Za volantem někdy dochází trpělivost překvapivě rychle. Člověk spěchá, provoz houstne a řidič před ním si nevšimne, že už může pokračovat v jízdě. Krátké zatroubení pak působí jako samozřejmý způsob, jak ho vrátit do reality. Podobně si někteří motoristé klaksonem vyřizují účty s těmi, kteří jim před chvílí nedali přednost nebo je donutili prudce zabrzdit.
Jenže mezi upozorněním na nebezpečí a hlasitým projevem nespokojenosti je podstatný rozdíl. To, že nám chování druhého člověka připadá bezohledné, ještě samo o sobě neznamená, že máme důvod troubit. Rozhodující je situace, ve které klakson používáme, a především to, čeho jím chceme dosáhnout.
Na zelenou se nerozjel. Stačí to jako důvod k zatroubení?
Česká pravidla pro používání výstražných znamení upravuje § 31 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu. Zvukové znamení spojuje s nutností odvrátit hrozící nebezpečí. Vedle toho připouští jeho použití mimo obec, pokud je nutné upozornit řidiče předjížděného vozidla. Samotná netrpělivost mezi zákonné důvody nepatří.
Právě na semaforech je rozdíl mezi běžným řidičským zvykem a účelem klaksonu dobře vidět. Zelená už několik sekund svítí, první auto se však nehýbe. Řidič za ním krátce zatroubí, protože nechce přijít o možnost projet křižovatkou. Takové jednání je z lidského hlediska snadno pochopitelné. Pouhé zdržení při rozjezdu ale zpravidla není hrozícím nebezpečím, které by bylo nutné odvracet zvukovou výstrahou.
Jiná situace nastane na parkovišti, když se k vašemu autu začne při couvání přibližovat vůz, jehož řidič vás zjevně přehlédl. Tam může včasné zatroubení pomoci zabránit střetu. Podobně může posloužit při nečekaném vstupu chodce do jízdní dráhy nebo ve chvíli, kdy vám jiné vozidlo začne nebezpečně vjíždět do cesty.
Rozdíl tedy nespočívá v tom, zda vás druhý účastník provozu obtěžuje. Podstatné je, zda ho potřebujete varovat před situací, která může skončit nehodou.
Nebezpečí pominulo, troubení pokračuje
Zvláštní kategorií jsou dlouhé zvukové projevy, kterými řidiči dodatečně hodnotí cizí chyby. Někdo vás při změně pruhu přehlédne, vy přibrzdíte a kolizi zabráníte. Vzápětí ale na několik sekund stisknete klakson, aby si dotyčný uvědomil, co provedl.
V takovém okamžiku už může jít spíše o výčitku než o varování. Jestliže je situace vyřešená a žádné další nebezpečí nehrozí, dlouhé troubení už nemá co odvracet. Skutečnost, že druhý řidič předtím udělal chybu, automaticky neospravedlňuje všechno, co následuje.
Zákon navíc omezuje i délku výstrahy: používat se smí pouze po nezbytně nutnou dobu. Oprávněné zatroubení na začátku krizové situace proto neznamená, že lze klakson držet i poté, co riziko zmizelo.
V praxi tak může několik sekund rozhodovat o tom, zda klakson ještě plní svou bezpečnostní funkci, nebo už pouze doprovází řidičův vztek. Krátké varování před hrozícím střetem a následné hlasité „školení“ druhého motoristy nejsou totéž.
Prudké zabrzdění není automatická omluvenka
Složitější bývají situace, ve kterých se řidič skutečně lekne. Vůz před ním náhle zpomalí, on musí výrazně sešlápnout brzdu a současně zatroubí. Ze svého pohledu může být přesvědčený, že reagoval na nebezpečí. Samotný pocit překvapení však ještě nevysvětluje, proč bylo zvukové upozornění potřebné.
Při posuzování takového případu záleží na konkrétních okolnostech. Je rozdíl mezi varováním před bezprostředně hrozící srážkou a podrážděnou reakcí na brzdění, které už bezpečně zvládáme. Zároveň nelze tvrdit, že pokud se podařilo zastavit bez nehody, muselo být každé předchozí zatroubení zbytečné. Výstraha se hodnotí podle situace v okamžiku použití, nikoli jen podle toho, jak vše nakonec dopadlo.
