1227
Možná už v dálce vidíte i důvěrně známou siluetu vašeho města. Ještě však doma nejste. Poslední úsek cesty bývá paradoxně nejkritičtější. Proč? A opravdu se tak blízko domova častěji bourá?
Je to paradox, který potvrzují statistiky i psychologové. Po hodinách plné koncentrace na neznámé prostředí a hustý provoz dochází mozek k pocitu „mise splněna“. Vidina domova spouští vlnu úlevy a s ní bohužel také rapidně klesá koncentrace a ostražitost. Řidiči si podvědomě říkají: „Tady už to znám, už jsem skoro doma, tady už nic nehrozí.“
Iluze bezpečí je zrádná
Adrenalin z daleké neznámé cesty klesá a nastupuje vyčerpání z tisíců ujetých kilometrů. Mozek přestává potlačovat únavu, kterou si řidič během dlouhé jízdy ani nemusel uvědomovat. Jel na plný výkon a teď uznal za vhodné přepnout do úsporného režimu.
Každý, kdo denně jezdí stejnou cestou třeba do práce, potvrdí, že na důvěrně známých úsecích silnice snižuje pozornost. Mozek přechází na „autopilota“ a přestává aktivně vnímat detaily. Mentální model „doma“ vyvolává pocit bezpečí, přestože i na této silnici platí stejná pravidla a hrozí stejná rizika jako kdekoli jinde.
Na posledním úseku cesty také hrozí nejvyšší riziko mikrospánku. Řidič si totiž říká, že už je to jen kousek, že to přece dojede bez přestávky. Už aby byl doma!
Varovným signálem je to, že řidič si nepamatuje značky, jaké právě minul, nebo zapomene přepnout z potkávacích světel zpět na dálková. Jakmile začnete zakoušet těžká víčka, zamlžené vidění, zívání, ale i třeba pocit chladu a třes, je nejvyšší čas zastavit.
O letních prázdninách dochází k největšímu počtu nehod
Zvláště nebezpečná je stereotypní jízda v letním vedru po dálnici nebo v noci. „Podle statistik jsou vzhledem k počtu nehod oba letní měsíce, tedy červenec i srpen, nejnebezpečnějšími v celém roce. Velký podíl na vzniku dopravní nehody má také únava. Účinky únavy se dosti podobají účinkům při jízdě pod vlivem alkoholu. Nejkritičtějším časem je hluboká noc, tedy čas mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní,“ uvádí koordinátor bezpečnosti dopravy v Česku BESIP. Právě tento noční čas často koresponduje s návraty z dlouhých cest.
Únava za volant nepatří
„Podle zahraničních výzkumů je únava za volantem ovlivňujícím faktorem vzniku dopravní nehody až u 20 % všech nehod. U dopravních nehod s úmrtím nebo vážným zraněním se pak může jednat až o každou čtvrtou nehodu. Prevence v této oblasti je zvlášť důležitá, unavený jsme totiž někdy každý a většina lidí má tendenci únavu překonávat,“ uvedl BESIP.
Jak zahnat únavu na benzince?
Jedinou opravdu účinnou obranou proti mikrospánku jsou častější přestávky. Prevencí je pak plánování cest na denní dobu, kdy jste odpočatí. Čeští řidiči bohužel často spoléhají na to, že třeba do Chorvatska dojedou na jeden nebo dva zátahy, navíc v noci, aby ušetřili čas, vyhnuli se horku a silné dopravě.
Když už cítíte, že potřebujete odpočinek, nejlepší je co nejdřív zastavit. Jak si na benzince protáhnout tělo, rozhýbat se a povzbudit koncentraci? Podívejte se na rady Hanky Kynychové v následujícím videu.
Mikrospánek může stát i za nehodami na zdánlivě bezpečných úsecích. Řidič vyjede ze silnice a narazí do překážky. Fatální bývají nárazy do stromu. Data z EU ukazují, že havárie samotného osobního auta, bez účasti jiného vozidla či chodce, mají nejtragičtější následky. Zemřelo při nich 3900 lidí, zatímco například při srážkách dvou osobních vozů to bylo 2504 lidí (data jsou k roku 2021).
