1227
Pravda je někde mezi. Tento systém má své výhody i nevýhody a hodně záleží na tom, v jakém autě je použitý a kde s ním nejčastěji jezdíte.
Jak systém start stop funguje
Princip je poměrně jednoduchý. Když vůz zastaví a řídicí elektronika vyhodnotí, že motor v tu chvíli nemusí běžet, automaticky ho vypne. Nejčastěji k tomu dochází při čekání na semaforu nebo v hustém městském provozu. Jakmile chce řidič znovu vyrazit, motor se znovu nastartuje.
Celý proces ale není tak prostý, jak se může zdát. Auto musí před vypnutím motoru zkontrolovat několik podmínek. Sleduje se například teplota motoru, stav nabití baterie, aktuální zatížení elektrické soustavy, využívání klimatizace nebo třeba zapnuté vyhřívání čelního skla. Teprve když systém vyhodnotí, že je vše v pořádku, motor vypne.
V čem se liší auta se start stopem
Vůz vybavený tímto systémem není z technického hlediska úplně stejný jako auto bez něj. Výrobci musí počítat s tím, že motor bude startovat výrazně častěji, a tomu přizpůsobují některé důležité části. Především jde o odolnější startér a speciální akumulátor, který je stavěný na opakované cykly vypínání a spouštění motoru.
Právě to je důvod, proč nelze celý problém zjednodušit na tvrzení, že časté startování musí zákonitě všechno rychle zničit. Automobily se start stopem jsou na takový provoz od začátku připravené.
Kde dává největší smysl
Největší přínos má start stop ve městě. Pokud pravidelně popojíždíte v kolonách, čekáte na semaforech a trávíte hodně času v hustém provozu, může systém skutečně pomoci snížit spotřebu. Naopak při jízdě mimo město nebo na delších trasách po okreskách a dálnicích bývá jeho efekt minimální, protože tam auto stojí jen zřídka.
Důležité je také to, že samotné nastartování motoru spotřebuje více paliva než krátký okamžik volnoběhu. Smysl tedy nedává vypínat motor při každém zastavení na jednu či dvě sekundy. Podle známého technického rozboru z kanálu Engineering Explained se úspora začíná projevovat přibližně po sedmi sekundách stání. Pokud tedy auto stojí déle, systém už může přinášet reálný benefit.
Kolik může opravdu ušetřit
V běžném městském provozu se uvádí, že start stop může snížit spotřebu zhruba o čtyři až devět procent. V praxi to samozřejmě závisí na stylu jízdy, konkrétním autě i na tom, jak často skutečně zastavujete.
Když si vezmeme řidiče, který se pohybuje hlavně po městě, ročně najede asi sedm tisíc kilometrů a v běžném provozu jezdí se spotřebou kolem sedmi litrů na sto kilometrů, může při aktivním systému ušetřit zhruba několik desítek litrů paliva ročně. Při ceně benzinu kolem 1,60 eura za litr to může znamenat přibližně několik desítek eur za rok. Není to částka, která by změnila rodinný rozpočet, ale úplně zanedbatelná také není.
Proč řadě řidičů vadí
Hodně lidí má ke start stopu odpor už jen kvůli pocitu za volantem. Neustálé vypínání a opětovné spouštění motoru jim připadá nepříjemné, rušivé nebo jednoduše otravné. V některých autech navíc systém pracuje velmi jemně a skoro si ho nevšimnete, zatímco jinde je každý restart motoru znát výrazněji.
Vedle subjektivního dojmu se objevují i technické obavy. Řidiči se často bojí hlavně vyššího opotřebení startéru a samotného motoru. U startéru je situace poměrně jasná. V autech se start stopem bývá výrazně odolnější než v běžných vozech a výrobci s vyšším počtem startů počítají už při konstrukci.
Trpí kvůli tomu motor
Tady je odpověď o něco složitější. Každý start samozřejmě představuje určitou zátěž a některé součásti se při něm namáhají. Týká se to například řemenů a dalších prvků, které musí snášet opakované rozběhy. Na druhou stranu nejde o zatížení, které by bylo samo o sobě extrémní. V mnoha případech se podobná zátěž objeví i při ostřejší akceleraci.
Častou obavou bývá také mazání motoru. Někteří lidé se domnívají, že při každém vypnutí steče olej zpět do vany a motor pak při dalším startu běží nasucho. Moderní motory jsou ale konstruovány tak, aby k něčemu takovému v běžném provozu nedocházelo v takové míře, která by znamenala zásadní problém.
Kde může být méně vhodný
Ne ve všech autech působí start stop stejně přesvědčivě. Méně příjemný bývá zejména u menších dieselových motorů, kde se při opětovném startu mohou více projevovat vibrace a hrubší chod. Právě tam bývá zásah systému znatelnější a řidiči ho častěji vypínají.
U moderních benzinových aut nebo hybridů bývá naopak fungování často kultivovanější a méně rušivé. I proto se názory na tento systém tolik liší. Hodně záleží na konkrétním modelu a na kvalitě jeho naladění.
Vyplatí se ho používat
Start stop nevznikl proto, aby ničil auta. Jeho cílem bylo omezit zbytečnou spotřebu při stání a zároveň pomoci výrobcům plnit přísnější emisní požadavky. Sám o sobě motor ani startér přímo neničí, i když je pravda, že určité součásti kvůli častějšímu startování opotřebovává o něco rychleji. Nelze ale mluvit o tom, že by šlo o vyloženě škodlivý systém.
Ve městě může dávat dobrý smysl a přinést alespoň menší úsporu. Mimo město bývá jeho přínos téměř nulový. Nakonec tak často rozhoduje hlavně to, jak vám jeho fungování vyhovuje v každodenním provozu. Pro někoho je to užitečný pomocník, pro jiného věc, kterou po každém nastartování automaticky vypne.
Autor: Vojtch Koval
Zdroj: ADAC, Auto Profi, ÚAMK, autojournal.cz
Foto: Shutterstock