1227
Pravidla přitom nejsou složitá, jen se v některých situacích špatně vykládají.
Svislá značka a čára na silnici mají stejnou váhu
Podle dnes platných pravidel už neplatí dřívější představa, že značka na sloupku má automaticky větší význam než vodorovné značení na vozovce. Svislé i vodorovné dopravní značení je dnes postavené na stejnou úroveň.
To v praxi znamená, že svislá značka STOP ukládá povinnost zastavit a vodorovná stopčára určuje, kde přesně má řidič zastavení provést. Za normálních okolností se obě značky vzájemně doplňují a nevzniká mezi nimi žádný rozpor. Komplikace nastávají hlavně ve chvíli, kdy je vodorovné značení špatně viditelné, například kvůli sněhu, nečistotám nebo opotřebení povrchu.
Ani tehdy ale povinnost zastavit nezmizí. Pokud stopčára není patrná, řidič se musí řídit svislou značkou a zastavit na takovém místě, odkud má dostatečný výhled do křižovatky a může bezpečně vyhodnotit situaci.
Druhé auto v pořadí nemá vždy stejnou povinnost
Právě u druhého vozidla v koloně bývá výklad pravidel častým předmětem sporů. Pokud je na silnici vyznačená stopčára, musí u ní zastavit každé vozidlo zvlášť. Nestačí tedy zůstat stát za autem před sebou a po jeho odjezdu se jen rozjet. Druhý řidič musí dojet ke stopčáře a znovu zastavit.
Jiná situace může nastat tam, kde vodorovné značení chybí. V takovém případě zákon pracuje s místem, odkud má řidič náležitý rozhled. Pokud druhé auto zastaví už v takové pozici, ze které je do křižovatky vidět stejně dobře jako z místa, kde stálo první vozidlo, lze připustit, že po odjezdu prvního auta už znovu zastavovat nemusí. Důležité ale je, aby skutečně šlo o místo s dostatečným rozhledem a ne jen o pohodlné posunutí výkladu pravidel.
Když svítí semafor, stopka ustupuje do pozadí
Mnoho řidičů si neuvědomuje, že dopravní značka STOP neplatí bezvýhradně za všech okolností. V hierarchii řízení provozu mají vyšší postavení světelné signály. Pokud je tedy křižovatka řízena semaforem a svítí zelená, řidič projíždí bez povinnosti zastavit na stopce.
Stejně tak stopka nehraje hlavní roli ve chvíli, kdy provoz řídí policista. Jeho pokyny mají přednost před dopravními značkami i světelnými signály. Pokud tedy policista dává jasný pokyn k jízdě, řidič se musí řídit jím, nikoli značkou STOP.
Teprve když semafor nefunguje nebo bliká žlutě, dostává se značka STOP znovu do plného významu a řidič musí postupovat podle ní.
Stopka sama o sobě neurčuje, kdo pojede první
Častým omylem je i domněnka, že řidič na stopce má v porovnání s jiným vozidlem z vedlejší silnice nějaké zvláštní postavení. Ve skutečnosti značka STOP pouze ukládá povinnost zastavit. Sama o sobě ale neurčuje přednost mezi dvěma vozidly, která přijíždějí z vedlejších komunikací.
Pokud se tedy v jedné křižovatce potkají dva řidiči z vedlejších silnic a jejich trasy se kříží, uplatní se mezi nimi běžná pravidla přednosti. Typicky půjde o pravidlo pravé ruky, případně o pravidla pro odbočování vlevo. To platí i tehdy, když má jeden z řidičů stopku a druhý pouze značku Dej přednost v jízdě.
Rozdíl mezi stopkou a značkou Dej přednost v jízdě
Na první pohled může působit nelogicky, že řidič se stopkou nemá automaticky horší postavení než ten, kdo přijíždí ke křižovatce pouze se značkou Dej přednost v jízdě. Jenže obě značky v zásadě vyjadřují totéž. Řidič přijíždí z vedlejší silnice a musí dát přednost vozidlům na hlavní.
Rozdíl spočívá jen ve způsobu, jakým se tato povinnost plní. U stopky musí řidič bezpodmínečně zastavit. U značky Dej přednost v jízdě může projet plynule, pokud situaci bezpečně vyhodnotí a nikoho neomezí ani neohrozí.
Z hlediska vztahu dvou vozidel z vedlejších silnic to ale neznamená, že by jedno z nich získalo výhodu jen proto, že na jeho straně stojí jiná značka. O přednosti mezi nimi rozhodují obecná pravidla provozu, nikoli samotný nápis STOP.
Co si z toho odnést v praxi
Nejpodstatnější je pamatovat na několik základních zásad. Stopka znamená povinnost zastavit. Stopčára určuje místo, kde se to má stát. Pokud čára není vidět, řidič musí zastavit tam, odkud má bezpečný rozhled. Je li křižovatka řízena semaforem se zeleným signálem nebo policistou, značka STOP ustupuje vyššímu způsobu řízení provozu. A pokud se v křižovatce setkají dvě auta z vedlejších silnic, samotná stopka ještě neříká, kdo z nich pojede první.
Právě nepochopení těchto detailů bývá důvodem, proč kolem jediné značky vzniká tolik sporů. Ve skutečnosti ale nejde o nic tajemného. Stačí rozlišit, kdy značka ukládá povinnost zastavit a kdy už o pohybu vozidel rozhodují jiná pravidla.
Autor: Vojtěch Koval
Zdroj: ÚAMK, Policie ČR, autojournal.cz
Foto: Shutterstock