Řidič má přitom povinnost přizpůsobovat rychlost podmínkám a udržovat za vozidlem před sebou takový odstup, aby dokázal reagovat i na jeho náhlé zpomalení či zastavení. Klakson tyto povinnosti nenahrazuje a sám o sobě nevyřeší příliš malou vzdálenost mezi auty.
Pokud tedy někdo jede těsně za nárazníkem druhého vozu a každé jeho přibrzdění komentuje troubením, problém nemusí být v autě vpředu. Mnohem užitečnější reakcí je vytvořit si dostatečný prostor a soustředit se na provoz.
Při předjíždění existuje výjimka
Mimo obec zákon připouští zvukové upozornění řidiče předjížděného vozidla, je-li takové upozornění nutné. Nejde však o povinný úkon, který by měl doprovázet každé vybočení do protisměru. Řidiči tedy nemusí před každým předjížděním automaticky troubit.
Představit si lze například situaci, kdy máte důvodné obavy, že o vás druhý motorista neví. Nacházíte se vedle jeho auta, případně v prostoru, který špatně pokrývají zpětná zrcátka, a jeho pohyb naznačuje, že by mohl začít vybočovat. Krátká výstraha mu může pomoci uvědomit si vaši přítomnost.
Pokud už přitom bezprostředně hrozí střet, uplatňuje se zároveň obecný účel klaksonu: upozornit na nebezpečí a pomoci mu zabránit. Ani při předjíždění ale zvukové znamení řidiči nezajišťuje přednost a nedává mu právo pokračovat v manévru za každou cenu.
Bliknutí světly má také své hranice
Upozornění nemusí být vždy zvukové. Česká úprava umožňuje místo klaksonu použít krátké přerušované rozsvícení dálkového světla nebo přepínání mezi potkávacími a dálkovými světly. Při upozorňování řidiče předjížděného vozidla lze světelnou výstrahu využít také v obci. I pro ni platí omezení na nezbytně nutnou dobu.
Ani světelná houkačka však není univerzálním prostředkem k prosazování vlastní vůle. Opakované agresivní problikávání ve chvíli, kdy chcete někoho přimět k rychlejší jízdě nebo k okamžitému uvolnění prostoru, nelze automaticky vydávat za bezpečnostní upozornění.
Smysl výstrahy zůstává stejný bez ohledu na to, zda ji ostatní slyší, nebo vidí. Má předat důležitou informaci v konkrétní dopravní situaci, nikoli sloužit jako prostředek nátlaku.
Za zbytečné troubení může přijít pokuta
Neoprávněné použití klaksonu může v Česku spadat pod přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Za běžné porušení těchto pravidel lze příkazem na místě uložit pokutu až 1 500 Kč. Ve správním řízení je stanoveno rozmezí od 2 000 do 5 000 Kč. Zákon u této kategorie přestupků připouští také vyřízení domluvou. Stejný právní rámec se může uplatnit i při neoprávněném použití světelného výstražného znamení.
Neznamená to tedy, že každé nevhodné zatroubení automaticky skončí nejvyšší možnou pokutou. Záleží na okolnostech konkrétního případu. Řidič by ale neměl počítat s tím, že klakson představuje beztrestný způsob, jak dát ostatním najevo svou nespokojenost.
Důvod pro zdrženlivost navíc nespočívá pouze v penězích. Nečekaný hlasitý zvuk může druhého člověka vylekat a vyvolat reakci, se kterou nikdo nepočítal. Cyklista může zavrávorat, chodec znejistět a řidič před vámi prudce zabrzdit nebo strhnout volant. Z původně nepříjemné, ale zvládnutelné situace tak může vzniknout skutečný problém.
Klakson má v autě důležité místo a v kritickém okamžiku může zabránit nehodě. Nejlépe však funguje tehdy, když ostatním sděluje jasné varování. Před jeho použitím proto stojí za to rozlišit, zda právě potřebujeme někoho ochránit před nebezpečím, nebo mu pouze hlasitě oznámit, že nám došla trpělivost.
Autor: Vojtěch Koval
Zdroj: ÚAMK, Policie ČR, Sbírka zákonů ČR, autojournal.cz
Foto: Shutterstock
1227