Kde si odpočinout, když přijde krize?
Pokud vás rozcvička na benzince neprobudí, je čas si zdřímnout. Ale kde? Pokud vám nic jiného nezbývá, doporučuje BESIP využít odpočívadla u dálnice, případně (mimo dálnice) zajet mimo vozovku. „Zejména pokud jste ve vozidle sám, zavřete okénka, zamkněte dveře a tak na 20 minut si zdřímněte. K intenzivnímu odpočinku přispívá i schopnost přeladění mozkových vln do frekvence alfa, čehož lze dosáhnout i vhodným programem ‚psychowalkmanu‘,“ radí na svém webu.Lepší by bylo samozřejmě natáhnout se vedle auta, to se ale v řadě zemí nesmí. Než se k takovému kroku odhodláte, měli byste vědět, co na to místní předpisy.
Krátký spánek na odpočívadle nebo přenocováníUtábořit se a přenocovat někde na odpočívadle, není rozhodně ideálním řešením. Pokud pomineme bezpečnostní riziko, kterému se tím v řadě zemí vystavujeme, nesmíme zapomenout na to, že takové táboření bývá většinou zakázáno. Pro přenocování bychom tak měli využít především kempů, hotelů nebo motelů při cestě. Ani například v Německu, kde je jednorázové přespání jako odpočinek pro řidiče na odpočívadlech tolerováno, nesmíme rozkládat kempinkovou výbavu či zafixovat karavan. Vozidlo musí být stále připraveno k odjezdu. Belgie povoluje na odpočívadlech čtyřiadvacetihodinový odpočinek, v Bulharsku je přenocování mimo kempy zakázáno úplně, právě tak v Dánsku a Finsku. Francie povoluje jednorázové přespání mimo obec, v Řecku se zase nesmí nocovat v lese, na plážích, ani v oblasti archeologických vykopávek. Ve Velké Británii a Irsku smíme nocovat pouze v kempu nebo na soukromém pozemku se souhlasem majitele. Nocování mimo kempy je zakázáno ve Slovinsku a Chorvatsku. V Lucembursku, Nizozemsku, Polsku a Maďarsku smíme kempovat pouze na vyhrazených místech nebo v soukromí. V Norsku, Rakousku, Švédsku, Španělsku, Turecku a Švýcarsku se nouzové přespání na odpočívadlech toleruje, pokud není zakázáno místní úpravou. Kempování ve volné přírodě není prakticky povoleno nikde, kromě Norska a Švédska, kde však při něm musíme dodržovat velmi přísná pravidla a řadu omezení. V Turecku se sice volně kempovat může, ale nedoporučuje se to. Zdroj: BESIP |
Patero, jak nepodcenit závěr cesty
- Plánujte přestávky i po přejetí hranic do ČR. Zastavte se na kávu a protáhněte se.
- Pokud víte, že vás čeká ještě 50 až 100 kilometrů jízdy domů, udělejte si poslední, byť krátkou, ale plnohodnotnou pauzu.
- Pokud máte tu možnost, vystřídejte se s dalším řidičem právě na konci cesty.
- Nepodceňujte varovné signály. Pokud cítíte únavu, pálení očí, zívání, cukání volantem nebo ztrátu koncentrace, je to jasný signál k okamžitému zastavení.
- Pokud je cesta opravdu dlouhá a cítíte se vyčerpaní, je lepší přenocovat v penzionu nebo hotelu kousek před cílem než riskovat život.
Pamatujte, že dovolená končí teprve ve chvíli, kdy bezpečně zaparkujete doma před garáží. Nepodceňujte proto posledních pár kilometrů, které se mohou zdát banální, ale jsou ve skutečnosti tou největší zkouškou vaší ostražitosti. Šťastnou cestu domů!
Autor:Ivana Vaňkátová
Zdroj: idnes.cz