1227
Jízda v dešti je mnohem rizikovější. Na silnici se vytvoří kluzké nástrahy, místy velmi hluboké louže a řidič musí začít dávat opravdu dobrý pozor. Často musí také podstatně snížit rychlost a to i na dálnici. Když prší hodně, je i zákonem dovolená rychlost 130 km/h někdy docela dost.
Samozřejmě je důležité mít slušné pneumatiky, znát limity auta a netroufat si do situací, na které se člověk necítí. Právě v dešti se často pozná, jak na své auto kašlete. Opotřebované stírací lišty a opatlané okno? To má snad každý druhý řidič. Z auta pak pořádně nevidí a má problém rozlišit ostatní účastníky provozu.
Jedná se o situaci, kterou by šlo popsat termínem „snížená viditelnost“. I na to pamatuje ten náš slavný zákon 361/2000 Sb., který je plný absurdních nesmyslů. V §2 tohoto zákona se v odstavci ff) uvádí: „Snížená viditelnost je situace, kdy účastníci provozu na pozemních komunikacích dostatečně zřetelně nerozeznají jiná vozidla, osoby, zvířata nebo předměty na pozemní komunikaci, například od soumraku do svítání, za mlhy, sněžení, hustého deště nebo v tunelu.“
S mlhovkou v dešti povinně!
Jenže ostatní účastníky provozu řidiči nevidí také z jednoho prostého důvodu. Oni totiž nesvítí. Nejprve se podíváme na to, co říká zákon. Ne snad, že bych měl potřebu se ohánět nějakým úřednickým výmyslem, ale když tu zákon 361/2000 Sb. máme, tak si to pojďme připomenout.
Kolik těch aut vpředu jede? Jedno? Dvě? Pět? A jak jedou rychle? No, bez rozsvícené mlhovky jsou opravdu špatně vidět. Respektive vůbec vidět nejsou.
Osvětlení vozidel se v tomto zákoně věnuje § 32. Hned odstavec (1): „Motorové vozidlo musí mít za jízdy rozsvícena obrysová světla a potkávací světla nebo světla pro denní svícení, pokud je jimi vybaveno podle zvláštního právního předpisu…,“ je podle mého názoru naprosto zbytečný, ale to by bylo na jinou debatu.
Dále se v odstavci (2) píše: „Vozidlo musí mít za jízdy při snížené viditelnosti rozsvícena obrysová a potkávací nebo dálková světla, pokud je jimi vybaveno podle zvláštního právního předpisu.“
A nakonec v odstavci (4) se píše: „Přední světla do mlhy smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Zadní světla do mlhy musí řidič za mlhy, sněžení nebo hustého deště užít vždy.“
Mlhovky jako takové jsou také samostatná kapitola (hlavně pak jejich nadužívání a nevypínání), ale hustý déšť na dálnici je situace, kdy je vážně dobré je zapnout. Ani by to v tom zákoně nemuselo být přímo přikázané. To vážně nikomu nedojde, že když se za autem v té rychlosti tvoří obří oblak vodní tříště, že vůbec není vidět?
Jedete autem? Nebo jste myšlenkami jinde?
Já nejsem fanouškem systému, kde na každé upšouknutí musí být nějaký předpis, norma a zákon. Ale když si lidé nejsou schopní vyndat hlavu ze zadnice a třeba se aspoň zamyslet nad tím, co zrovna dělám, asi není zbytí. „Jedu autem po dálnici. Prší. V zrcátku ani nevidím auto za sebou. Svítím?“ Fakt je tak těžké si položit takovou otázku?
Většina lidí si uvědomuje, že to v dešti dost klouže. Proto jezdí pomaleji. Běžně kolem stovky. Teď ještě rozsvítit tu zadní mlhovku, protože v rychlostech nad 80 km/h se za autem tvoří velký oblak vodní tříště a z dálky to auto není vůbec vidět.
Zbytečně svou hloupostí dáváte systému munici, aby zase v něčem přitvrdil, utáhnul šrouby, ukrojil z toho zbytku již notně okoralého salámu svobod, všude rozmístil tisíce dalších kamer a najmul desetitisíce dalších úředníků a policajtů se štědrými výsluhami a nakoupil jim v předražených netransparentních zakázkách techniku. Vážně tohle chcete?
Auto si samo nerozsvítí
„Vždyť já tady mám automatická světla, tak přece auto rozsvítí samo,“ namítne určitě naprostá většina z vás. No, nerozsvítí. Spousta aut má senzor citlivosti nastavený prakticky jen na noc a tmu v tunelu. V dešti jim tedy zůstanou svítit jen přední „ledky“ denního svícení a vzadu pak nesvítí vůbec. A jak jste si mohli přečíst výše, při jízdě za snížené viditelnosti musíte rozsvítit světla potkávací.
Na necelých 16 km dlouhém úseku dálnice D6 cestou z Prahy jsem kolem poledne napočítal 54 osobních a pět nákladních aut. Dva osobáky nesvítily vzadu vůbec. Hlavně však ani jedno auto nemělo vzadu rozsvícené mlhovky.
Ne všechny modely aut mají funkci, kdy v dešti (když má auto aktivované stěrače) automaticky rozsvítí potkávací i zadní obrysová světla. A hlavně, mlhovky za vás žádné auto nikdy automaticky nerozsvítí. To musíte udělat vy. Zatímco vepředu mlhovky mít nemusíte, vzadu je mlhovka povinná, neboť zákon (a v tomto případě i zdravý rozum) velí v hustém dešti (hlavně při vyšší rychlosti na dálnici) tu zadní mlhovku rozsvítit.
Tohle je bohužel zas další důsledek toho spoléhání se na automatizaci. Auto za vás nemůže dělat všechno a ani toho není schopné. Nevidí za zatáčku, nevidí před ten náklaďák vpředu. Pracuje jen s těmi informacemi, které mu dáte a které si senzory načte.
Jsem toho názoru, že celý ten odstavec (1) v § 32 zák. 361/2000 Sb. přikazující nesmyslné povinné svícení ve dne by měl být zrušen. Jako povinné denní svícení zrušili třeba v Rakousku. Pamatuju si dobu, kdy se přes den svítit nemuselo. A bylo naprosto normální, že v šeru, dešti, v hustém lese nebo v tunelu si lidé hned rozsvítili. Jasně, občas někdo zapomněl, ale stačilo na něj bliknout a už sahal po přepínači a ještě poděkoval.
Autor: Dalibor Žák
Zdroj: garaz.cz