Až 97 % motoristů považuje současná světla za rizikový faktor, který mění jejich chování za volantem a snižuje jejich ochotu jezdit po setmění.
Během relativně krátké doby prošla automobilová světla výraznou technologickou proměnou a LED diody se staly de facto standardem u nových aut. Zároveň ale přibývá důkazů, že jsme se s výkonem a intenzitou světel dostali na hranici toho, co je na silnici ještě komfortní a bezpečné. Nová zpráva navíc dokládá konkrétní čísla o tom, jak velký problém mohou LED světlomety představovat, pokud nejsou správně seřízené, nebo pokud je světelný zdroj umístěný ve vyšším voze typu SUV.
LED světlomety: požehnání i prokletí
Ať už sedíte v úplně novém autě, nebo jste jen vyměnili světla na starším voze, moderní světlomety patří k prvkům, které řidiči vítají. Auto působí moderněji, řidič lépe vidí a osvětlení je jedním z klíčových prvků aktivní bezpečnosti. Pokud je výška světlometů správně seřízena a světelný kužel přesně nastaven, je noční jízda komfortní a bezpečná.
Problém nastává ve chvíli, kdy nastavení není ideální – světla svítí příliš vysoko nebo jsou nadměrně intenzivní vůči protijedoucím řidičům. V takové situaci se bezpečnost na pár sekund vytrácí z rovnice, protože oslněný řidič v podstatě jede „naslepo“.
Britská studie: oslnění mění chování řidičů
Britské ministerstvo dopravy zveřejnilo výsledky rozsáhlejšího šetření zaměřeného právě na oslnění způsobené moderními, zejména LED světlomety. Závěry jsou jednoznačné: jde o reálný problém bezpečnosti silničního provozu, který se promítá i do každodenních návyků řidičů.
Mezi říjnem 2024 a začátkem roku 2025 úřad zkombinoval objektivní měření v reálném provozu s dotazníkovým šetřením mezi 1 850 účastníky. Výsledkem je poměrně jasný obrázek – nejde jen o subjektivní stížnosti, ale o fenomén s reálným dopadem.
Drtivá většina řidičů se cítí oslněná
Čísla z průzkumu jsou velmi výmluvná:
– 97 % dotázaných uvedlo, že je moderní světlomety často rozptylují,
– 96 % je přesvědčeno, že oslnění představuje problém pro bezpečnost na silnicích.
Na jedné straně tedy stojí subjektivní vnímání řidičů, kteří popisují, jak často se cítí oslnění světly protijedoucích aut. Na straně druhé je objektivní technická analýza.
Ministerstvo dopravy využilo kamery schopné měřit jas a tato data dále zpracovalo pomocí algoritmů strojového učení. Cílem bylo identifikovat konkrétní faktory, které přispívají k nadměrnému oslnění.
Co hraje roli při extrémním oslnění
Analýza potvrdila výraznou souvislost mezi vyšší intenzitou světelného toku a četností hlášení o oslnění u některých typů vozidel – což zní logicky, ale nyní je to doložené daty. Zároveň se ukázalo, že významný vliv mají také samotné jízdní podmínky.
K kritickým situacím patří například:
– jízda do stoupání,
– průjezd pravotočivou zatáčkou,
– kdy jsou oči řidiče příměji vystavené paprskům světel protijedoucích aut.
Pro každého, kdo někdy řídil v noci, nejde o překvapení. Zajímavé však jsou širší důsledky a to, kdo je za problém z velké části zodpovědný.
Strach z noční jízdy a změna návyků
Studie popisuje, že vnímání oslnění není jen krátkodobý diskomfort, ale mění i způsob, jakým lidé plánují cesty. Více než polovina respondentů uvedla, že kvůli nepříjemnému oslnění se bojí řídit v určité denní době – typicky v noci nebo za šera – a omezují proto své noční přesuny, případně je zcela vynechávají.
Více než 20 % dotázaných dokonce přiznalo, že by rádo jezdilo v noci méně, ale jejich pracovní či osobní situace jim to neumožňuje. Tím se z oslnění stává nejen technický, ale i sociální problém.
Nehody a věk: každá vteřina neviditelnosti se počítá
Podle odhadů je oslnění spojeno zhruba s 290 dopravními nehodami ročně. Kromě toho se ukazuje, že významnou roli hraje věk řidiče. Schopnost oka přizpůsobit se náhlému záblesku světla se totiž s přibývajícími roky zhoršuje.
