1227
Turbulentní situace na trhu s ropou a pohonnými hmotami už tady v minulosti byla párkrát a vždycky se to nějak vyřešilo a uklidnilo. Teď ale vláda (respektive Ministerstvo financí) přišlo s prazvláštním direktivním zásahem, kterým diktuje pumpařům, za kolik mají paliva prodávat.
Jak upozornila Unie nezávislých petrolejářů, tak ve čtvrtek 9. 4. byly vyhlášeny nové maximální ceny motorových paliv na další den, tedy na pátek 10. 4. „Během středy došlo v souvislosti s dohodnutým příměřím mezi USA a Íránem k prudkému propadu ceny nafty na rotterdamském trhu. Pokles činí proti předešlému dni 5,40 Kč bez DPH. Nově vypočtená maximální cena nafty pro pátek samozřejmě tento pokles reflektuje a činí 45,20 Kč (proti dnešnímu dni je nižší o 4,20 Kč),“ vysvětluje.
Ovšem dle Unie nezávislých petrolejářů to pro naprostou většinu čerpacích stanic znamená, že nová prodejní cena nafty je nižší než cena zboží, které mají aktuálně naskladněné v nádržích. A to dokonce ještě bez započítané obchodní marže. Někteří tak budou nuceni paliva prodávat pod cenou a se ztrátou.
Proč tedy regulační zásah státu nebude fungovat? „Problémem je, že regulace je nastavena na mnohem menší výkyvy cen. Kdyby se ceny vyvíjely tak, jak v březnu, kdy byly maximální mezidenní rozdíly dvě koruny, měly by čerpací stanice některý den marži menší, jindy zase vyšší a období by se dalo nějak přežít. Ale v posledních dnech jsme byli svědky dvou extrémních výkyvů. Nejprve se před Velikonocemi cena prudce zdvihla o čtyři koruny, což se samozřejmě propsalo do nákupních cen čerpaček. A včera zase prudce klesla o pět korun, což se propisuje do stropu pro prodejní cenu. Čerpačky tak mají v zásobě nezvykle drahé zboží a jsou nuceny prodávat za výrazně nižší cenu,“ vysvětluje Ivan Indráček z Unie nezávislých petrolejářů.
Zároveň dodává, že čerpací stanice mohou tuto pro ně nepříjemnou situaci řešit několika způsoby:
- mohou ignorovat zastropovanou cenu, protože podle zákona o cenách je nepřípustné, aby cenová regulace nutila regulovaný subjekt k prodeji za ceny nižší, než je nákupní cena + nezbytné náklady. Vedlo by to zřejmě k budoucím soudním sporům mezi těmi, kdo nedodrželi regulaci, a státem, který reguloval v rozporu se zákonem
- mohou přestat prodávat naftu. K prodeji produktu za cenu pod vstupními náklady nemůže nikdo nikoho nutit
- mohou prodávat i se ztrátou, ale pak se mohou dle zákona dožadovat po státu odpovídající kompenzace
Nelze se ubránit dojmu, že pokud bude muset stát pumpařům doplácet ztrátu, ke které je donutil, ve výsledku to zase zaplatí jen daňový poplatník, tedy my všichni. Stát totiž žádné své peníze nemá. Jen ty, které nám všem sebere.
„Věřili jsme, že se podaří ty tři týdny ohlášené regulace přežít, aniž by to trh nějak poškodilo. Ať už si každá čerpačka vybere jakoukoli z uvedených reakcí na zítřejší cenu, je zřejmé, že cenová regulace dokázala trh poškodit už během prvních tří dnů,“ doplňuje Ivan Indráček a ještě přidává vysvětlení k tomu, jak rychle se mění zásoby paliva v nádržích a jak často čerpací stanice nakupují. „Na začátku války řidiči pochopili, že cena poroste a začali se ve velkém předzásobovat, už během posledního únorového víkendu byly prodeje na čerpačkách na 150 % normálu. Nyní je situace přesně opačná. Veřejnost již od minulého čtvrtka ví, že cena je regulovaná, má být levnější. To se podepsalo na tankování o Velikonocích, kdy byly prodeje na pumpách podprůměrné. Zároveň ví, že došlo k uklidnění na trzích a cena ropy a paliv rapidně klesá. Tedy kdo nepotřebuje, s tankováním čeká dál na lepší cenu.“
Autor:Dalibor Žák
Zdroj: garaz.cz