Od prosince ručí automobilky za správnou funkci asistentů. Dokazování ale nebude jednoduché

Až dosud stojí evropské zákony o odpovědnosti za vady na základech z 80. let. Když tehdy přišla technická závada, viník byl jasný. Pokud ale moderní adaptivní asistent kvůli chybě algoritmu pošle vůz do svodidel, je to pro poškozeného řidiče právně velmi nepříznivá situace.

S příchodem nové evropské směrnice a její adaptací do národních zákonů, jako je německý Produkthaftungsgesetz, se však software, algoritmy, digitální služby i systémy využívající umělou inteligenci oficiálně stávají „produktem“ se všemi právními závazky.

Automobilky už nebudou muset ručit jen za fyzické díly a plechy, ale i za čistotu zdrojového kódu a spolehlivost aktualizací dodávaných bezdrátově. Pokud výrobce zanedbá bezpečnostní záplatu a vůz kvůli tomu napadne hacker nebo selže asistent, jde účet za škodu výhradně za ním.

Nová presumpce neviny

Největší revoluce se odehrává v rovině dokazování. Pro běžného člověka bylo dosud prakticky nemožné prokázat, že za nehodu mohl skrytý kód v řídicí jednotce. Nová legislativa tuhle nerovnováhu bourá. Soudy získají pravomoc nařídit automobilkám, aby předložily své interní záznamy, vývojářské protokoly a telemetrická data.

Pokud by se výrobce zdráhal tyto podklady vydat, nebo pokud dojde k evidentně nepřirozenému chování vozu, například k obávanému fantomovému brzdění na dálnici, začne platit právní presumpce viny. V takové chvíli to nebude řidič, kdo musí složitě dokazovat selhání elektroniky, ale automobilka, která bude muset obhájit, že její systémy fungovaly bezchybně. Evropská legislativa k tomu navíc ruší dosavadní spoluúčast za majetkové škody i jakékoli finanční stropy pro odškodnění.

Představa, že od prosincového data zavládne na silnicích idylka a výrobci budou bez řečí platit každé zaváhání, by však byla naivní. V praxi nás zřejmě čeká éra právních a znaleckých bitev.

Boj pomocí černé skříňky

Podle právních expertů německého autoklubu přinese prosincová změna zcela nové spory, ve kterých budou zásadně figurovat černé skříňky (EDR). Ty jsou povinné u nových vozů již od roku 2022.

Jakmile řidič prohlásí, že auto samočinně strhlo volant, právníci automobilky vytáhnou telemetrická data z těchto rekordérů – zachycující pět sekund před nehodou a pár milisekund po ní – spolu s záznamy z kamer sledování pozornosti. Mohou potom argumentovat, že řidič nedržel volant dostatečně pevně, na sekundu spustil oči z vozovky nebo ignoroval akustické varování na přístrojové desce.

Výrobci se budou chtít proti novým rizikům pojistit a náklady na komplexní pojištění odpovědnosti se pravděpodobně opět mírně promítne do konečné ceny nových automobilů. Stejně tak lze očekávat, že auta budou své řidiče sledovat ještě bedlivěji než dosud, aby měla automobilka v případě sporu v rukávu důkaz o případném pochybení člověka za volantem. I tak jde pro evropské a tedy i české spotřebitele o významně pozitivní milník.

Autor: Jan Faltýsek

Zdroje: ADAC, CMS Hasche Sigle, Deutscher Anwaltverein (DAV), Gleiss Lutz, Noerr, Produkthaftungsgesetz, Richtlinie (EU) 2024/2853, Verband der Automobilindustrie (VDA), Verordnung (EU) 2019/2144 (GSR II), auto.cz