1227
Pokuta, body a zákaz řízení. S takovým účtem většina řidičů při výrazném překročení rychlosti počítá. Jenže nebezpečná jízda může skončit také před trestním soudem a v krajním případě za mřížemi. Kde leží hranice? Překvapivě ji neurčuje konkrétní číslo na tachometru. A k jejímu překročení není nutné způsobit nehodu.
Když už pokuta nestačí
Zpráva o řidiči, který po silnici letěl rychlostí výrazně přes dvě stě kilometrů za hodinu, obvykle vyvolá podobné reakce. Jedni by mu okamžitě sebrali řidičák, druzí by ho rovnou poslali do vězení. Jenže české právo nefunguje tak, že by se po překročení určité rychlosti přestupek automaticky změnil v trestný čin. Dokonce ani ve chvíli, kdy někdo povolený limit přestřelí o neuvěřitelných 200 km/h.
„Samotné překročení nejvyšší dovolené rychlosti o 200 km/h není v zákoně vymezeno jako samostatný trestný čin,“ vysvětluje mluvčí Policie ČR Violeta Canoski. Jak dále uvádí, mezi přestupky zákon řadí překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci o 40 km/h a více nebo mimo obec o 50 km/h a více. Ani výrazně vyšší naměřená hodnota tedy sama o sobě neznamená, že řidič automaticky míří před trestní soud.
To ovšem neznamená, že za volantem stačí počítat nanejvýš se ztrátou řidičáku. „Trestní odpovědnost však může připadat v úvahu, pokud okolnosti jízdy naplní znaky jiného trestného činu,“ upozorňuje Canoski. V dodaném vyjádření zmiňuje například obecné ohrožení nebo obecné ohrožení z nedbalosti.
Právě okolnosti jízdy jsou zásadní. Jinou situací je vysoká rychlost na přehledném úseku s minimálním provozem a jinou zběsilý průjezd městem, kde řidič ignoruje červenou, míjí chodce a nutí ostatní prudce brzdit nebo uhýbat. Ani první případ samozřejmě nepřestává být postižitelný. U druhého se však vedle porušení dopravních předpisů může řešit také bezprostřední nebezpečí pro životy lidí.
Bez nehody neznamená bez následků
Pod pojmem obecné ohrožení si leckdo představí požár domu nebo výbuch plynu. Podobně závažné nebezpečí ale může vzniknout i na silnici. Nejde přitom o každé riskantní předjíždění ani o obecné konstatování, že rychlá jízda je nebezpečná. Musí vzniknout konkrétní, bezprostřední hrozba smrti či těžkého zranění většího počtu lidí, případně hrozba škody velkého rozsahu na cizím majetku.
Podstatné je i to, že k naplnění tohoto trestného činu nemusí nikdo zemřít ani utrpět zranění. Postihuje se už vyvolání obecného nebezpečí. Pokud ostatní na poslední chvíli uhnou a střetu zabrání, neznamená to automaticky, že se vlastně nic nestalo. Zároveň ale nestačí jen představa, co všechno by se teoreticky mohlo přihodit. Konkrétní a bezprostřední ohrožení musí být prokázáno.
U obecného ohrožení z nedbalosti pak počítá základní trestní sazba až se dvěma lety vězení nebo zákazem činnosti. Při porušení důležité zákonné povinnosti či závažnějších následcích mohou být tresty vyšší. Vězení tak není jen výraz do titulku, ale skutečná možnost, kterou trestní zákoník připouští. Konkrétní postih ovšem vždy závisí na prokázaném jednání a okolnostech případu.
Hledat tedy rychlost, od které se v Česku chodí za mříže, nemá smysl. Žádná taková univerzální hranice neexistuje. Zatímco samotné překročení limitu třeba i o 200 km/h zůstává z hlediska rychlosti přestupkem, jiná jízda se může stát trestným činem při podstatně nižším tempu. Rozhodující bude, jaké nebezpečí řidič kolem sebe skutečně vytvořil.
Autor: Bart Běhal
Zdroj: autoweb.cz