Podívali jsme se také na to, jak fungují stále populárnější školní ulice se zákazem vjezdu a kde všude na ně v České republice narazíte.
Nejmladší školáci nedokážou správně odhadnout rychlost přijíždějícího auta a většinou spoléhají na to, že auto vždy zastaví. Odpovědnost za bezpečnost tak leží především na šoférech.
„Děti jsou po prázdninách ještě nepozorné a roztržité,“ upozorňuje Jan Polák z Týmu silniční bezpečnosti. Chcete-li předejít zbytečnému stresu a nebezpečným chybám, držte se pěti základních pravidel, ať už jste řidič, pěší doprovod či samotný školák:
-
Respektujte zklidněné zóny a ranní zákazy: V okolí škol striktně dodržujte rychlost do 30 km/h, je-li zde taková zóna zřízena. I bez ní však je vhodné zpomalit z běžné padesátky. Při rychlosti 30 km/h je riziko vážného zranění chodce nízké, dojde-li ke střetu. Ve školních ulicích respektujte dodatkové tabulky s časovým omezením.
-
Započtěte mrtvé úhly a nezazmatkujte: Při vykládání dětí nezastavujte na žlutých čárách ani v křižovatkách. Pozor na mrtvé úhly, dítě se pod hranou zadního okna či vysokou kapotou snadno ztratí. Nespoléhejte ani na parkovací kamery.
-
Falešná představa o přednosti: Chodec má na přechodu přednost, ale nesmí vstoupit přímo před jedoucí auto. Na „místě pro přecházení“, vyznačeném tenkou přerušovanou čarou napříč přes jízdní pruh, chodec přednost nemá vůbec!
-
Člověk na kole či koloběžce nemá na přechodu pro chodce žádná práva. Dítě i dospělý se stává chodcem až ve chvíli, kdy z kola či koloběžky sesedne a vede jej vedle sebe. Šoféři by však měli předvídat, že ne všichni toto pravidlo znají.
- 50 metrů: Zákonná hranice pro chodce. Pokud se přechod, podchod či nadchod nachází do 50 metrů, má chodec povinnost jej využít.
Školní ulice: Půlhodinový zákaz vjezdu
Dovézt dítě autem až bezprostředně před dveře školy už na řadě míst neprojde a má to dobrý důvod. Ranní mix před školními budovami totiž bývá nebezpečný: vozy rodičů zastavující na poslední chvíli, projednající auta a mezi tím vším kličkující děti na koloběžkách či pěšky. Malé dítě se snadno schová do mrtvého úhlu či za stojící vůz, a tragédie je na světě.
Předcházet rannímu chaosu pomáhají právě školní ulice. Jde o úseky v bezprostřední blízkosti škol, kde je v době před začátkem vyučování – obvykle od 7:30 do 8:00 – zakázán vjezd motorových vozidel. Pouhých 30 minut stačí k eliminaci největšího ranního náporu. První takové řešení zavedlo už v roce 1989 italské Bolzano, u nás se objevilo poprvé v roce 2020 v Říčanech.
Kde už školní ulice fungují?
Největší koncentraci zklidněných školních ulic dnes najdete v Praze a Středočeském kraji, kde bezpečnější prostředí před branami škol zavedly například Říčany, Dobříš, Benešov, Mladá Boleslav nebo Nymburk. Tento trend se však postupně šíří i do dalších velkých měst po celé České republice. Konkrétní projekty fungují například v Plzni, v Brně i jeho okolí (Komárov či Bílovice nad Svitavou) nebo v Ostravě (úseky ve Výškovicích a Hrabůvce).
Města a obce přitom volí různé formy realizace:
-
Trvalé úpravy: Dlouhodobě zavedené zákazy vjezdu s platností v čas začátku vyučování
-
Dočasná řešení: Časově ohraničené pilotní projekty a testovací provoz
-
Taktický urbanismus: Rychlé, nízkonákladové zásahy ve veřejném prostoru za účelem zklidnění dopravy a prověření reakce obyvatel
Kompletní a interaktivní mapu zapojených škol včetně detailů o jednotlivých úpravách po celé České republice najdete na chodcisobe.cz.
Bez uniformy to zatím nefunguje
Pravidla ale narážejí na zvyklosti českých šoférů. Jak ukazují zkušenosti z terénu, samotná dopravní značka s dodatkovou tabulkou často nestačí. „Zkoušeli jsme to i bez strážníků, ale nejde to. Bohužel řidiči zákaz nerespektovali, takže na oba konce ulice musíme ráno poslat městskou policii,“ popisuje praxi starosta Dobříše Pavel Svoboda. Strážníci tak musí u zákazů stát a nekompromisně otáčet vozy, které by chtěly půlhodinové omezení ignorovat.
Školní ulice přitom nemají rodičům znemožnit vození dětí. Záměrem je pouze odsunout automobilový provoz o pár stovek metrů dál, odkud už děti dojdou po bezpečném chodníku pěšky.
V zahraničí se proti dopravnímu tlaku u bran škol bojuje i dalšími nápaditými způsoby. Mimořádné oblibě se těší takzvané pěškobusy – organizované skupiny dětí, které vyrážejí po stanovené trase pod dohledem dospělého a cestou postupně nabírají své spolužáky. V Rakousku zase bodují obdobné „velobusy“ pro hromadné ranní jízdy na kolech.
S velmi praktickým systémem přišli v Německu, kde (například v Ulmu) fungují oficiálně normovaná vysazovací místa pro rodiče (Elternhaltestelle). Ta podle předpisů musejí ležet minimálně 300 metrů od školní budovy. Podobnou vzdálenost zvolili i v Dobříši, kde rodiče parkují 290 metrů od školy. Prostor přímo před školním vchodem tak zůstává absolutně bezpečný, a dítka si navíc ranní krátkou procházkou příjemně protáhnou tělo.
Autor: Jan Faltýsek
Zdroje: Auto.cz, BESIP, Chodci sobě, Policie ČR, Škoda Auto, Tým silniční bezpečnosti
1227