1227
Moderní automobil už dávno není pouze mechanickým strojem. Elektronika hlídá jeho okolí, upravuje rychlost, sleduje jízdní pruhy, rozpoznává dopravní značky a v případě nebezpečí může sama začít brzdit. Na papíře jde o působivý seznam funkcí, které mají snížit riziko nehody a ulehčit řidiči práci.
Skutečnost za volantem však bývá složitější. Zatímco některé prvky výbavy si motoristé rychle oblíbili, jiné po každém nastartování automaticky vypínají. Nechtějí totiž, aby jim automobil příliš důrazně mluvil do řízení.
Největší úspěch mají překvapivě jednoduché funkce
Britská dealerská skupina Dick Lovett si u společnosti Censuswide objednala průzkum, kterého se zúčastnilo 1 350 řidičů ze Spojeného království. Výsledky ukázaly, že motoristé neodmítají technologie jako takové. Rozhodující je především to, zda jim daná funkce přináší jasnou a okamžitou výhodu.
Největší oblibě se těší Bluetooth. Za důležitou součást výbavy jej označilo 58,3 procenta respondentů. Bezdrátové spojení telefonu s automobilem umožňuje telefonovat, poslouchat hudbu a používat služby Apple CarPlay nebo Android Auto, aniž by řidič musel během jízdy držet mobil v ruce.
Druhou nejžádanější funkcí je couvací kamera. Pravidelně ji využívá 45,7 procenta dotázaných. Vestavěnou navigaci používá 44,5 procenta řidičů a vyhřívané čelní sklo oceňuje 41 procent účastníků průzkumu.
Právě tyto výsledky dobře ukazují, co motoristé od techniky očekávají. Couvací kamera usnadní parkování, navigace pomůže najít cestu a vyhřívané sklo zkrátí zimní přípravu automobilu. Každá z těchto funkcí řeší konkrétní problém, její ovládání je srozumitelné a řidiče při jízdě nijak neomezuje.
Vyhřívaná sedadla porazila řadu vyspělejších systémů
Mezi oblíbené prvky patří také vyhřívaná sedadla a bezdrátové nabíjení telefonu. Obě funkce pravidelně používá 31,9 procenta dotázaných. Systém sledování mrtvého úhlu si našel cestu k 29,4 procenta řidičů, zatímco 360stupňové kamery využívá 27,8 procenta respondentů. Jízdní režimy Eco, Comfort a Sport pravidelně přepíná 27,3 procenta dotázaných.
Zájem o jízdní režimy se mění také podle věku. Ve skupině řidičů od 25 do 34 let je používá 38,3 procenta respondentů. Mladší motoristé tedy zřejmě častěji využívají možnost přizpůsobit reakce vozu aktuální situaci nebo vlastní náladě.
Adaptivní tempomat odmítá každý čtvrtý řidič
Zcela jiný obrázek se objevil u systémů, které aktivně zasahují do způsobu jízdy. Nejhůře v průzkumu dopadl adaptivní tempomat. Přestože ho mají ve svém autě, 25,9 procenta řidičů jej záměrně nepoužívá. Dalších sedm procent přiznalo, že ani neví, jak tato funkce pracuje.
Problematické je rovněž automatické nouzové brzdění. Používat jej nechce 21,3 procenta respondentů. Asistenta pro udržování automobilu v jízdním pruhu odmítá téměř 18 procent dotázaných a hlasového asistenta nepoužívá 17,8 procenta řidičů.
Jedním z důvodů může být samotné chování těchto systémů. Pokud elektronika zasáhne ve správný okamžik, dokáže zabránit nehodě nebo alespoň zmírnit její následky. Jestliže ale reaguje zbytečně často, může řidiče překvapit a odvádět jeho pozornost.
Elektronika někdy nerozumí úmyslu řidiče
Typickým příkladem je asistent pro udržování v jízdním pruhu. Řidič může chtít objet výtluk, překážku nebo cyklistu pohybujícího se u krajnice. Automobil však změnu směru vyhodnotí jako neúmyslné opuštění pruhu a začne zasahovat do řízení.
Motorista se následně musí přetahovat s volantem, přestože přesně ví, proč zvolenou stopu mění. Technologie, která měla zvýšit bezpečnost, se v takové situaci promění v rušivý prvek.
