1227
Ruku na srdce, kdo z nás řidičů se někdy při cestě do Prahy nebo Brna nedržel za hlavu, protože mu několikakilometrová cesta trvala třeba i hodinu? I my v redakci jsme si udělali tabulku, kolik času každému trvá jízda autem do práce a pak domů. A nestačili jsme se divit. Přišlo nám, že města, která trápí hustá doprava, situaci s auty přibývajícími v ulicích neřeší.
Překvapením bylo, že někde se přece jen starostové chytli za nos a hledají cestu z pekla ven. Většinou jde ale o malá města, třeba Říčany, Dobříš nebo Děčín. Inspirací pro Prahu, Brno, Ostravu či Olomouc by mohla být třeba Vídeň, do které každý den přijíždí přes 650.000 vozidel. I tam byl dlouho provoz katastrofický. A více než deset let jim trvalo, než se podařilo zklidnit dopravu hlavně v širším centru. Přesvědčili jsme se o tom na vlastní kůži a zeptali se tamních odborníků, jaký je recept na boj s kolonami aut.
Nevyhrožujte, naslouchejte
Radnice a politici řidiče straší zpoplatněním vjezdu do měst nebo třeba drahým parkováním na odstavných parkovištích, kterých je stejně zoufale málo. Třeba pro Prahu mají šoféři k dispozici podle Technické správy komunikací ani ne pět tisíc míst na záchytných parkovištích na krajích metropole. Tam zaparkuje ani ne setina aut, která denně míří do Prahy. V Brně je situace s odstavnými místy podobná.
A proč bychom nejeli svým autem až do města, když se neustále zdražuje hromadná doprava? Nemůžou po nás řidičích pak chtít, abychom zaparkovali auto někde na okraji města a jeli předraženou MHD. Ve Vídni, kam jsme se jeli podívat na to, jak se popasovali s velkým množstvím aut, dělají pro řidiče maximum. V České republice se však na řidiče moc nemyslí. Jeden ze šoférů nám v Praze na Zličíně řekl: „Já jedu do práce hodinu městskou dopravou. Autem by to vyšlo časově podobně, možná o trochu déle, záleží, jak moc by se pokazil provoz na dálnici. Jenže u práce je nedostatek parkovacích míst. Tak radši jezdím MHD.“
Jiný řidič nám u obchodního centra potvrdil, že ho také štve stání v dlouhých kolonách. „Bylo by to jednodušší, kdyby existovala varianta levnější a rychlejší než auto. Většinou jezdím do Prahy párkrát do roka kvůli podnikání. Ve dvou nás vlak ale vyjde dráž než vzít vlastní auto,“ povzdychne si motorista z Pardubic. Podívejte se schválně na graf, kolik hodin ročně stráví řidiči zdržením v kolonách v Praze, Brně, Ostravě a pak i v jiných městech. Graf vychází z dat společnosti Tom Tom, která vyrábí navigace.
Počet aut přijíždějících denně do Brna a do Prahy |
Jednoduchý recept
Na vlastní oči jsme viděli, že ve Vídni dokázali vyřešit problém se silnou dopravou. Stačila jen vůle a chuť naslouchat. Expertka z rakouského ministerstva pro oblast klimatu a životního prostředí Eva Mastny Světu motorů řekla, že je potřeba myslet hlavně na mobilitu obyvatel ve městě, ale také na ty, kteří dojíždějí do města za prací. Je nutné nabídnout jim prostě alternativy, jak se pohybovat po městě.
„Jedna z aktivit se jmenovala Dej svému autu pauzu. Byl to program na měsíc nebo čtyři týdny, podle partnera. Lidi jsme motivovali, aby nechali auto doma a dojížděli do práce jinak. Získali zdarma jízdenku na veřejnou dopravu, kterou potřebovali k dojíždění. Mohli také otestovat dojíždění třeba na kole. Mohli buď přijet na vlastním kole, nebo měli možnost využít různá sdílená městská kola, elektrokola, skládací kola. Program fungoval v několika městech: v Bratislavě, Bukurešti, Olomouci a Ulmu. A ano, myslím, že to bylo docela úspěšné,“ uzavírá Eva Mastny. Ve Vídni se podařilo motivovat řidiče, aby využívali po městě vlak, autobus nebo tramvaj. Mají možnost nasednout i na sdílená kola. Po více než deseti letech jezdí autem po městě už jen čtyřicet procent lidí.
