Stěrače vás v tomto období mohou pěkně potrápit! Oprava přitom mnohdy stojí pár korun

Současné deštivé období klade zvýšené nároky na systémy zajišťující řidiči dobrý výhled. Sem patří mimo jiné stěrače.

Sice se o nich moc nemluví, avšak bez nich bychom si jízdu autem velice ztížili. Moderním aerodynamickým autům, která mají často velmi rozměrné čelní sklo, zároveň výrazně skloněné, stačí „pár kapek“ k nepříjemnému omezení výhledu řidiče. Právě to kdysi vedlo k uplatnění elektricky poháněných stěračů. Do té doby stačilo řidiči mechanické ovládání. Prostě jednou za čas okno setřel a bylo to.

Šmouhy a hluk

Stěrače moderních aut jsou sice velmi spolehlivé, vysoce účinné a efektivně pracující, jenže i tady se může motorista setkat s některými závadami. Sem patří jak ty běžné dané opotřebením, tak také ty méně časté, související s pohonem stěračů.

Zdaleka nejčastější závadou jsou ztvrdlé, zdeformované nebo opotřebené břity stírátek. Břity jsou ta část, která tře o sklo, stírátka jsou to, co břity drží. Pak jsou ještě ramínka, což je propojovací člen mezi stírátky a mechanismem pohonu stěračů, takzvaným přepákováním.

Opotřebené břity se navenek projevují tak, že při stírání na skle zanechávají šmouhy. Děje se tak z důvodu deformace břitů, prasklin či skutečnosti, že některá jejich část může být více ztvrdlá než jiná. A poškodit břity stírátek je relativně snadné. Nejvíce jim uškodíte, když se v zimě snažíte setřít sklo pokryté námrazou. Pokud je sklo namrzlé, měla by se vrstva ledu odstranit ještě předtím, než stěrače zapnete. V praxi náchylnější na opotřebení při provozu stěračů po namrzlém skle jsou moderní takzvaná aerostírátka. U nich jsou klasická ramínka v podstatě integrovaná do držáku specificky řešených břitů.

Ztvrdlé nebo opotřebené břity se rovněž projevují nepříjemným hlukem. Typické je vrzání stěračů, k němuž dochází zejména pokud není sklo příliš mokré. Typické při mrholení.

Pomalu, někdy vůbec
Zatímco výše popsané problémy jsou řešitelné velmi snadno výměnou stírátek za nové, jiné závady už vyžadují komplexnější přístup. Sem patří například váznoucí nebo také pomalu jdoucí mechanismus stěračů.

Zatuhávání mechanismu stěračů bylo chronickou závadou první Škody Octavia a jejích derivátů. Různé promazávání zpravidla nepomohlo, nebo jen na chvíli. Navíc, aby bylo namazání mechanismu účinné, je třeba demontovat spodní plast čelního skla, a poté rozebrat mechanismus pohonu stěračů, takzvané přepákování. Stříkání třeba WD-40 na povrch mechanismu kýžené zlepšení chodu obvykle nepřinese. Za pomalu jdoucími (váznoucími) stěrači ale může stát také stáří vozidla. Opět pomůže pouze výměna mechanismu (přepákování), případně odborná oprava, která ale není pro každého.

U zmíněné Škody Octavia ale jádro problému se stěrači spočívalo v nevhodné konstrukci, na což Škoda reagovala úpravou dílu, který poté servisy rozhořčeným majitelům montovaly. Ještě horší je, pokud stěrače nefungují vůbec. Obvykle je za tím spálená pojistka, jejíž výměna je snadná.

U některých aut ale může být jádro problému daleko hlubší, spočívající v elektronice vozidla. Typické pro Peugeoty a Citroëny s elektrickou sítí MUX a řídicí jednotkou BSM, která je ve skutečnosti upravená pojistková a reléová skříň. Pozlobit také dokážou nekonvenční koncepce stěračů. Třeba takzvaná motýlí křídla, opět typická třeba pro Citroëny Picasso, ale také pro Seat Leon 2. generace. O složitém systému starých mercedesů, kdy stěrač koná nejen otáčivý, ale zároveň také posuvný pohyb (princip paralelogramu), nemluvě.

Údržba a výměna

Údržba stěračů se v podstatě omezuje pouze na jejich čistotu. Velmi důležité je mít dostatek kapaliny k čištění skla, protože pokud ji nemáte a zapnete ostřik, běží stěrače v rámci stírací a ostřikovací automatiky nasucho, což jim neprospívá. Typická situace v zimě, kdy vlivem nízkých teplot původně letní směs v ostřikovačích zamrzne.

Výměna stírátek se liší podle konstrukce jejich zámků. Obtížné to není, ale pokud jste to nikdy nedělali, může to být pro vás trochu oříšek. Přirozeně velmi pomůže návod k obsluze. Firmy, které prodávají autodíly, rozlišují stěrače tradiční, hybridní nebo multifunkční. Kupujte jen takové, jaké má vaše auto od výrobce. Důležitá je také přesná délka, v opačném případě může stěrač při chodu narážet třeba na sloupek A. Pravdou je, že pokud souhlasí typ zámku stěrače, lze starší typ s raménkem nahradit modernějším typem aero.

Autor: Tomáš Dusil

Zdroj: internetový obchod Mroauto autodíly, učebnice Autoelektrika a autoelektronika, učebnice Automobily

Foto: Tomáš Dusil, David Rajdl, archiv Světa motorů a výrobci

 

X
1227 logo
Položky označené hvězdičkou (*) jsou povinné.