Právě zde vzniká rozdíl mezi představou konstruktérů a zkušeností běžného řidiče. Automobilka může zásah elektroniky považovat za správnou pomoc, zatímco člověk za volantem jej vnímá jako nečekané a zbytečně agresivní omezení.
Jestliže se podobné situace opakují, řidič si rychle vytvoří nový návyk. Po nastartování nehledá nastavení sedadla ani klimatizace, ale tlačítko, kterým dotěrného asistenta deaktivuje.
Někteří výrobci už na tuto kritiku reagují. Ve svých automobilech nabízejí personalizované profily, v nichž lze chování jednotlivých asistentů upravit. Řidič si tak může zvolit, které systémy chce používat a jak důrazně smějí zasahovat.
Evropský asistent rychlosti by pořadím zřejmě zamíchal
Ve výsledcích britského průzkumu chybí jeden systém, který důvěrně znají majitelé nových automobilů v Evropské unii. Jde o inteligentního asistenta rychlosti označovaného zkratkou ISA.
Tato technologie rozpoznává platné rychlostní omezení a upozorňuje řidiče, pokud jej překročí. V Evropské unii patří od 7. července 2024 mezi povinnou výbavu nových automobilů.
Spojené království však používá vlastní pravidla pro schvalování vozidel. Britská vláda povinné zavedení některých bezpečnostních systémů, mezi něž patří také ISA, teprve připravuje. Proto se tamní řidiči s touto funkcí zatím nesetkávají ve stejné míře jako motoristé v členských státech Evropské unie.
Pokud by britská auta musela řidiče povinně upozorňovat na překročení rychlosti, mohl by inteligentní asistent v žebříčku neoblíbených funkcí obsadit jednu z předních příček. Teoreticky by mohl předstihnout i adaptivní tempomat.
Drahá výbava ještě nezaručuje pravidelné používání
Zajímavé výsledky přinesla také část průzkumu zaměřená na luxusní technologie. Automobilky je často používají jako důležitý prodejní argument, mnoho řidičů je však ve svých vozech vůbec nemá.
Masážní sedadla chybějí v 67,3 procenta automobilů účastníků průzkumu. Dálkové startování pomocí mobilní aplikace nemá 62 procent respondentů a projekční displej s rozšířenou realitou se nenachází v 60,5 procenta jejich vozidel.
Možnost nastavovat klimatizaci nebo teplotu prostřednictvím chytrého telefonu postrádá 57,3 procenta automobilů. Vyhřívaný volant není součástí výbavy u 55,2 procenta vozů.
Samotná přítomnost drahé technologie navíc neznamená, že ji bude majitel pravidelně využívat. Z řidičů, kteří mají masážní sedadla, je často zapíná pouze 22 procent. Projekční displej s rozšířenou realitou pravidelně používá 22,4 procenta jeho majitelů a dálkové startování prostřednictvím aplikace využívá 24,5 procenta uživatelů.
Zákazník musí poznat, za co si připlácí
Automobilový expert Alex Lee ze společnosti Dick Lovett upozornil, že prémiové technologie často pomáhají výrobcům zatraktivnit nové modely. Řada těchto prvků však vyžaduje příplatek a zákazník následně řeší, zda jejich skutečný přínos odpovídá vynaloženým penězům.
Výsledky průzkumu proto nepředstavují odmítnutí moderních automobilových technologií. Naopak ukazují, že řidiči dokážou užitečnou výbavu ocenit. Musí však přesně vědět, k čemu slouží a jak jim usnadní každodenní používání auta.
Bluetooth, couvací kamera nebo vyhřívané čelní sklo nejsou na první pohled tak působivé jako rozšířená realita nebo složité asistenční systémy. V běžném životě ale motoristům pomáhají častěji a nezasahují jim do rozhodování.
Automobilkám tedy nestačí přidávat další kamery, senzory a elektronické pomocníky. Každý systém musí fungovat předvídatelně, řidič mu musí rozumět a měl by mít možnost upravit jeho chování podle vlastních potřeb. Jinak se může i drahá a technicky vyspělá funkce zařadit mezi první věci, které motorista po nastartování vypne.
Autor: Vojtěch Koval
Zdroj: Dick Lovett, ADAC
Foto: VW, autojournal.cz