Během roku dojde v Česku k desítkám tisíc srážek se zvěří; za poslední zimní půlrok, tedy za období od října 2025 do března 2026 včetně, jich bylo přes 18 tisíc. Sleduje je Srna Index, který dvakrát do roka sestavuje Generali Česká pojišťovna.
Nyní se však od statistiky přesunula k činům, které mají za cíl počet srážek se zvěří snížit. Na tuctu nejrizikovějších lokalit nechala nainstalovat pachové ohradníky. Rok je bude udržovat a bude sledovat, jestli byly efektivní ve snížení počtu srážek se zvěří.
„Kromě záchrany desítek kusů zvěře a úspory stovek tisíc korun na škodách na vozidlech nám jde hlavně o to, abychom během následujícího roku změřili účinnost tohoto preventivního opatření proti kontrolní skupině. Zajímá nás, o kolik instalace redukuje počet střetů se zvěří,“ říká Vít Hochmal, senior manažer cenování a analýz neživotního pojištění v Generali České pojišťovně.
Mapa ukáže, kde jsou ohradníky instalované. Jak ale fungují? Divoká zvěř se orientuje v přírodě zejména pomocí pachových stop a pokud odněkud cítí něco, co si spojí s hrozbou, nepřibližuje se. „Silný nebo neznámý pach působí na zvěř rušivě. Pokud vycítí možnou přítomnost predátora nebo člověka, danému místu se raději vyhne,“ vysvětluje Barbora Horáková ze společnosti Ekoplant, která pachové ohradníky vyrábí.
„Pachové ohradníky nejsou dokonalé, ale z dostupných možností patří k těm nejefektivnějším. Zejména v nepřehledných úsecích, kde je třeba snížit pohyb zvěře v blízkosti silnice a kde má řidič současně málo času zareagovat,“ vysvětluje Michal Bíl, expert na srážky se zvěří z Centra dopravního výzkumu. Podle dosud provedených testů umí pachové ohradníky snížit počet střetů se zvěří až o polovinu.
Blíží se doba, kdy je zvěř na silnicích nejaktivnější – přelom července a srpna. Další doby vysoké aktivity jsou v říjnu a listopadu. Jak budou pachové ohradníky efektivní, a zda třeba nevytvoří nová místa častějších srážek se zvěří o kus dál, se dozvíme za rok.
Autor: Marek Bednář
Zdroj: Generali Česká POjišťovna, auto.cz
1227