– Šestnáctiletý řidič potřebuje přibližně 1 sekundu, aby se jeho zrak po oslnění vzpamatoval.
– Padesátník na totéž potřebuje zhruba 9 sekund.
To představuje při dálniční rychlosti dlouhé desítky metrů jízdy s výrazně omezenou schopností vnímat dění před vozem. Oslnění se tak stává dalším rizikovým faktorem pro starší řidiče, kteří už tak mohou mít zhoršené noční vidění.
SUV a velká auta: hlavní „pachatelé“ oslnění
Průzkumy zároveň ukázaly, že s oslněním jsou nejčastěji spojována větší auta, především SUV. Důvody jsou poměrně jasné:
– vyšší stavba karoserie znamená, že světlomety míří výš,
– světelný kužel se tak častěji dostává přímo do úrovně očí řidičů v nižších osobních autech,
současně jsou právě SUV dnes jednou z nejrozšířenějších kategorií na trhu a prakticky všechna nová SUV využívají nejnovější a nejvýkonnější světelnou techniku.
Výsledkem je situace, kdy velmi moderní a účinná světla na jednom autě mohou výrazně zhoršovat komfort a bezpečnost ostatních účastníků provozu.
Retrofit: když LED žárovka nepatří tam, kde svítí
Další kapitolou je takzvaný retrofit – tedy úprava existujících součástí auta pomocí modernějších dílů. Do této skupiny patří třeba výměna brzd za výkonnější, instalace nového multimediálního systému nebo právě nahrazení původních halogenových žárovek LED „žárovkami“.
Takové sady jsou běžně dostupné i na velkých e-shopech a mnohé z nich se prodávají jako homologované. V praxi se však objevují dva zásadní problémy:
– špatně nastavené světlomety po výměně zdroje světla,
– nelegálně namontované LED náhrady tam, kde nejsou povolené.
Nelegální úpravy pod drobnohledem
Britské úřady proto retrofit nelegálním způsobem označují za významný problém. Svítilo se dříve s halogeny v optice navržené speciálně pro tento typ žárovky, zatímco LED zdroj má jiné vlastnosti a rozptyl. Pokud se do stejného světlometu vloží LED náhrada, optika často nedokáže světelný paprsek správně usměrnit, což vede k výrazně vyššímu oslnění ostatních.
Technická kontrola MOT proto zpřísnila dohled nad prodejem těchto sad a začala vůči prodejcům i uživatelům nelegálních řešení uplatňovat přísnější postihy, včetně vysokých pokut.
Co s tím? Přísnější pravidla i chytrá technika
Ke zmírnění problému nestačí jen apelovat na ohleduplnost řidičů. Klíčová je především spolupráce výrobců automobilů a regulačních orgánů. Je potřeba:
– zpřísnit normy pro intenzitu a vyzařovací úhel LED světlometů,
– důsledně hlídat správnou kalibraci a seřízení světel,
– lépe informovat řidiče o tom, jak důležité je pravidelné seřízení světlometů.
Důležitou roli mohou sehrát také moderní technologie, například adaptivní světelné systémy. Ty dokážou automaticky upravovat tvar a intenzitu světelného kuželu tak, aby řidič dobře viděl, ale zároveň co nejméně oslňoval ostatní.
Pro motoristy, kteří trpí na časté oslnění, mohou být dílčím řešením i speciální brýle s filtrem proti oslnění určené pro noční jízdu.
Světlo jako pomocník, ne nepřítel
LED světlomety nepochybně znamenají výrazný krok vpřed, pokud jde o viditelnost řidiče a aktivní bezpečnost. Současně však přinesly nový typ rizika, který se nesmí podceňovat. Aby světla zůstala pomocníkem a nestala se hrozbou, je nutné se problematice oslnění cíleně věnovat – od vývoje a regulací, přes kontroly v provozu až po samotné řidiče.
Teprve kombinace technických opatření, rozumných předpisů a zodpovědného přístupu za volantem může zajistit, že budou silnice bezpečné pro všechny, kdo se na nich pohybují – ať už svítí moderní LED, nebo ne.
Autor: Vojtěch Koval,
Zdroj: trl.co.uk, bodyshopmag.com, independent.co.uk, autojournal.cz
Foto: Shutterstock
1227