Jedním z krizových opatření totiž může být i zavedení maximální rychlosti 100 km/h na dálnicích a rychlostních silnicích.
Největší hrozbou je nedostatek nafty
Odborníci upozorňují především na riziko spojené s naftou. Právě ta může v Evropě začít chybět nejdříve. Pokud se nepodaří obnovit dodávky a spotřeba zůstane vysoká, některé země by se už během několika měsíců mohly dostat do problémů se zásobováním.
Například na Slovensku bude další vývoj do značné míry záviset i na tom, zda se podaří znovu uvést do provozu ropovod Družba, kterým proudí ruská ropa. Přestože vlády v minulosti slibovaly motoristům úlevy a různé cenové zásahy, situace na čerpacích stanicích zatím naznačuje spíš nejistotu než skutečné řešení.
Ceny na čerpacích stanicích dál rostou
Místo očekávaného uklidnění přichází další zdražování. V západní Evropě už je situace ještě napjatější. Například v Nizozemsku, Německu nebo Rakousku se mluví o tom, kdy se diesel dostane až na 3 eura za litr.
To vše posiluje obavy, že problém nebude jen v ceně, ale časem i v samotné dostupnosti paliva.
Rakousko varuje, potíže mohou přijít velmi brzy
Vývoj v Rakousku, které je pro středoevropský region důležitým ukazatelem, zatím nevypadá dobře. Energetičtí specialisté varují, že pokud zůstane Hormuzský průliv uzavřený, Evropa může narazit na nedostatek takzvaných středních destilátů. Do této skupiny patří produkty zásadní nejen pro osobní auta, ale také pro nákladní dopravu, logistiku a letecký provoz.
Podle zástupců rakouského energetického sektoru nelze vyloučit ani situaci, kdy čerpací stanice nebudou mít co nabídnout. První výraznější problémy se podle těchto odhadů mohou objevit už na přelomu dubna a května, a to nejen na hlavních dopravních tazích, ale také ve velkých městech, jako jsou Vídeň nebo Linec.
Vrací se řešení známá z ropné krize
Do debaty se tak znovu dostávají mimořádná opatření, která Evropa zná z období ropné krize v 70. letech. Západní země tehdy čelily výraznému nedostatku paliv. V tehdejším Československu nebyl dopad tak silný, protože ropa přicházela z východu.
Dnes se znovu uvažuje o podobně nepopulárních krocích. Jednou z možností je právě povinné omezení rychlosti na dálnicích na 100 km/h. Mezinárodní energetická agentura zatím prosazuje mírnější variantu a vyzývá řidiče, aby alespoň dobrovolně ubrali zhruba 10 km/h.
Pomalejší jízda má ušetřit palivo
Důvod je jednoduchý. Nižší rychlost obvykle znamená menší spotřebu. A menší spotřeba může prodloužit dobu, po kterou dostupné zásoby vydrží. Zároveň by se tím mohl alespoň částečně zmírnit tlak na další růst cen.
Jinými slovy, pokud se dodávky neobnoví a spotřeba neklesne, Evropa může brzy stát před rozhodnutím, zda omezit tempo na silnicích ve snaze předejít ještě vážnějším problémům.
Autor: Vojtěch Koval, Foto: Shutterstock. Zdroj: Heute.at, Reuters
1227