1227
Kdo jezdí na LPG, jistě si v posledních dnech všiml rapidního zdražování tohoto paliva. Jeho cena už není oproti benzinu či naftě zhruba poloviční, jako tomu bylo většinou dosud, nýbrž se blíží dvěma třetinám, a to zatímco ceny benzinu a nafty drobně klesají.
Podle webu myLPG.eu byla na konci prosince průměrná cena benzinu 33,23 Kč/l, nafty 32,75 Kč/l a LPG 16,49 Kč/l. V současnosti, o měsíc později, je to 32,75 Kč/l u benzinu a 32,26 Kč/l u nafty, ale LPG stojí průměrně 18,92 Kč/l. Jak je to možné?
Od ledna 2026 totiž vstoupila v platnost novela zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Ta implementuje evropskou směrnici RED III (Renewable Energy Directive III), která souvisí s Green Dealem. Česko podle ní musí snížit emisní intenzitu paliv o 13,8 % nebo zajistit 29% podíl obnovitelných zdrojů v dopravě a celá Unie se jí zavázala, že zvýší podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě veškeré energie EU na 42,5 % (potenciálně až na 45 %, kdyby všechno šlo lépe, než se očekává) do roku 2030.
Reálně nižší, papírově stejné
V rámci snižování emisí CO2, o které jde v tomto případě u automobilové dopravy především, by tedy LPG mělo být protežováno, jelikož stejně jako u CNG a LNG jsou ve srovnání s benzinem či naftou jeho emise CO2 reálně nižší. Jenže jsou to fosilní paliva a ta mají od ledna 2026 jednotnou referenční hodnotu emisí.
Co to znamená? LPG je nyní posuzováno stejně jako benzín či nafta, přestože jeho skutečná emisní stopa je nižší. „Papírově produkuje spalování LPG navzdory fyzikální realitě stejné emise CO2 jako benzin,“ říká Ivan Indráček, předseda České asociace LPG.
Dodavatelé motorových paliv mají povinnost zajistit, aby jejich celková dodávka měla o určité procento nižší emisní zátěž než čistě fosilní paliva. „Reálně emitují plynná paliva – LPG i zemní plyn – ve srovnání s benzínem asi o 20 % méně emisí CO2. To znamená, že dodavatelé LPG dosud nejen plnili tuto povinnost, ale ještě ji výrazně překračovali. Dosahovali tak ‚nadúspor‘ emisí, které mohli prodávat ostatním distributorům a tím snižovat cenu pro koncové zákazníky,“ vysvětluje dále Indráček.
Tato změna logicky má vliv na cenotvorbu, a to hned dvakrát. „Dodavatelé od Nového roku jednak nevytvářejí zisk z prodeje emisních úspor a současně musí do ceny promítnout přirážku za zajištění emisní úspory z jiných zdrojů,“ pokračuje Indráček, a zdroje rovnou navrhuje: „Možností, jak zajistit požadované emisní úspory, jsou například dodávky bio LPG na trh nebo nákup úspor od dodavatelů HVO či biometanu.“
Pomůže HVO i biometan
Právě HVO (hydrogenovaný rostlinný olej) coby náhrada klasické ropné motorové nafty, ovšem vyrobená z obnovitelných zdrojů, jako jsou použité rostlinné oleje, vypadá slibně. Jenže má svá úskalí. „Výrobní kapacity v Evropě jsou zatím velmi omezené, dnes ho vyrábějí jen tři rafinerie, takže postupem času hrozí jeho nedostatek a kvůli tomu i vysoká cena,“ uvedl v minulosti Filip Dostál ze společnosti GasNet pro web Transport-Logistika.
Připomíná také důležitost biometanu, z nějž je možné vyrábět bioCNG a bioLNG a spalovat je v patřičně uzpůsobených osobních i nákladních vozidlech. Právě v biometanu má podle něj Česko potenciál, neboť máme velké množství bioplynových stanic, které je možné upravit na výrobu biometanu. Ten bude velmi důležitý i dále do budoucna jako náhrada přinejmenším části zemního plynu, kterého se u nás ročně spotřebuje okolo 78 terawatthodin, tedy zhruba 7,39 milionu metrů krychlových.
Autor: Marek Bednář
zdroj: Česká asociace LPG, Transport-Logistika , auto.cz
foto, video: Auto.cz, Svět motorů