Jenže Vídeň nelze úplně srovnávat s Prahou, která je proti rakouské metropoli víc kopcovitá. A navíc Praha nemá stále úplně dobře vybudovanou síť cyklostezek. Podle dopravního experta Romana Budského z Platformy Vize 0 se mnohdy nebezpečně kříží pruhy pro cyklisty s hodně vytíženými komunikacemi. Myslel tím třeba Bucharovu ulici v Praze 5, na kterou přijíždí tisíce aut z Rozvadovské spojky a hned za zatáčkou přejíždí řidiči namalovaný pruh pro cyklisty.
Změna je v nedohlednu
Když už se někdo na radnici nadchne pro nějakou změnu v dopravě, vše většinou skončí na neochotě dalších papalášů. Obecně panuje v samosprávách nevole, že pokud nepřišel s nápadem politik, který je nyní v opozici, už ze závisti nepodpoří změny starosty, který je zrovna ve vedení města. V rozhovoru nám takové situace potvrdila také manažerka projektu Zvolni Petra Pučálková, která se snaží s městy najít řešení, jak tyto vášnivé emoce zmírnit. Máme v redakci pocit, že pokud už se politici shodnou na nějaké změně v dopravě, je většinou na škodu nám řidičům.
Myslíme tím třeba plánovaný přechod na pražské magistrále před Fantovou kavárnou u hlavního nádraží. V místech má vzniknout přechod pro chodce, širší chodníky. Půjde o bulvár, který údajně zásadně neovlivní provoz už na tak vytížené hlavní tepně. Politikům vadí, že má magistrála dálniční charakter. Neumíme si úplně představit, jak semafor s tlačítkem na magistrále přispěje k lepší průjezdnosti. A Brno by chtělo do roku 2050 snížit využívání aut ve městě ze 39 na 20 procent.
Důvody kolon v Praze
- Velké množství omezení, nekoordinované práce
- Nedokončený Pražský okruh
- Málo záchytných parkovišť
- Stále dražší městská hromadná doprava
- Málo cyklostezek
Dejme řidičům na výběr
Dopravní expert Roman Budský z Platformy Vize 0, která se snaží snížit nehodovost na minimum, a jeho recept na zlepšení dopravy.
Co se musí změnit, abychom nestáli denně hodiny v kolonách?
Dokud budou na úřadech a ve vedení měst sedět staré struktury, nic se nezmění. Potřebujeme vizionáře, mladou generaci, která se nebude bát změn.
Buďte prosím konkrétní.
Auťák je stále velký fenomén. Jedu si, kdy chci, to je fakt, který má velký dopad. Ale obecně ve městech chybí parkoviště. Šoféři nemají kam odstavit své auto. Je potřeba nejdřív nabídnout lidem alternativu. Tady zaparkujte a zbytek dojeďte vlakem, autobusem, metrem. Pokud začnou města omezovat vjezdy a nedají řidičům možnost jet jinak, udělá to vždy zlou krev. Všichni budou jen nadávat.
Jste pro zavedení plošné třicítky ve městech?
Ne, to je blbost. Snížení rychlosti má smysl uvnitř města, kde je silný provoz, kde kromě aut jezdí i cyklisté a motají se tam i chodci. Zaveďme sdílené zóny, kde se rychlost sníží, ale na páteřních ulicích a na městských okruzích, kde jsou jen auta, nechme padesátku, nebo dokonce zvyšme rychlost.
Doporučení Vídně pro klidnější provoz
- Vyslechnout potřeby a názory občanů i řidičů
- Dostupná a levná MHD, příměstské vlaky
- Alespoň tři městské cyklokoridory z okrajů města do centra
- Bezpečné uschování kol
- Dostupný počet sdílených kol
- Vymezení důležitých ulic jen pro automobily
- Větší počet sdílených zón ve městě
Házejí si klacky pod nohy
Manažerka projektu Zvolni Petra Pučálková odpovídá na otázky ohledně špatné dopravy ve městech. A jak to změnit.
Proč se městům nedaří zlepšovat provoz ve městech?
Podle mě musí přestat politici myslet na to, že jsou zvoleni jen na čtyři roky a změny se jich vlastně netýkají. Týkají, a dokud to nepochopí, jsme na mrtvém bodě.
S čím jim můžete pomoct?
Hlavně s komunikací s lidmi, ale i mezi sebou. Obecně v samosprávách panuje nepřejícnost. Vzájemně si závidějí a nepodpoří se kvůli zášti. Tyto bariery mezi nimi se snažíme změnit. Odnášejí to ale řidiči.
Co lidi nakonec přesvědčí, aby něco ve městě změnili?
Jasná data a ukázka, že někde podobná opatření fungují.
Autor: Luděk Hubáček
Zdroj: Svět motorů, auto.cz