k instituci
Česká zemědělská univerzita v Praze patří mezi čtvrtou až pátou největší univerzitu v ČR a propojuje dlouhou tradici s moderní vědou a technologiemi v oblastech zemědělství, lesnictví, ekologie, techniky, ekonomie a managementu. V mezinárodních žebříčcích se řadí mezi nejlepší univerzity; podle Academic Ranking of World Universities se v roce 2025 umístila na 801.–900. místě na světě a v ČR na sdíleném 4.–5. místě. V roce 2025 měla jako jediná univerzita v ČR tři obory v první stovce, přičemž zemědělství a lesnictví se umístilo na 24. místě na světě a 5. v Evropě. V žebříčku UI Green Metric World University Rankings byla v roce 2024 označena jako 31. nejekologičtější univerzita na světě.
Autor: Ondřej Daňa
Zdroj: mapy.com, autojournal.cz
Foto: mapy.com