1227
Podzimní počasí přináší na cesty ztížené jízdní podmínky, které se i během několika kilometrů mohou několikrát změnit. Po sjezdu do údolí zahalí cestu hustá mlha, na horizontu zase oslní nízké slunce a v lese za vesnicí překvapí vlhký povrch. Mokrá vozovka je na našem území příčinou téměř dvaceti tisíc nehod ročně.
Právě přelom roku je vůbec nejnebezpečnější – podle serveru Portál nehod se na mokré vozovce stane 12,4 % nehod v červenci, v říjnu už toto číslo roste na 22,6 %, v listopadu na 29,9 % a v prosinci dokonce na 38,4 %. Po Novém roce jde stále o 36,2 % nehod.
Důvodem je téměř v polovině případů nesprávný způsob jízdy – tedy opomenutí či nepozornost řidiče, jako je používání mobilního zařízení, nevěnování pozornosti, nedodržení bezpečné vzdálenosti, najetí na krajnici nebo nerespektování vodorovného značení. Další přibližně čtvrtinu nehod na mokru způsobuje nepřiměřená rychlost jízdy.
„Přiměřená rychlost není totéž co nejvyšší povolená rychlost. Za mlhy musí řidič vycházet z toho, kam skutečně vidí, a na mokru z podmínek, které má auto pro brzdění a změnu směru. Více než třetina všech nehod způsobených nepřiměřenou rychlostí se odehrála na mokrém povrchu,“ upozorňuje Marek Sibal, datový analytik společnosti DataFriends.
Mlha, nepřítel lenochů
Kromě vlhka se v sychravých měsících setkáváme čím dál častěji také s mlhou, která výrazně omezuje viditelnost. Někdy dokonce natolik, že nestačí ani potkávací světla, a v takovém případě je dle § 32 zákona č. 361/2000 Sb. povinné zapnout také zadní světla mlhová.
Jenže používání mlhových světel má svá úskalí, na která je potřeba neustále upozorňovat. V Německu totiž zákon pevně stanovuje viditelnost pod 50 metrů jako hraniční (často vzdálenost mezi patníky), zatímco v tuzemsku záleží na celkovém vyhodnocení zhoršené viditelnosti za daného počasí (při velkém dešti, při husté mlze atd.).
Zejména na okresních silnicích je vhodné řídit se pomůckou s patníky, ostatně nejvíce nehod v mlze se v minulém roce stalo právě na silnicích druhé (27,6 %) a třetí (20,9 %) třídy. Na silnice první třídy připadá 24,0 %, na dálnicích často pomáhá telematika nebo horizontální značení bezpečného odstupu pomocí šipek.
Pokud tedy vidíme na několik set metrů vpřed, nebo naopak jedeme v pomalu jedoucí koloně a nejsme autem na konci „vláčku“, zadní mlhové světlo může být na škodu. Buďme tedy k sobě ohleduplní a vypínejme mlhová světla v případě, že blízko za námi jede jiný řidič.
Spoléhat se nelze ani na funkci automatického rozsvícení světlometů, jelikož jejich senzory často spoléhají na míru světla namísto viditelnosti. A tak se nám na silnicích rozmáhá druhý extrém, kterým je jízda za snížené viditelnosti na tzv. denní svícení, které u řady automobilů svítí pouze vpředu. Portál nehod varuje, že „za mlhy a deště nestačí pouze zpomalit. Stejně důležité je být viděn.“ Tím experti odkazují nejen na správné použití mlhových, ale také potkávacích světel.
Mnoho řidičů podceňuje také své čelní sklo. Ještě než přijdou mrazy a budeme potkávat řidiče s nedostatečně odmrazeným čelním sklem (za což hrozí pokuta ve výši 1500 až 5000 Kč), je potřeba dbát také na jeho běžnou údržbu. Mastný film nebo opotřebované stěrače jsou věci, kterých si za krásného letního dne člověk málokdy všimne. V deštivém počasí, v mlze nebo protisvětle nízkého slunce mohou však výrazně ovlivnit výhled z vozu. Stačí opět jen vlhká vozovka a výhled zhoršuje také vodní tříšť od vozidla před námi.
„Za sucha a dobré viditelnosti řidič i auto řadu drobných nepřesností zvládnou. Jakmile se přední sklo ponoří do mlhy a pneumatiky jedou po mokrém asfaltu, na jejich nápravu zbývá podstatně méně času i prostoru,“ uzavírá Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.
Auror: Jiří Landa
Zdroj: auto.cz