1227
Zvuk obvykle souvisí s tím, že se po otevření nádrže vyrovnává tlak mezi jejím vnitřkem a okolním prostředím.
To však zároveň vyvolává logickou otázku. Proč vlastně v nádrži nějaký tlakový rozdíl vzniká a co přesně se při otevření děje. Odpověď souvisí s konstrukcí moderních palivových systémů, které už dávno nejsou tak jednoduché jako kdysi.
Důvodem je ekologie i bezpečnost
V minulosti se benzinové výpary neřešily zdaleka tak důsledně jako dnes. Moderní automobily ale musí splňovat přísnější ekologické i bezpečnostní požadavky, a proto jsou palivové soustavy navrženy tak, aby výpary z benzinu neunikaly volně do ovzduší. Nejde přitom jen o ochranu životního prostředí. Omezení úniku par má význam také z hlediska bezpečnosti a částečně i hospodárnosti, protože i odpařený benzin je stále palivo.
Právě z toho důvodu jsou dnešní nádrže součástí uzavřenějšího systému, který pracuje s výpary řízeně. Místo toho, aby unikaly ven, zachytávají se a později se znovu využijí při chodu motoru.
Co má v autě na starosti systém EVAP
Důležitou součástí moderní palivové soustavy je systém EVAP, tedy zařízení pro zachycování palivových výparů. V něm hrají důležitou roli separátor a adsorbér.
Separátor pomáhá oddělovat kapalnou složku od pěny a par, které v systému vznikají. Adsorbér pak zachycuje benzinové výpary pomocí aktivního uhlí. Díky tomu se výpary nešíří do okolí, ale zůstávají uvnitř systému do chvíle, kdy je lze znovu poslat do motoru a spálit.
Princip není sám o sobě nijak složitý. Systém tvoří nádoba s aktivním uhlím, ventil a několik propojení v podobě hadic a dalších prvků. Výsledek je ale velmi důležitý, protože omezuje emise a zároveň pomáhá udržet správné poměry v palivové soustavě.
Co se děje při jízdě a po vypnutí motoru
Když motor běží, systém umožňuje, aby zachycené benzinové výpary směřovaly do sání a následně do spalovacího prostoru. Tam se spolu se směsí spálí. U atmosférických motorů v tom pomáhá podtlak v sacím potrubí, u přeplňovaných jednotek se řešení může lišit podle konstrukce motoru.
Po vypnutí motoru ale proces nekončí. Benzin v nádrži se dál odpařuje, a to zvlášť výrazně v teplém počasí. Výpary pak putují do adsorbéru, kde je aktivní uhlí dočasně zachytí. Jakmile se motor znovu rozběhne, systém je postupně odvede do sání, aby se spálily. Právě tím vzniká uzavřený koloběh, který omezuje ztráty paliva i únik škodlivin.
Odkud se bere syčení po otevření víčka
Syčení po odšroubování uzávěru vzniká ve chvíli, kdy se tlak uvnitř nádrže začne vyrovnávat s tlakem okolního vzduchu. Není přitom rozhodující jen to, zda tlak stoupal nebo klesal. Podstatné je, že mezi vnitřkem nádrže a okolím vznikl rozdíl, který se po otevření rychle srovná.
Samo o sobě tedy nemusí jít o závadu. Mírné syčení může být zcela běžným projevem fungování uzavřeného palivového systému. Pokud je ale zvuk příliš výrazný, opakuje se často nebo je doprovázen dalšími potížemi, je vhodné zbystřit.
Kdy už může jít o problém
Podezřelá bývá hlavně situace, kdy auto dlouho jede bez zastávky a palivo z nádrže ubývá rychleji než při běžném provozu. Typickým příkladem je delší dálniční trasa. Pokud některá část systému nefunguje správně, například ventil adsorbéru, může se v nádrži vytvářet výraznější tlakový rozdíl. Po otevření víčka se pak ozve silnější syčení.
V horším případě se může objevit i slyšitelné lupnutí, kdy se stěny nádrže po uvolnění tlaku vracejí do původního tvaru. Takový projev už rozhodně není dobré přehlížet, protože může znamenat, že systém odvětrávání a zachycování par nepracuje správně.
Občas se také mluví o tom, že při výrazném přetlaku může uzávěr nádrže po otevření prudce odskočit. Není to běžné, ale zcela vyloučené to není. Muselo by však dojít i k selhání nouzové regulace tlaku.
Jak se porucha může projevit v praxi
Některá auta dokážou problém rozpoznat sama. Mají totiž snímače tlaku v nádrži nebo samostatné varování, které upozorní na závadu v systému zachycování výparů. U některých vozů se ale kontrolka může rozsvítit i tehdy, když není správně dotažené víčko nádrže.
Vedle toho se mohou objevit i další příznaky. Patří mezi ně nepravidelný chod motoru na volnoběh, horší startování nebo zápach benzinu uvnitř vozu. Právě u zápachu je ale potřeba opatrnost při hodnocení, protože často nemusí souviset přímo s adsorbérem. Příčinou může být také opotřebené těsnění čerpadla nebo jiný problém v palivové soustavě.
Co dělat, když se závada potvrdí
Nejrozumnějším řešením je nechat auto zkontrolovat v servisu. Pokusy o domácí improvizaci, například o primitivní odvětrání nádrže neodborným zásahem, nejsou dobrý nápad. Takový postup může zhoršit bezpečnost, poškodit vůz a vytvořit další problémy.
Pokud není možné opravu řešit okamžitě, je lepší s autem zacházet opatrně a problém zbytečně neignorovat. Samotný adsorbér navíc obvykle nepatří mezi extrémně drahé díly a jeho výměna bývá rozumnější než riskovat následky zanedbané závady.
Shrnutí na závěr
Syčení po otevření palivové nádrže nemusí znamenat nic neobvyklého. Ve většině případů jde jen o vyrovnání tlaku, které souvisí s fungováním uzavřeného palivového systému. Pokud je však zvuk výrazný, opakuje se pravidelně nebo ho doprovázejí další potíže, například kolísání volnoběhu, horší starty nebo zápach benzinu, je na místě nechat vůz prověřit.
Moderní palivová soustava je navržena tak, aby byla šetrnější k okolí, bezpečnější a zároveň účinnější. Právě proto se vyplatí nepodceňovat ani zdánlivou drobnost, jakou je syčení po otevření víčka nádrže.
Autor: Vojtěch Koval, Foto: Shutterstock. Zdroj: ADAC