Srážek se zvěří přibylo. Statistiky jsou totiž přesnější

Každý půlrok zveřejňovaný Srna Index, za nímž stojí Generali Česká pojišťovna, postupně zpřesňuje své zdroje dat, aby přinesl co nejlepší obrázek bezpečnosti na českých silnicích ve vztahu ke zvěři. Za poslední půlrok, tedy za období od října 2025 do března 2026 včetně, je i z tohoto důvodu počet v této statistice zaznamenaných incidentů rekordní.

Za uvedenou dobu došlo k 18.112 srážkám ke zvěří. Tvůrci Srna Indexu to zjistili jak z policejních statistik, tak i ze statistik oznámení na tísňovou linku 158. „Srna Index eviduje sraženou zvěř systematicky od roku 2019, takto vysoké hodnoty však zaznamenáváme poprvé. Období od října do března vykázalo rekordní počty střetů, což je dáno především upravenou metodikou sběru a dostupností nového zdroje dat,“ upozorňuje prof. RNDr. Michal Bíl, PhD., odborník na střety se zvěří z Centra dopravního výzkumu.

„V souhrnu jde o vůbec nejkomplexnější informace k této problematice. Velmi věrně zachycují situaci na českých silnicích, kde ročně dochází prokazatelně k více než 30 tisícům nehod se zvěří,“ vysvětluje dále Bíl.

Ze zmíněných více než 18 tisíc srážek šlo ve 12.858 případech o srnčí zvěř (81,2 %), v 755 případech o prase či divočáka a v 712 případech o zajíce. Následují ptáci (ve 263 případech), jeleni a laně (109), lišky (101), ovce a kozy (100) a daňci (71). Kuriozitou jsou jezevci (32) a desítku uzavírají psi (26). Sražen byl také jeden vlk.

Největší riziko srážky je ve Zlínském kraji (připadla tu jedna srážka na 2,4 km silniční sítě), nejmenší naopak v Praze (jedna srážka na 7,1 km sítě) a v Olomouckém kraji (jedna srážka na 4,5 km sítě). Přesně na průměru 3,1 km na srážku je Středočeský kraj.

Novinkou jsou v Srna Indexu nejhorší dny a nejhorší hodiny. Statisticky špičkové je pondělí mezi 16. a 17. hodinou, kdy došlo k nejvíce srážkám – 366. Problematické jsou také pátky mezi 17. a 18. hodinou, dále čtvrtky a pátky mezi 16. a 17. hodinou. Zajímavostí je, že o víkendech klesá počet střetů v ranních hodinách, a to z důvodu nižší dopravy v porovnání se všedními dny. Konkrétní hodiny jsou dané tím, že zvěř je nejaktivnější kolem soumraku a úsvitu – a v zimním půlroce se dříve stmívá.

Náklady na pojistné události, kde figuruje sražená zvěř, se přitom stále průběžně zvyšují. Do cenových kalkulací oprav vozidel se promítá nárůst ceny práce v autoservisech a spolu s ní také zvyšující se ceny materiálu a náhradních dílů. „Majitelky a majitelé vozidel přitom následky po srážce se zvěří řeší z 55 % z havarijního pojištění a ze 45 % z připojištění střetu se zvěří,“ poukazuje na praxi Patrik Nauš z Generali České pojišťovny. Připojištění střetu se zvěří je přitom jedno z nejoblíbenějších připojištění vůbec s roční cenou 1100 korun a pojistným krytím 100.000 korun.

Co dělat po srážce se zvěří?

Při srážce se zvěří se postupuje stejně jako při každé jiné nehodě. Zapněte výstražné dvojblinkry a 50 metrů za vůz (100 m na dálnici) – nebo tam, kde to má smysl, např. před horizont – postavte výstražný trojúhelník. Pak následuje volání záchranné službě, došlo-li ke zranění osob, a policii. Ta vyrozumí správce příslušné honitby, který přijede a o zvěř se postará.

Je-li to možné, přesuňte se (se všemi, kdo jeli v autě) za svodidla či co nejdéle od vozovky, pochopitelně ve výstražných vestách, a zavolejte svou pojišťovnu, příp. linku pomoci řidičům 1224, je-li nutný odtah nepojízdného vozidla.

Zraněnou zvěř ze silnice sami neodklízejte, protože může způsobit zranění ona vám, není-li mrtvá. Navíc se zbytečně vystavujete vysokému riziku od ostatních účastníků provozu. V žádném případě není možné si sraženou zvěř ponechat, právo manipulace mají myslivci a ponechání si zvířete by z pohledu zákona mohlo být hodnoceno jako pytláctví.  

Autor: Marek Bednář

Zdroj: auto.cz